(15.10 hodin)
(pokračuje Mandík)
V opačném případě by se staly též základním jměním a tak by se musely tyto statutární formy vytvářet, resp. naplňovat od samého začátku. A protože se naplňují z použitelného zisku podniku, více než jeden rok nebudou moci být tyto fondy využívány k velké škodě podniku. Nebudou prostě fungovat. Ostatní kapitálové fondy vznikají v průběhu činnosti akciové společnosti a při své tvorbě nezvyšují základní jmění. Patří sem dotace, úbytek majetku předaného bezúplatně Fondu národního majetku při privatizaci, dary - vyjma těch, které jsou určeny k úhradě nákladů. Tyto fondy mohou nabývat kladných i záporných hodnot a je vhodné za určité období provést jejich přesun do základního jmění. Jsou prakticky jen účetní kategorií a především proto při navrhované změně právní formy podniku je účelné je zrušit a jejich hodnotu převést do základního jmění. Z těchto důvodů budu navrhovat variantní řešení.
Vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, žádám vás o zvážení mnou přednesených argumentů, o podporu přednesených pozměňovacích návrhů, tak aby nový zákon nepřinesl více problémů ve fungování nových subjektů, než je únosné. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Miroslav Ouzký, připraví se pan poslanec Jiří Patočka.
Poslanec Miroslav Ouzký: Pane předsedající, vážená vládo, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, můj předřečník se již pohyboval ve sféře pozměňovacích návrhů, já jsem očekával, že ty zazní v podrobné rozpravě, a proto jsem si připravil dvojí vystoupení. Zato vám slibuji, že nyní budu velmi stručný, a omluvte, prosím, pokud se některé argumenty v těchto vystoupeních opakují.
Víte, že jsem již k tomuto problému vystupoval v rámci prvého čtení, a pouze vám připomenu některé minulé argumenty. Myslím, že tato novela se snaží řešit problém, který faktickým problémem, který by nějak bránil řádnému provozování vodních toků v této republice, není. Jedná se o pseudoproblém. Dále myslím, že je nesmysl snažit se řešit tento pseudoproblém v době před projednáváním zákona o vodách. Vyslechl jsem argumenty i z několika stran, kdy mi je na jednu stranu vysvětlováno, že to až tak úzce nesouvisí. I u mne převážil názor, že zákon o vodách bude velmi souviset s tímto zákonem a že by bylo nanejvýš vhodné projednávat tyto novely současně.
Z argumentů, které zaznívají pro otevření tohoto problému, velmi rozumím požadavku na úpravu vlastnických vztahů ke korytům a vodním stavbám, tedy požadavkům na znovuzestátnění těchto koryt a vodohospodářských děl. Nevím ale, proč předkladatel sahá k vytvoření nových právních forem, k podnikům podle zvláštních předpisů. Myslím, že tam není zaručena dokonalá ochrana státního majetku, protože lze kdykoli takovýto majetek následně privatizovat. Myslím, že by bylo vhodné využít jednodušší formy, existující formy stávajícího státního podniku.
Dále nechápu, proč má být účinnost zákona od 1. října 2000. I toto datum zřejmě rozpláče každého účtaře při představě, jaké problémy vznikají při transformaci, která probíhá uprostřed roku. Nikde jsem nenašel žádné zdůvodnění právě tohoto data. Proč nemůže být toto datum 1. 1. 2001?
Dále jsem nepochopil - a to zde již říkal předřečník - proč musí docházet k tak radikální změně názvu. On ji dokonce vyčísloval. Já jsem dostal přibližně stejné informace, to je náklady jsou 1 mil. Kč na jedno Povodí, když to řeknu velmi lidově a velmi lapidárně, pouze na přemalování cedulí, což myslím, že je cena příliš vysoká.
Jako optimální variantu bych viděl odsunutí projednávání této předlohy do doby předložení zákona o vodách, a proto se připojuji k návrhu pana kolegy poslance Zuny. Pokud neprojde návrh na zamítnutí této novely, doporučuji její odročení do doby projednávání zákona o vodách. V případě, že žádný z těchto návrhů neprojde, dovolím si ještě vystoupit v podrobné rozpravě s konkrétními pozměňovacími návrhy.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Slova se ujme pan poslanec Patočka.
Poslanec Jiří Patočka: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážená sněmovno, dovolím si přednést několik poznámek k uvedenému vládnímu návrhu zákona.
Jediným důvodem transformace dle veškerých dosud zpracovaných materiálů je odstranění legislativních chyb, ke kterým došlo již při založení akciové společnosti Povodí Ministerstvem životního prostředí před více než šesti lety. Je pravdou, že způsob založení akciových společností byl nestandardní, není však pochyb o tom, že tyto subjekty právně existují. Prezentovaný problém se týká pouze způsobu vložení asi 10 % hodnoty majetku akciových společností Povodí, jenž měl být správně registrován vkladem, nikoli záznamem. Lze podotknout, že chyby lze odstranit i podstatně jednodušším způsobem než transformací, která vždy přináší rizika a ztráty. Zřejmě je z mnoha důvodů nepopulární, a to tím více, pokud dosavadní společností fungují jako v tomto případě.
Dovolím si sněmovnu upozornit na informaci, kterou předložilo Ministerstvo zemědělství vládě o výsledku kontroly hospodaření akciových společností Povodí a o provedení inventarizace jejich majetku. Mohu souhrnně říci, že nebyly zjištěny žádné zásadní nedostatky, a bylo to vlastně v období, které bylo po době těch katastrofálních povodní v minulých letech.
Transformace neřeší zlepšení funkčnosti vodohospodářských společností, dokonce si toto ani nedává za cíl, i když je nutné přiznat, že navrhované státní vodohospodářské organizace mohou i v nové podobě plnit dále své funkce, které se od nich vyžadují. V žádném případě však nelze mluvit o pokroku, spíše naopak. Státní organizace, tedy v podstatě státní podniky, neurčují konkrétní odpovědnost ani motivaci za svěřený majetek, navíc ze zkušenosti obecně nevykazují dobré výsledky. Je proto obecnou snahou jejich právní subjektivity měnit - dovoluji si připomenout problém Českých drah. Nemají obdobu v podmínkách EU a nepovažuji za správné v této době k této formě přecházet.
Předností právní subjektivity akciové společnosti v porovnání s navrhovanou formou státního podniku je též vyšší stupeň stability celku a rozsahu činnosti zásadního z hlediska dobré funkčnosti pro budoucnost. Je paradoxem, že současný stav akciových společností Povodí je zřejmě podstatě lépe hodnocen v zemích EU než v České republice.
Pokud se týká aktuálního porovnávání současného stavu se stavem v EU, Evropská unie nedoporučuje, tím spíše nepředepisuje organizační formu právní subjektivity ani gesce nad vodním hospodářstvím, jak bylo zřejmě sugestivně uvedeno v důvodové zprávě k tomuto zákonu. Zcela správně EU sleduje pouze funkčnost a doporučuje respektovat tradice jednotlivých států.
Nyní ke konkrétnějším hlediskům. Transformace akciových společností byla navrhována touto vládou již vícekrát, byla završena vždy usneseními vlády, avšak dosud neúspěšně, neboť se vždy prokázala jejich nerealizovatelnost z legislativního hlediska. O tom zde hovořil pan ministr Fencl. Proto bylo rozhodnuto, že bude navržena transformace zákonem, nikoli exekutivní cestou. V tomto případě se však jedná o zcela zjevné znárodnění a je otázka, zda tento akt je přijatelný z hlediska vnitřního, ale i z hlediska vnějších vztahů našeho budoucího vstupu do Evropské unie.
***