(15.20 hodin)
(pokračuje Patočka)
Tento fakt je podle mého názoru tím závažnější, zejména je-li známo, že odstranění chyb lze řešit podstatně elegantnějším, možná jednodušším způsobem. Je též otázkou, zda v tomto případě není nutné nejdříve provést tzv. pořádek v majetku akciových společností, to znamená vymezit majetek akciových společností a majetek státu, což představuje vlastně majetek akciových společností v držení ke dni účinnosti tohoto zákona, neboť není zřejmé, na základě čeho se tento majetek přepíše do katastru nemovitostí. Asi je zbytečné se vracet do rozhodnutí bývalého ministra životního prostředí Bendy.
K vlastnímu navrhovanému zákonu je dále nutno poznamenat, že požadavek na blokaci dispozice s pozemky vodních toků a vodohospodářských děl řešený v navrhovaném zákoně jako určený majetek je z hlediska funkčního jistě velmi problematický, protože značně komplikuje investiční činnost organizací Povodí a především cizích investorů. Komplikuje to - už to zde bylo komentováno i mými předřečníky - koordinaci všech těchto investičních akcí, aktivit obcí, měst i soukromých investorů.
K termínu transformace zde bylo hovořeno, chtěl jsem jen komentovat, že považuji za nesprávné, že to bylo formulováno na termín 1. 10.
Chtěl bych se zmínit ještě o jedné podle mne závažné věci, o které zde hovořeno dosud nebylo. I když je navrhována a předpokládána návaznost obou organizací, nelze využít (vyloučit?) určité zneužití vzniklé situace k narušení - chtěném i nechtěném - případných smluvních vztahů, a to tím více, kdyby k tomu došlo v průběhu roku. Nutno připomenout, že transformace v sobě skrývá mnoho dalších formálních změn, jako je změna IČO, účtu, případně dalších, a to minimálně do doby zápisu nové organizace do obchodního rejstříku. Myslím si, že optimální doba je tři měsíce. Samozřejmě neplatičům a problematickým organizacím se tak vytváří zcela legální prostor pro řešení určitých problémů. Nelze tento aspekt opomenout. Podle informací, které mám, by případný úbytek tržeb v tomto čase pro jednu organizaci Povodí se mohl pohybovat v částce 150 - 200 milionů korun za toto období. Při pěti Povodích se jedná o 0,75 až 1 miliardu korun z hlediska výpadku z cash flow. Je tedy nutné, bude-li transformace Parlamentem odsouhlasena, požadovat minimální odsun toho termínu k 1. lednu.
Dovolil bych si upozornit ještě na další věc. Není mi pochopitelný též požadavek na změnu názvu firmy, který nemá žádný význam, nepřinese žádný relevantní účinek. Pouze způsobí další problémy v práci, další peníze, náklady. Nemluvě o zvyklostech a tradicích.
Myslím si, že z důvodů, které jsem uvedl, se mi zdá, že chápu určitou praktickou část transformace, ale víc v ní cítím větší politické, resp. možná další důvody, které nepřinesou požadovaný efekt. Spíše se mi zdá, že vytváří další rizika a případné zvýšené náklady i negativní působení na zaměstnance.
Ještě bych si dovolil navázat v závěru svého příspěvku - určitě všem zainteresovaným neunikla velmi kvalitní diskuse v Parlamentním zpravodaji č. 6 o připravovaném vodním zákonu. Myslím si, že v těchto souvislostech by bylo správné, aby problematika tohoto vládního návrhu zákona byla projednávána souběžně s tímto vodním zákonem. Proto si dovolím v podrobné rozpravě předložit příslušné pozměňující návrhy.
Vzhledem k tomu, že jsme ve fázi obecné rozpravy, navrhuji vážené sněmovně, aby uvedený vládní návrh byl vrácen výboru k novému projednání do doby souběhu s projednáním připravovaného nového vodního zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. S technickou se přihlásil pan poslanec Dalibor Matulka, poté pan poslanec Zuna.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, v této zmrtvělé atmosféře jsem se přihlásil s technickou poznámkou, abych zareagoval nikoli na předřečníka, ale na předpředřečníka, což je tuším poslanec Ouzký, který zde zmiňoval vlastnické vztahy ke korytům. Domnívám se, že o tuto záležitost, tj. vlastnické vztahy ke korytům, se jednalo především v minulém bodu programu, ve kterém si poslanci dvou bolševických stran sami odhlasovali novelu volebního zákona. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Dále bude mluvit pan poslanec Zuna. Promiňte, pane poslanče, musíme dát přednost faktické poznámce pana poslance Ouzkého.
Poslanec Miroslav Ouzký: Potěšilo mě, že pan poslanec Matulka zůstal komunistou a je věren své celoživotní terminologii a celoživotním zásadám. Děkuji. (Potlesk.)
Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Chtěl bych ještě připomenout, proč vlastně bojuji za zamítnutí tohoto zákona. Pozornost k tomuto zákonu jsem upnul v okamžiku, kdy jsem zjistil, jaký boj svádí pan ministr Fencl s panem ministrem Kužvartem. Položil jsem si otázku, zda to je proto, že z nedostatku práce bojují o vodní toky a jejich správu, nebo zda je záminka někde jinde. Pak jsem si uvědomil, o jaké miliardové majetky se zde vlastně jedná. Že to nejsou jenom vodní toky, ale jsou to všechny přilehlé lukrativní nemovitosti a další vodní díla. Nevěřím, že tento zákon byl předkládán vládou proto a pod záminkou legislativní čistoty. Nejsem přesvědčen o tom, že pan ministr Fencl by byl takovým právním turistou, který by nedokázal spát bez toho, aby neprošla tato špatná novela zákona.
Mám obavu z toho, abychom jako sněmovna nenaběhli na následující věci. Tak jak je tento návrh zákona koncipován, může vláda zprivatizovat, co ji napadne, a naplnit tak bezednou státní pokladnu, a skutečně potom zůstanou jenom ta pouhá koryta řek, kde budeme my jako sněmovna nebo naši zástupci odhlasovávat vládě prostředky na jejich údržbu. Prosím vás, vezměme rozum do hrsti. Pokud tento zákon nezamítneme, znovu opakuji - odročme ho.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Tento návrh zde již padl. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Nyní místopředseda vlády pan dr. Rychetský.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, chtěl bych krátce reagovat na vystoupení těch kolegů poslanců, kteří na jedné straně říkali, že chápou potřebu transformace současných akciových společností Povodí, na druhé straně ji ovšem kritizovali a navrhovali zamítnutí zákona, nebo alespoň jeho odložení.
Pan poslanec Zuna vydedukoval, že důvodem předložení tohoto zákona je především obava o to, aby rozsáhlý, nepochybně státní majetek, spravovaný v současné době akciovými společnostmi - hovoří se skutečně o desítkách miliard - nebyl ze strany akciových společností nějakým způsobem "zašantročen". Říkal, že taková obava zde není zejména proto, že by šlo o trestný čin a neplatné právní úkony. Pokud se týče neplatnosti právních úkonů, tam mám vážnou pochybnost o takovém tvrzení. Úkony akciových společností by patrně byly platné, byl by možný jenom následný postih.
***