(11.50 hodin)
(pokračuje Recman)
Rovněž požádala vládu o vypracování nového zákona o peněžním družstevnictví s termínem předložení poslancům do konce letošního roku. Na 25., květnové schůzi jsme rovněž projednali informaci předsedy vlády o plnění usnesení č. 837 z 22. schůze sněmovny a přijali jsme usnesení, že se touto problematikou budeme zabývat na této schůzi.
Intenzivně se touto problematikou zabývá i 26. schůze. Otázkám družstevnictví jsou věnovány dva body. Jeden je vládní návrh na řešení insolventnosti Fondu pojištění vkladů a situace v sektoru peněžního družstevnictví, druhým bodem je vládní návrh zákona o dluhopisovém programu k získání finančních prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu ke krytí výplaty náhrad ze zajišťovacího fondu družstevních záložen, který byl předložen jako tisk 653 a budeme ho projednávat v prvním čtení.
Ve svém vystoupení bych se chtěl dotknout některých problémů záložen a rozdělil bych je asi do pěti okruhů.
Prvním okruhem jsou nedostatky, které vyplývají z nedokonalosti přijatého zákona č. 87/95 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, které způsobily - ale chci podotknout, že to nebyly jenom tyto nedostatky - to, že se 88 % vkladatelů družstevních záložen nemůže dostat ke svým penězům. Zde bych chtěl připomenout iniciativu poslanců, kteří předložili novelu zákona č. 87/95 Sb. jako sněmovní tisk 244. Byla to reakce poslanců napříč politickým spektrem, protože Ministerstvo financí ani Úřad pro dohled nad družstevními záložnami po celou dobu působení tohoto zákona nereagovaly na vážné podněty z praxe, které vyústily až k současné krizi celého sektoru peněžního družstevnictví.
Chci jenom připomenout, že sněmovna zákon schválila ve znění pozměňovacích návrhů Senátu a návrh byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 100/2000, platí od 1. ledna letošního května (?).
Chci připomenout, že nedokonalost legislativy v České republice - a teď mám na mysli otázku legislativy peněžního družstevnictví - vynikne ve srovnání s Evropou zejména právě o(?) ochranu vkladů a vkladatelů. Proto je nutné a potřebné v co nejkratším termínu zpracovat a předložit Poslanecké sněmovně zcela nové pojetí zákona o peněžním družstevnictví, protože se domnívám, že v ČR na rozdíl od vyspělých západních zemí zatím neexistuje standardní prostředí pro činnost těchto družstevních záložen. A zde bych se chtěl odvolat - právě ve vztahu k tomu nestandardnímu prostředí - nejenom na kauzy, které se týkají 17 družstevních záložen, ale i v podstatě na situaci v bankovnictví, kde 18 soukromých bank se dostalo do obrovských problémů, poslední je velice známý případ Investiční a Poštovní banky. Jsem přesvědčen, že řetězec těchto krachů ještě není u konce a že bude pokračovat.
Druhým okruhem, o kterém bych se chtěl zmínit, je otázka státního dozoru a kontroly dodržování zákona o kampeličkách a dalších zákonů, které souvisejí s touto problematikou, a to zejména ze strany příslušných institucí. Je to otázka vynutitelnosti práva samokontroly ze strany družstevníků nebo prostřednictvím asociace záložen. Jsem přesvědčen o tom, že právě otázka kontroly a dodržování vynutitelnosti práva je dnes nejslabším článkem řetězu družstevních záložen a bankovnictví vůbec.
Třetí okruh problémů: Hlavní problémy a důvody současné krize spatřuji rovněž v nízké odbornosti managementu družstevních záložen, který ve většině případů špatně zhodnocoval rizika investic a nedostatečně se proti nim zajišťoval. V tomto směru musím dát za pravdu odborníkům z katedry bankovnictví na Vysoké škole ekonomické, zejména ing. Dvořákovi, který na tyto problémy poukazoval a který svým způsobem přispěl svými podněty i k novele tohoto zákona.
Jsem přesvědčen o tom, že odborníků na otázku bankovnictví, rizikového investování v peněžním družstevnictví máme málo, nemají je ani banky, tudíž je nemůžou mít ani družstevní záložny.
Čtvrtým okruhem problémů je otázka oprávnění a kvalit Asociace družstevních záložen, kde jsem přesvědčen, a asociace záložen mě zatím o tom nepřesvědčila, že i ona selhala jako gestor, jako koordinační orgán určité samokontroly právě uvnitř sektoru družstevních záložen. Jsem přesvědčen, že i Asociace družstevních záložen musí převzít svůj díl zodpovědnosti za současný neutěšený stav kampeliček a vyvodit z toho patřičné závěry i pro činnost vlastní asociace.
Poslední - pátý - okruh, o kterém bych se chtěl zmínit, vyplývá z toho, že jednou z příčin stávající krize kampeliček byla snaha družstevních záložen konkurovat velkým bankám. Tuto situaci je do jisté míry možno přirovnat k problémům malých a středních bank, které rovněž nedokázaly definovat svou cílovou klientelu.
Přesto jsem přesvědčen o tom, že místo peněžního družstevnictví v našem systému existuje a že nadále můžou některé úspěšné záložny fungovat. Jsem ale přesvědčen o tom, že je potřebné, aby fungovaly už podle nového zákona, který připraví vláda tak, aby riziko obezřetného podnikání a ochrany podnikání bylo výrazně posíleno(?) proti současného stavu.
Chtěl bych z tohoto místa zároveň vyslovit určité upozornění, které bych nazval důrazným upozorněním, a to především členům družstevních záložen, aby skutečně zvažovali, do které družstevní záložny vloží své úspory a hlavně důsledně a pravidelně kontrolovali management čili představenstvo záložny, jak dodržují onen zmíněný zákon 87/85 Sb., o družstevních záložnách. K tomu má každá družstevní záložna svůj kontrolní orgán, který - jak jsem uvedl v úvodu - je dnes jedním z nejslabších článků. Pokud hovořím o pravidelné kontrole, chci tím říci, že kontrolu považuji něco, co je přece jenom častější než jedenkrát ročně na valné hromadě, když dostanou výsledky hospodaření na křídovém papíře. Předpokládám, že využijí publikovaných informací právě o krachu 17 družstevních záložen, které se dostaly do obrovských problémů.
Chtěl bych vyslovit i důrazné upozornění členům představenstva, managementu záložen, kteří skutečně mají obrovský vliv na to, jak a kam investuji, kam alokují finanční prostředky družstevníků, aby si uvědomili, že to nejsou jen jejich prostředky, ale že to jsou prostředky všech družstevníků, které mají zhodnocovat a spravovat v souladu se zákonem č. 87/956 Sb. a obecnými pravidly obezřetného podnikání.
Přitom musím říci, že mě řada z nich nepřesvědčila o svých kvalitách. Zde bych se odvolal právě na informaci, že 88 % členů družstevních záložen se nemůže dostat ke svým úsporám, ke svým vkladům a tuto mimořádnou situaci musí řešit stát.
Třetí důrazné upozornění je směrováno k české asociaci záložen, aby skutečně bedlivěji dohlížela na svůj resort a převzala spoluzodpovědnost za profesní kvalitu managementu a chod záložen.
V závěru svého vystoupení bych chtěl požádat vládu, aby urychleně pracovala na tvorbě nového zákona o družstevních záložnách, tak jak o to byla požádána usnesením Poslanecké sněmovny, aby do konce roku tento zákon poslancům předložila, a zároveň požádat i Ministerstvo financí, aby posílilo Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, o což bylo rovněž požádáno usnesením Poslanecké sněmovny.
***