(16.10 hodin)
(pokračuje Pilip)
Nezapomeňme zároveň, že Nomura měla nakoupeno v pivovarech už před nakoupením konečného procenta v bance samotné. To je ještě věc, kterou je nutné říci na tuto adresu. Trvám na tom, že cena tři miliardy a příslib navýšení kapitálu byly dobrou cenou, dobrými podmínkami. Samozřejmě bylo nutné v následujícím období situaci v bance sledovat a bohužel se nenaplnily naděje, to je nutné uznat, že Nomura poté, co se její jméno objeví oficiálně v bance jako významného akcionáře, ne-li většinového - a obávám se, že nikdo neví, jestli Nomura vlastně byla většinovým akcionářem, dokonce snad to neví ani Nomura - a tedy že ona zavede určitá jiná pravidla do fungování této banky. Tolik je nutné říci k roku 1998.
Nicméně se zdá, že situace se od té doby zhoršovala. Nevěřím tomu, že mohlo jít o nějaký run na banku, že mohlo jít o nějakou atmosféru vyvolanou několika články, jak tady bylo naznačeno. Kdo sleduje vývoj v české ekonomice, ví, že například před několika měsíci na mezibankovním trhu byly situace, kdy IPB byla odříznuta od zdrojů, od úvěru na mezibankovním trhu. Ví o tom, že tato situace se postupně zhoršovala. IPB po určitém váhání postupu Nomury si udržela svou nepříliš dobrou pověst hráče na kapitálovém a finančním trhu, a proto bylo otázkou času, kdy se - řečeno dialekticky - kvantita přemění v kvalitu a kdy dojde k nějakým vážným událostem v této bance.
Pokud se to stalo před 14 dny, domnívám se přes všechny možné pochybnosti o tom, jestli měl být rychlejší ten či onen dohled, jestli tato událost mohla nastat teď, anebo o několik týdnů či měsíců dříve, jestli vláda nezašla příliš daleko v jednání s akcionáři, respektive jestli neměla ochotu k tvrdému postupu dát najevo dříve, přesto se domnívám, že tato situace je natolik vážná, že by i opozice měla toto respektovat a umožnit provedení těch kroků, které tady byly nastartovány.
Jako pamětník a možná jeden z mála členů vlády, kteří seděli na vládě ve chvíli, kdy došlo k nucené správě v Agrobance, si vzpomínám, že i tehdejší opozice - jinak velmi tvrdá opozice, nebudu komentovat, jak tvrdá - hovořila o tom, že jsou chvíle, kdy je nutné přispěchat k pumpám, pokud dobře parafrázuji ta slova, a domnívám se, že pád a problémy jedné z největších bank takovouto chvílí jsou. Myslím si, že na tomto bychom se tady měli shodnout.
Budu proto doporučovat, abychom vzali zprávu, která tady byla přednesena ministrem financí, na vědomí, abychom dali čas na prošetřování parlamentní komisi. Předpokládám, že parlamentní komise nám dá další obrázek v příštích dnech a měsících o tom, co bylo příčinami tohoto vývoje za poslední roky.
Poslední věc, kterou bych k tomu chtěl říci. Zároveň předpokládám, že všechny parlamentní strany, které se k situaci vyjádřily, vyvodí závěr ze svých slov, která na adresu této události řekly. Jinými slovy - pokud tady jedna politická strana řekla, že se vláda nechala podvést, pak předpokládám, že buď tato svá slova rychle odvolá potom, co zjistí, že se podvést nenechala, anebo že této vládě okamžitě odvolá svou podporu, protože si nedovedu představit svéprávnou politickou stranu, která podporuje vládu, která se nechala napálit v takto zásadní záležitosti.
Děkuji. (Tleskají poslanci Unie svobody.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Pilipovi. Nyní bude hovořit místopředseda sněmovny Ivan Langer, připraví se pan poslanec Kocourek.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně, kolegové, v tuto chvíli nevím, zda přede mnou mluvil stávající ministr financí, nebo bývalý ministr financí. Bojím se, že v tom vystoupení to bylo velmi těžko rozeznatelné, ale i to o čemsi může svědčit.
Vyslechl jsem si zprávu pana ministra. Uznávám, že si s ní dal velkou práci, a mám pocit, že její přečtení mu trvalo déle než nucenému správci prodej Investiční a Poštovní banky Československé obchodní bance. Slova zazněla, ale pochybnosti o nich zůstávají.
Myslím, že celý ten proces je třeba velmi pečlivě sledovat, velmi pečlivě analyzovat a uvědomovat si průběh věcí, průběh argumentů a informací, tak jak zaznívaly minutu po minutě, hodinu po hodině, den po dni z úst jak představitelů centrální banky, tak i představitelů vlády České republiky. Mám pocit, že je to nesmírně důležité, a bylo by zásadní chybou na to zapomínat. Je naopak potřeba takovéto argumenty v takovém toku času velmi pečlivě připomínat.
Předseda vlády totiž bezprostředně poté, co byla vyhlášena nucená správa na Investiční a Poštovní banku, a shodou okolností i dnes před několika minutami z tohoto místa řekl, že vláda musela rozhodnout tak, jak rozhodla na svém nočním zasedání, neboť docházelo k převodu majetku z Investiční a Poštovní banky, že hrozilo vytunelování této banky. To je informace nesmírně závažná, a pokud by byla pravdivá, potom by zřejmě vláda měla tisíc plus jeden důvod rozhodovat tak, jak rozhodovala. Bohužel ovšem několik desítek minut předtím se o takové informaci ve své - měla-li být vyčerpávající zpráva ministra financí - ministr financí o ní vůbec nezmínil. A nikoliv poprvé se tedy dostal do sporu jeden významný člen vlády s druhým významným, a řekl bych nejvýznamnějším členem vlády, se samotným předsedou vlády.
Myslím si, že bychom měli dostat odpověď na otázku, kdy a od koho dostala vláda tak zásadní informaci o tom, že hrozí vytunelování Investiční a Poštovní banky, že dokonce probíhají převody majetku z Investiční a Poštovní banky někam do zahraničí, do území daňových rájů. Měli bychom vědět, jak přesně tato informace zněla a od koho takovou informaci vláda získala, pokud na jejím základě učinila tak zásadní rozhodnutí, jako je souhlas s uvalením nucené správy.
Myslím, že bychom měli znát odpověď na otázku, zda takováto informace souvisí s úkolem, který dala vláda Bezpečnostní a informační službě. Myslím, že v této souvislosti je zajímavé, že vláda rozhodovala o Investiční a Poštovní bance 15. 6. a zprávu Bezpečnostní a informační služby o tom, jaký měla úkol, co se všechno odehrávalo v Investiční a Poštovní bance, dostala ta samá vláda až sedm dnů po svém rozhodnutí, tedy 22. 6.
Jsem přesvědčen, že když už tady bylo definováno jakési desatero předsedou Poslanecké sněmovny, je dobré se zabývat jednotlivými otázkami, které v rámci tohoto desatera byly položeny. Myslím si, že otázka o tom, na základě jaké informace, od koho, vláda rozhodovala v onom inkriminovaném nočním zasedání, je informací, která nám může pomoci se zorientovat v tom, zda vláda skutečně rozhodovala s plnou znalostí věci, nebo zda tato vláda byla někým napálena a uvedena v omyl.
Děkuji vám za pozornost. (Tleskají poslanci ODS.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu místopředsedovi. Hovořit bude pan poslanec Kocourek, připraví se pan poslanec Recman.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, nechtěl bych přímo reagovat na přednesenou zprávu pana ministra Mertlíka, protože myslím, že k tomu je postačujícím podkladem deset otázek Václava Klause. Chtěl bych reagovat na atmosféru, ve které se tímto problémem zabýváme. Mám pocit, že i výroky nejvyšších ústavních činitelů, které provázejí řešení tohoto problému, nás někam trochu zavádějí, a proto jsem se rozhodl o celé věci důkladně popřemýšlet a zamyslet se nad celou historií.
K tomu, abych se zamyslel a dobral k nějakému závěru, zda atmosféra je opravdu odpovídající, zda žijeme v prostředí chobotnic, kterým je třeba utínat hlavu, zda žijeme v prostředí boláků, jsem zvolil tři pohledy. Dále jsem se zabýval třemi mýty, které kolem toho panují, a budu se snažit na třech paralelách dokázat, že tomu tak zcela není.
***