(17.50 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Takovou záruku, kterou lze chápat jako velmi rozsáhlou, skutečně vláda poskytla. Možná by pan poslanec Tlustý jakožto předseda rozpočtového výboru měl vědět na základě znalosti bankovního zákona a znalosti pravidel pro hospodaření bank, co bylo důvodem udělení této záruky na aktiva, že to souvisí s regulatorními pravidly a že to bylo podmínkou toho, aby nucený správce vůbec mohl vykonávat nucenou správu. Ale k tomu se jistě můžeme dostat buď v odborné diskusi, nebo například pracovníci bankovního dohledu to dovedou jistě kvalifikovaněji než já vysvětlit. A zcela určitě se k tomu dostane komise, vznikne-li.
Chci konstatovat, že okamžikem uzavření smlouvy a záruky mezi Ministerstvem financí a ČSOB začala běžet dvanáctiměsíční lhůta, po niž platí tato záruka. Není tedy pravdou, že by šlo o časově neomezenou záruku v této chvíli. Je nyní kratší než 12 měsíců a je přesně konkretizován způsob zrušení této záruky, ke kterému jednoho dne dojde. Tolik k určitým velmi podstatným bodům, které zde zazněly.
Snad si dovolím ještě jednu poznámku, která je čistě politická. Opakovaně zde a rovněž tak v tisku zaznělo něco o tom, že velká část kontroly nad českou ekonomikou byla přesunuta z jedné zájmové finanční skupiny na druhou. To je bezesporu pravda. První finanční skupinou byla skupina kolem japonské Nomury, která využila - to jen tak další korekce na okraj - instituce, která se jmenuje Saluka Investments B.V., tak to bylo řečeno ve zprávě. Jde tedy podle zkratky o obchodní společnost, nikoliv o nadaci. Pozoruhodné bylo tvrzení pana Tlustého o tom, že šlo o nějakou instituci zřízenou podle nadačního práva, ale to by měl vysvětlit on. Nic podobného jsem netvrdil.
Nicméně toto byla jedna skupina. Druhou skupinou, na niž byl převod učiněn, je skupina belgické banky KBC. Stejně dobrým řešením by byla skupina Unicredito Italiano nebo jakékoliv jiné kvalitní evropské či zámořské bankovní instituce, která má lepší rating než Česká republika, což je obecné kritérium vlády pro privatizaci bank. A jak banka KBC, tak třeba Unicredito Italiano tyto podmínky splňují. Splňuje je i mnoho jiných bank, které se nicméně nepřihlásily, neměly žádný zájem o vstup do potížemi zkrušované IPB.
Tedy konstatuji ano, došlo k přesunu moci a vlivu od jedné skupiny ke druhé. Alternativním řešením mohlo být jedině přesunutí na ještě nějakou jinou skupinu. To mi připadá naprosto logické a samozřejmé a nemám důvod zkoumat rozdíly mezi potenciálními nabyvateli. Nicméně domnívám se, že každý z nich bude lepším správcem tohoto majetku, než jak to prokázali za řadu let své přítomnosti stávající akcionáři, což je nejenom Saluka Investments, ale také Bankovní holding, Česká pojišťovna a řada jiných fondů a jiných institucí. Lze zjistit z obchodního rejstříku nebo z internetu, ze Střediska cenných papírů a z podobných míst. Tolik k zásadním věcem, které jsou ať už ekonomického, či politického dosahu a k nimž jsem cítil za potřebné na ně reagovat.
Co se týče jednotlivých vyjádření v tisku včetně onoho vyjádření tiskového mluvčího Ministerstva financí v časopise Týden, mohu pouze konstatovat, že citace, která tam je, je přesná. Totéž nelze říci o kontextu,do kterého je tato citace vložena.
Děkuji vám za pozornost. (Tleskají poslanci sociální demokracie.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. O slovo se přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedo, členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, omlouvám se, že vstupuji do bloku závěrečných informací, ale pan ministr Mertlík mě k tomu přinutil. On se totiž ve svém vystoupení v závěrečném slovu několikrát zaklínal slovy fér a nefér.
Osobně považuji nejprve za nefér to, že pan ministr, tak jak bývá jeho dobrým pravidlem a zvykem, nevystupuje uvnitř rozpravy, nedává tím úmyslně možnost účastníkům rozpravy a osobám bez přednostního práva vystoupit a reagovat na svá slova. Vždy a zásadně vystupuje až po ukončení rozpravy, tak aby na jeho slova nikdo z řečníků reagovat nemohl.
Za druhé považuji za nefér to, že pan ministr Mertlík neodpovídá na desítky otázek, které v průběhu rozpravy zazněly, a naopak si troufá tvrdit nebo tvrdí, že mnou navržené usnesení je nefér, protože všechno bylo zodpovězeno. Sám si pamatuji, že jsem položil přinejmenším pět otázek, které nebyly zodpovězeny v rámci jeho úvodní zprávy. Považuji za nefér, že on na tyto otázky neodpověděl.
Dále považuji za nefér - tedy za třetí, pane ministře - fakt, že ve svém vystoupení ministr financí obviňuje někoho z toho, že klade otázky nad prodejem banky, a obviňuje ho z toho, že snad se svým chováním, svými otázkami snaží znejistit klienty této banky. Myslím si, že pan ministr se chová jen zcela v duchu pořekadla "vyšetřování skončilo, zapomeňte", tedy jinými slovy "banka byla prodána, zapomeňte". Myslím si, že by byla obrovská chyba, kdyby tato Poslanecká sněmovna na takové lákadlo naskočila. Věřím, že my všichni včetně ministra financí si budeme velmi dobře pamatovat výsledky oné vyšetřovací komise, kterou, jak pevně věřím, v následujících okamžicích schválíme.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu místopředsedovi. Nyní bych poprosil zpravodaje, aby zrekapituloval návrhy, které zazněly, abychom o nich mohli hlasovat.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jak už jsem uváděl, padly tři návrhy usnesení, které se dle mého názoru vzájemně nevylučují, a proto o nich může být hlasováno jednotlivě a v závislosti na výsledku těchto hlasování případně hlasováno o usnesení jako celku.
První návrh usnesení přednesl pan poslanec Kasal, který navrhuje toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí zprávu vlády o řešení situace v IPB přednesenou místopředsedou vlády a ministrem financí Mertlíkem."
Druhý návrh přednesl pan místopředseda Langer a ten zní takto:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že informace vlády neposkytla odpovědi na všechny otázky související s postupem státu v IPB."
Třetí návrh jsem přednesl v rozpravě sám. Ten zní:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že při řešení situace v IPB poskytla vláda neomezenou vládní záruku za hodnotu aktiv, tj. úvěrů, majetkových účastí apod., ve prospěch soukromé společnosti na úkor státního rozpočtu, tj. daňových poplatníků."
Ještě bych zareagoval na komentář pana poslance Filipa, který namítá, že třetí usnesení by mělo mít už charakter nálezu práce vyšetřovací komise. Nicméně je to v podstatě doslovný citát z usnesení vlády, a proto si myslím, že se na něm sněmovna může usnést již dnes. Nicméně pokud chce, aby tento fakt byl překvapivým zjištěním číslo jedna vyšetřovací komise, nebudu se tomu bránit.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Chci se zeptat sněmovny, zda existuje jiný názor, než má pan předsedající - že o všech třech návrzích usnesení můžeme hlasovat, i když bude přijato první, eventuálně druhé, tak je stále i hlasovatelný třetí návrh. (Z lavic namítá poslanec Škromach.) Je proti tomu námitka?
Kdo má námitku, prosím. Nevím, kdo má námitku. Prosím, aby přistoupil a sdělil ji na mikrofon.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vznáším námitku.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Očekával bych, pane poslanče, že zdůvodníte svoji námitku. Je to ovšem námitka, nechám o ní hlasovat. Jako předsedající jsem přesvědčen, že všechna tři usnesení jsou hlasovatelná.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Jako zpravodaj si dovolím upozornit, že vzetí na vědomí čehokoliv nebrání konstatování čehokoliv jiného a konstatování čehokoliv jiného nebrání konstatování něčeho úplně jiného. (Potlesk.)
***