(13.10 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Privatizace Investiční a Poštovní banky byla, obdobně jako u ostatních velkých českých bank, zahájena vložením části akcií v té době ještě samostatné Investiční banky, a. s., do kupónové privatizace. Po kupónové privatizaci zůstal ve vlastnictví státu majoritní podíl v bance. V důsledku neúčasti státu na některých zvyšováních základního jmění banky se majetkový podíl státu snížil až na 36,29 % v roce 1998 a banka tak byla kontrolována soukromými akcionáři.
Vláda České republiky rozhodla na svých zasedáních dne 23. 7. 1997 a dne 4. 3. 1998 o privatizaci zbytkového státního majetkového podílu v IPB ve výši 36,29 % společnosti Nomura Europe plc - dále budu uvádět Nomura - za kupní cenu 3 mld. Kč. Toto rozhodnutí bylo výsledkem požadavku státu prodat zbývající akcie IPB na jedné straně, na druhé straně absencí jiné nabídky. Nomura se před svým vstupem do IPB zavázala posílit kapitál banky zvýšením základního jmění o 6 mld. Kč a zajištěním poskytnutí podřízeného dluhu rovněž ve výši 6 mld. Kč. Posílení kapitálu IPB bylo naprosto nezbytné, což bylo následně potvrzeno i auditem účetní závěrky za rok 1997, který byl však dokončen až po vstupu Nomury a zvýšení základního jmění. V souladu s rozhodnutím vlády o privatizaci státního podílu v IPB předložila Nomura České národní bance žádost o předchozí souhlas s nabytím akcií v IPB ve výši 36,29 % a s následným nabytím akcií v rámci zvýšení základního jmění o 6 mld. Kč. Společně se žádostí o předchozí souhlas Nomura také České národní bance předložila schéma rozdělení vlastnictví IPB v rámci skupiny Nomura. Podle tohoto schématu se konečným nabyvatelem akcií IPB v rámci skupiny Nomura měla stát holandská společnost Saluka Investments B.V, která měla vlastnit většinu akcií získaných Nomurou. Vzhledem k neobvyklosti tohoto majetkového uspořádání Česká národní banka rozhodla, že v prvním kroku bude vydán souhlas s nabytím podílu v IPB pouze pro Nomuru. Případný souhlas s nabytím akcií IPB pro společnost Saluka Investments B.V byl podmíněn splněním závazků Nomury ohledně zvýšení kapitálu banky a dále za podmínky, že veškerá práva vyplývající z držení akcií IPB budou nadále v držení Nomury. Společnost Saluka Investments B.V byla pouze pasivním vlastníkem akcií, výkonem akcionářských práv bude pověřena Nomura. Z důvodu potřeby rychlého zvýšení základního jmění banky a průchodnosti tohoto kroku na valné hromadě se Nomura současně vůči ostatním akcionářům IPB zavázala, že po zvýšení základního jmění o 6 mld. Kč bude provedeno další zvýšení základního jmění, kterého se již nezúčastní. Realizace tohoto kroku následně umožnila ostatním akcionářům dodatečně využít přednostní práva na úpis akcií a zvýšit jejich podíly v IPB. V návaznosti na tento postup se podíl Nomury snížil pod 50 %.
Na základě těchto podmínek Česká národní banka v březnu roku 1998 udělila společnosti Nomura předchozí souhlas s nabytím akcií IPB. Po vstupu Nomury do banky došlo k posílení kapitálu banky zvýšením základního jmění o 6 mld. Kč a vydáním podřízených dluhopisů v hodnotě 6 mld. Kč. Toto zvýšení kapitálu umožnilo dosáhnout toho, že ztráta banky za rok 1997 ve výši 11 mld. Kč, ke které došlo vlivem tvorby opravných položek, neměla negativní vliv na plnění ukazatelů obezřetného podnikání bank, zejména ukazatele kapitálové přiměřenosti. Provedení kapitálového posílení tak dočasně stabilizovalo finanční situaci v IPB, z hlediska dalšího vývoje však dostatečně neřešilo špatnou kvalitu aktiv banky.
K 31. 12. 1997 banka vykazovala objem standardních úvěrů 116 mld. Kč, zatímco celkový objem klasifikovaných úvěrů činil 33 mld. Kč, tj. 22 % všech poskytnutých úvěrů. Angažovanost banky v české ekonomice vedla k nárůstu podílu cenných papírů, dlouhodobých finančních investic a pohledávek z obchodování s cennými papíry na aktivech banky z 8,6 % v roce 1994 až na 13,6 % v roce 1997, kdy aktiva související s cennými papíry - bez státních dluhopisů a pokladničních poukázek České národní banky - dosáhla objemu 35 mld. Kč. K těmto aktivům banka vytvořila opravné položky pouze v objemu 2,5 mld. Kč.
Po splnění závazků ze strany Nomury Česká národní banka v září 1998 udělila společnosti Saluka Investments B.V předchozí souhlas s nabytím akcií IPB. Společnost Saluka Investments B.V se stala držitelem 38,3 % akcií IPB a v držení Nomury zůstalo 8,3 % akcií, tj. celkem účast ve výši 46,6 % pod kontrolou Nomury.
V době prodeje akcií státu Nomuře bylo zřejmé, že Nomura vzhledem k svému profilu a prohlášením patrně nebude dlouhodobým strategickým investorem. Předpokládalo se však, že bude mít v souladu se svou celosvětově uplatňovanou strategií zájem na maximalizaci hodnoty banky, resp. její skupiny, aby realizovala zisk z proklamovaného prodeje IPB konečnému investorovi, tj. některé komerční bance. Pokud by byl tento postup realizován, bylo by to výhodné i pro stát, protože Nomura měla pro provedení restrukturalizace banky a zhodnocení majetkových účastí banky lepší předpoklady než stávající akcionáři banky nebo stát. Pokud by se tento scénář podařil, stát by ušetřil náklady a Nomura by realizovala oprávněný zisk z investice. Potenciál majetkových účastí dával předpoklady pro to, aby jejich zhodnocením bylo možno řešit problematická aktiva banky. Tohoto potenciálu si byla vědoma i Nomura, která při vstupu do banky nepožadovala její předchozí očištění. Tato konstrukce současně obsahovala riziko pro stát vyplývající z toho, že v případě příliš velkých nákladů na přípravu banky pro prodej konečnému investorovi se mohla Nomura spokojit s tím, že bude profitovat na zhodnocení majetkových účastí IPB a její skupiny a očištění IPB o nebonitní aktiva bude dříve nebo později požadovat od státu.
Do začátku roku 1999 již tato zcela privátní banka vstoupila s bilančním sumou dosahující téměř 289 mld. Kč, což bylo o zhruba 51 mld. Kč více oproti roku 1997. Tento nárůst byl způsoben především nárůstem vkladů klientů, které se v průběhu roku 1998 zvýšily o zhruba 41 mld. Kč na částku přesahující 184 mld. Kč.
***