(18.00 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu zpravodaji za kouzelnou slovní hříčku. V každém případě jsem považoval za korektní zeptat se, zda existuje námitka proti úmyslu předsedajícího. Námitka byla vznesena, ač nebyla odůvodněna, a o námitce nechám v tuto chvíli hlasovat.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 129 a ptám se, kdo je pro návrh pana kolegy Škromacha, že přijetím jakéhokoli usnesení jsou další nehlasovatelná. Kdo je proti?
Z přítomných 194 pro 75, proti 76. Návrh nebyl přijat.
Prosím zpravodaje, aby předkládal jednotlivé návrhy na usnesení.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Prvním návrhem, o kterém budeme hlasovat, a výsledek tohoto hlasování neovlivní hlasovatelnost návrhu 2 a 3, je text, který zní:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí zprávu vlády o řešení situace v IPB přednesenou místopředsedou vlády a ministrem financí Pavlem Mertlíkem."
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 130 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Z přítomných 194 pro návrh 112, proti 57. Návrh byl přijat.
Prosím o další návrh.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Tím je návrh usnesení, jehož text zní:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že informace vlády neposkytla odpovědi na všechny otázky související s postupem státu v IPB."
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 131 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Z přítomných 194 pro návrh 64, proti 75. Návrh nebyl přijat.
Prosím třetí návrh.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Třetím návrhem je návrh, jehož text zní:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že při řešení situace v IPB poskytla vláda neomezenou vládní záruku za hodnotu aktiv, to je úvěrů, majetkových účastí apod., ve prospěch soukromé společnosti na úkor státního rozpočtu, to je daňových poplatníků."
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 132 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Z přítomných 194 pro 61, proti 79. Návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že Poslanecká sněmovna vzala zprávu vlády o řešení situace v IPB na vědomí. Děkuji panu zpravodaji a panu ministrovi.
Dalším bodem je bod
100.
Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro objasnění rozhodování
státu v IPB od doby jejího vzniku do uvalení nucené správy a jejího prodeje ČSOB
Prosím, aby tento návrh odůvodnil zástupce navrhovatelů poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, domnívám se, že celé dnešní odpoledne bylo takovouto důvodovou zprávou a nehodlám z ní cokoliv rekapitulovat. Dovolím si navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k návrhu na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro objasnění rozhodování státu v IPB od doby jejího vzniku do uvalení nucené správy a jejího prodeje ČSOB.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR:
I. Zřizuje podle § 48 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny pro objasnění rozhodování státu v IPB od doby jejího vzniku do uvalení nucené správy a jejího prodeje ČSOB; úkolem vyšetřovací komise je objasnit a prošetřit rozhodování státu v IPB od doby jejího vzniku do uvalení nucené správy a jejího prodeje ČSOB.
II. Stanoví lhůtu - navrhuji dvě alternativy, 31. 12. 2000, nebo 30. 6. 2001 -, do níž je vyšetřovací komise ve věci objasnění rozhodování státu v IPB od doby jejího vzniku do uvalení nucené správy a jejího prodeje ČSOB povinna předložit svá zjištění s návrhem Poslanecké sněmovně.
III. Určuje počet členů této vyšetřovací komise na 10, a to ČSSD 2, ODS 2, KSČM 2, KDU-ČSL 2 a Unie svobody 2.
IV. Žádá ministra financí o zajištění maximální součinnosti pracovníků Ministerstva financí s vyšetřovací komisi při její vyšetřovací činnosti.
V. Ukládá vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny zajistit vyšetřovací komisi pro její činnost potřebné finanční a prostorové zajištění včetně příslušného technického a personálního zázemí.
Toto je návrh usnesení. Předpokládám, že jistě zazní alternativy k některým těmto navrženým bodům. Proto zároveň navrhuji, aby takovéto alternativy byly hlasovány individuálně, to znamená, aby se hlasovalo individuálně o jednotlivých bodech tohoto návrhu usnesení.
Zároveň upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, a v tomto smyslu navrhuji, že Poslanecká sněmovna v případě, že takovouto komisi zřídí, by měla na svůj program zařadit dva nové body, a to je volbu členů vyšetřovací komise a volbu předsedy vyšetřovací komise. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Otevírám všeobecnou rozpravu. Mám přihlášku od kolegy Kalouska, kterému uděluji slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Diskutoval jsem otázku, zda je všeobecná, nebo podrobná rozprava?
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vedeme nejprve všeobecnou rozpravu, potom podrobnou rozpravu.
Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, že jsem se neorientoval. Pane předsedající, pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych velmi stručně v obecné rozpravě zdůvodnil návrh usnesení, který přednesu v rozpravě podrobné.
V minulém bodě jsme diskutovali otázku efektivity rozhodování státu při uvalení nucené správy na IPB a její následný prodej ČSOB. Padala tu řada argumentů. Jsme přesvědčeni, že pouze korektně prošetřená fakta mohou přinést odpovědi na otázky, nikoliv ta či ona politická rétorika.
Bylo by také velmi povrchní a mělké hledat kořeny potíží pouze v posledních týdnech a měsících vývoje situace. Historie této mimořádné a mimořádně nákladné záležitosti sahá hluboko do minulosti, do doby založení Investiční banky. Klíčovým momentem se zdá být ztráta majority Fondu národního majetku při jeho rezignaci na navyšování základního jmění banky. Následující kroky do jisté míry byly činěny pod tlakem, kdy ve svém rozhodování stát už nemohl být suverénní a volil vždy mezi špatným a ještě horším řešením. Další kroky - následující rychlá privatizace možná problematickému investorovi, která už tehdy odvracela problém krachu IPB, okolnosti provázející uzavření kupní smlouvy a vlastní podmínky této smlouvy, výkon funkce bankovního dohledu nad počínáním již zcela soukromé IPB a v neposlední řadě poslední krok - uvalení nucené správy a následný prodej ČSOB.
Ve všech těchto rozhodujících situacích stát ovlivňoval nejen míru nákladů, ale ovlivňoval také míru důvěry, kterou daňový poplatník k tomuto procesu bude pociťovat. Rozhodoval stát a jeho zástupci vždy efektivně? Choval se s náležitou péčí řádného hospodáře? Nesou konkrétní osoby konkrétní politickou odpovědnost, případně i trestně právní odpovědnost?
***