(12.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Především je třeba si říci, že tyto prostředky, tyto pohledávky Konsolidační banka přebrala právě v souvislosti s dokončením privatizace bankovního sektoru. Je třeba také přijmout určitou část odpovědnosti za to, jakým způsobem vznikly v bankách, které se privatizovaly v posledních dvou letech, špatné úvěry, a za čí vlády tam tyto špatné úvěry vznikaly. Myslím si, že i klub ODS, který se tak velmi stará o zájmy vkladatelů družstevních záložen, má svůj díl odpovědnosti na tom, že bilance pohledávek Konsolidační banky je tak velká a že tato bilance je složena z tak nekvalitních pohledávek, které zřejmě budou i do budoucích let vyvářet ztrátu Konsolidační banky, kterou budeme muset financovat z veřejných rozpočtů. Tolik k návrhu kolegy Doktora. Já bych si ho dovolil odmítnout.
Domnívám se, že řešení, které předložila vláda, je levné, rychlejší, je transparentnější, a především o něm rozhodne tato Poslanecká sněmovna. Tato sněmovna rozhodne tím, že schválí nebo neschválí zákon o tom, že těmto družstevníkům bude pomoženo. Neodsuneme ten problém, nepřehrajeme ho zpátky na vládu, ale rozhodneme, zda pomoci vkladatelům družstevních záložen, nebo jim nepomoci.
Dovolím si říci ještě dvě poznámky, které se netýkají návrhu na řešení problému, ale současné situace kolem družstevních záložen. Moje první poznámka se dotýká situace, kdy družstevní záložny jsou v této době - je tam většina družstevních záložen a velká většina vkladů - v situaci nucené správy, kdy úřad pro dohled volil nad záložnami nucenou správu. Já bych chtěl říci, že mám některé signály o tom, že nucená správa je v řadě družstevních záložen velmi nákladnou záležitostí, že v průběhu této nucené správy dochází k určitému snižování finančních prostředků, které tam ještě před nucenou správou byly. Myslím si, že by stálo za to, aby Ministerstvo financí a Úřad pro dohled nad záložnami věnovaly trochu větší pozornost činnosti jednotlivých nucených správců a pokusily se určitým způsobem metodicky limitovat výši nákladů, které jsou spojeny s výkonem nucené správy.
Řada družstevníků, kteří se zajímají o to, jak vypadá situace, zda alespoň část vkladů jim bude z jmění družstevních záložen vrácena, přichází s poznatky o tom, že náklady nucené správy jsou poměrně značné.
Ono to souvisí s druhým bodem, a to je řekněme informovaností lidí, kteří se ocitli v tíživé situaci, kterým zůstaly jejich často celoživotní úspory vězet v systému družstevních záložen. Myslím si, že řada těchto lidí je v zajetí informací, které poskytují do médií bývalí manažeři těchto záložen, bývalí vedoucí představitelé, předsedové představenstev a mnohdy i členové kontrolních orgánů. Tyto informace jsou v podstatě založeny na jednoduché tezi, že družstevní záložny byly v pořádku do doby, než tam přišla nucená správa a družstevní záložny zavřela.
Já si myslím, že by úřad pro dohled i Ministerstvo financí měly udělat více pro to, aby družstevníci byli více informováni o skutečném stavu, ve kterém se jejich záložny nacházely k datu uvalení nucené správy, o příčinách nucené správy a o tom, jakým způsobem se v těchto záložnách hospodařilo předtím, než tato nucená správa byla uvalena. Myslím, že by bylo dobré občany informovat, protože informovaní občané pak nebudou podléhat demagogii lidí, kteří stáli v čele záložen a kteří nesou největší odpovědnost za to, kam se záložny dostaly, a kteří mají dnes ještě tu drzost organizovat demonstrace a stát v čele různých občanských sdružení, která se snaží získat prostředky ze záložen zpět. To jsou moje dvě poznámky.
Na závěr bych požádal Poslaneckou sněmovnu, aby při jednání o následujícím bodu odhlédla od vysloveně a příkře stanovených stranických hledisek a podívala se na řešení celého problému věcně, podívala se na něj i z pohledu 100 tis. klientů družstevních záložen, kteří jsou nepochybně voliči všech politických stran, které jsou v této sněmovně zastoupeny. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Sobotkovi. Slovo má pan poslanec Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se původně nechtěl míchat do této rozpravy o kampeličkách, nicméně vystoupení kolegy Sobotky mě k tomu donutilo. Kolega Sobotka nás vyzval k tomu, abychom o tomto problému a jeho řešení uvažovali věcně a logicky. Když budu uvažovat věcně a logicky, tak potom musím říci, že problém naplnění pojišťovacího fondu družstevních záložen mi připadá identický jako u bank, to znamená, že problém bank je podle mého názoru zcela identický jako problém družstevních záložen, neboť jde o uklidnění veřejnosti, o zabránění dalším škodám.
Nicméně u družstevních záložen a jejich pojišťovacího fondu se dozvídáme, že nejlevnějším, nejrychlejším a nejtransparentnějším řešením je vydání státních dluhopisů. Na druhé straně, když se řeší problém některých bank - v poslední době Investiční a Poštovní banky - tak před sněmovnu nikdo nepředstoupí a neřekne "problém je tak a tak velký, vydáme státní dluhopisy prostřednictvím této sněmovny, bude to nejrychlejší a nejtransparentnější řešení". Naopak, dozvídáme se, že nejrychlejší a nejtransparentnější řešení spočívá v poskytnutí státní záruky a profinancování problému přes Konsolidační banku.
Já potom kladu otázku, jaký je rozdíl mezi problémem kampeliček a problémem bank. Pokud byl postup u IPB správný, měl by být identický také u kampeliček.
Dále bych se věnoval porovnání obou nabízených řešení, to znamená státního dluhopisového programu ve výši 6 mld. Kč a profinancování přes instituci Konsolidační banky. Pokud schválíme vydání státních dluhopisů ve výši 6 mld. Kč, vyvoláme tím očekávání, že ten problém 6 mld. Kč bude stát, a k tomu také náklady budou nastaveny, to znamená, že definitivně utratíme 6 mld. Kč, protože přidělené peníze jsou vždy utraceny.
Nebyl jsem informován panem ministrem, jak tyto státní peníze budou kontrolovány, jak bude kontrolována jejich distribuce, jakým způsobem se přímo bude podílet stát na kontrole užití těchto peněz, případně na likvidaci či bankrotu kampeliček. To znamená, že bychom poskytli státní peníze, nicméně účast státu v procesu likvidace a bankrotu kampeliček by byla velmi omezená, byla by tam pouze prostřednictvím dohledu nad družstevními záložnami, a jak víme, zkušenosti s ním jsou velmi problematické.
Vydání státních dluhopisů znamená určitou dobu mezi jejich schválením a vydáním. Je to další odklad problému o řadu měsíců. Dále bych chtěl upozornit na to, že v případě, že stát bude nutně potřebovat sehnat peníze prostřednictvím dluhopisových programů, tak je sežene za méně výhodných podmínek. To je další argument proti dluhopisovému programu.
Nyní bych popsal, proč navrhujeme řešení přes Konsolidační banku. Je to z toho důvodu, že to lze udělat rozhodnutím vlády, lze to udělat dle okamžitých potřeb fondu pojištění, to znamená průběžně, okamžitě, podle toho, jak začnou plynout nároky z fondu pojištění, okamžitě profinancovávat z Konsolidační banky formou půjčky.
Fond pojištění může proti půjčce poskytnout pohledávky za krachujícími kampeličkami, tím pádem se do celého procesu může dostat přímo Konsolidační banka, která bude přímo účastníkem konkursu kampeliček, a tedy určitým státním orgánem, který bude také dohlížet nad tím, v jakém stavu se kampeličky v konkursu nacházejí, případně participovat jako velmi významný věřitel na výnosech z konkursu těchto kampeliček. To znamená, že je tam i určitá zpětná vazba a konečné náklady nemusejí být 6 mld. Kč, ale mnohem nižší, protože určitě z konkursní podstaty lze nějaký výnos očekávat. Proces tedy může začít ihned.
Mám pocit, že v konkursních podstatách kampeliček se mohou najít pohledávky či další aktiva, která v návaznosti na aktiva, která drží již Konsolidační banka, mohou mít multiplikační efekt, to znamená, že Konsolidační banka může participovat na výnosu z konkursu kampeliček mnohem lépe než úřad pro dohled nebo jakýkoliv další věřitel, který se bude procesu konkursu účastnit.
Pokud to shrnu, mám pocit, že státní dluhopisový program je dražší, neboť bude trvat déle. Není tam účast státu a bude nás to stát nejméně 6 mld. Kč, zatímco Konsolidační banka má technologii, jak se v tomto procesu pohybovat, a zároveň může aktivně participovat na likvidaci družstevních záložen, u kterých jsme se rozhodli, že pohledávky jejich klientů budeme hradit z fondu pojištění.
Tolik moje srovnání. Já myslím, že jsem teď prokázal věcnou a logickou návaznost námi navrhovaného řešení. Děkuji za pozornost.
***