(14.20 hodin)
(pokračuje Klaus)
Pan prezident uvedl své důvody k tomuto odmítnutí. Lhůta, kdy má sněmovna zareagovat v takovém případě, vyprší 10. července, a já proto navrhuji zařadit tento bod znovu k novému hlasování právě na 10. července, v pondělí ve 14.00 hodin jako první bod programu. Prosím, zaregistrujte si to jako návrh.
Nyní se táži kdo má doplňovací nebo pozměňující návrh. Mám zde již některé předpřihlášky, včetně písemných. Jako první dávám slovo předsedovi vlády Miloši Zemanovi.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji rozšířit náš program o dva další body a oba navrhuji jako první body do bloku zpráv před bod 94.
Jako první bod navrhuji zprávu vlády o její činnosti, což zdůvodňuji usnesením Poslanecké sněmovny, která již před několika lety požádala vládu - zdůrazňuji jakoukoliv vládu - aby tuto zprávu pravidelně každý rok předkládala, a to na to zasedání Poslanecké sněmovny, v němž je projednáván státní závěrečný účet. Jak víte, to je právě toto zasedání. Vláda tedy samozřejmě vyhověla žádosti Poslanecké sněmovny, zpráva byla předána do Poslanecké sněmovny - netýká se jí desetidenní lhůta platná pro zákony - a zařazení, které navrhuji, umožní každému poslanci, aby si tuto zprávu prostudoval.
Jako druhý bod navrhuji zprávu vlády o řešení situace v Investiční a Poštovní bance.
Pokud budou tyto dva body zařazeny, vláda pověřila mne přednesením prvního bodu a ministra financí a místopředsedu vlády Pavla Mertlíka přednesením úvodního slova k druhému bodu. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Písemně se jako první přihlásil pan poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi navrhnout zařazení nového bodu pořadu této schůze. Poslanci klubu ODS v souladu s ustanovením § 48 odst. 1 svými podpisy podpořili navržení bodu v tomto znění: "Zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro objasnění skutečností souvisejících s uvalením nucené správy na IPB a jejím následným převzetím ČSOB". Navrhuji, aby tento bod byl zařazen jako druhý bod našeho jednání v pondělí 3. 7., přičemž zároveň navrhuji, aby předchozím bodem, tj. prvním bodem 3. 7., byl předsedou vlády navržený bod "Zpráva vlády o řešení situace v IPB".
Nyní zdůvodnění. Průběh událostí v posledním období klade řadu zásadních otázek o tom, co se vlastně odehrálo v IPB a kdo na tom nesl jaký díl zodpovědnosti a kdo se v jakém rozsahu podílel na ztrátě, která v IPB vznikla nebo v tuto chvíli stále ještě vzniká. Domníváme se, že je nezbytné na tyto otázky hledat odpověď zde v Poslanecké sněmovně cestou zřízení zvláštní vyšetřovací komise, která díky svému statutu má postavení vyšetřovacího orgánu a může získat informace, které jsou pro nás všechny ostatní v tuto chvíli nedostupné.
Z dostupných informací, které jsou k dispozici na internetu, totiž vyplývá, že sled událostí, které se týkaly právě IPB, byl velmi zvláštní. Dovolte mi citovat některé z nich.
V roce 1998 byl prodán minoritní podíl IPB tehdejší vládou premiéra Tošovského za 3 mld. Kč strategickému investorovi. Je tedy zřejmé, že ještě na jaře roku 1998 byla tržní hodnota IPB kladná a nevyskytovaly se v ní problémy, které se objevily v období pozdějším. Podíváme-li se na zářijové výsledky IPB z roku 1999, tato data to potvrzují. Pro zajímavost jsou to poslední oficiální údaje zveřejněné a dostupné na internetu. Opakuji, jsou to data ze září 1999, jsou to data, která nenasvědčují nic z toho, co následovalo poté. Tato data se dají shrnout ještě v září 1999, kdy byla IPB zdravou bankou.
V únoru a v březnu letošního roku přečkala IPB tzv. první jarní run. A podíváte-li se do médií, byl vyvolán velmi pravděpodobně "únikem informací" z jednání bankovní rady o IPB. Poté ovšem, bohužel, řekl bych skoro logicky, nepřežila IPB druhý run, který se uskutečnil v období před několika týdny, a důležité je podívat se, jakými výroky byl druhý run provázen v našich médiích.
Dne 29. dubna 2000 pan ministr Mertlík v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl na otázku zdali stát se bude nějakým způsobem podílet na řešení situace v IPB, že "stát má jiné starosti, není možný jiný postoj, než že jde o soukromý subjekt, a není prioritní věcí státu se do toho míchat".
3. 5. tiskový mluvčí pana ministra Mertlíka toto stanovisko potvrdil, neboť uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny "stanovisko ministra financí Pavla Mertlíka, který je od samého počátku ostrým odpůrcem jakékoliv možnosti státního zásahu v privátní bance, zůstává podle jejího mluvčího, neměnné".
A poslední citát z novin 8. 6., tedy před necelým měsícem: "I když nebyla z Tošovského vyjednávání s předsednictvem vlády 16. května v Kramářově vile vydána žádná zpráva, místopředseda vlády Pavel Rychetský po něm utrousil na adresu Tošovského, že je to odpovědnost centrální banky a že doufá, že ta bude postupovat v souladu se zákonem." Tato nevinná poznámka však mohla znamenat jediné: stát dává ruce pryč a ČNB bude muset v případě zjištění kapitálové nepřiměřenosti zavést v IPB nucenou správu.
***