(12.30 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Při svém vystoupení v rámci druhého čtení jsem řekl, že zatímco původní vládní návrh předpokládal na straně krajů přímé odvody části daní ve prospěch krajů a na straně obcí trošičku jiný model, než je ten, který je v komplexním pozměňovacím návrhu, že se domnívám, že z řady důvodů, mezi něž patří určité modifikace zákona o majetku krajů a dalších, považuji v této fázi jednání za vhodný komplexní pozměňovací návrh jako východisko pro další jednání a tak se také svým hlasováním Poslanecká sněmovna rozhodla.
Domnívám se, že i po proběhlé rozpravě a poté, co byly předneseny jednotlivé pozměňovací návrhy poslanců v rámci druhého čtení, toto základní konstatování platí. Je skutečností to, co zde řekli v podstatě všichni poslanci bez ohledu na politickou příslušnost či možná i regionální zakotvení: základní skutečností je to, že stávající systém není vyhovující. A krok, který, jak doufám, dnes učiníme schválením jedné z variant tohoto návrhu zákona, povede k tomu, že onu stávající problematickou situaci změníme směrem k lepšímu.
Jsem si velmi dobře vědom toho, a jsou si toho vědomi i předkladatelé komplexního pozměňovacího návrhu, že je to řešení, které je nehotové, je dočasné, odpovídá ale situaci, kdy podle schváleného zákona o majetku krajů převody majetků budou postupné. Právě proto a jenom proto se domnívám, že je rozumné, co se týče příjmů krajů v příštím roce, vyjít z myšlenky, na níž je založen komplexní pozměňovací návrh v této oblasti, tj. pro příští rok kraje dotovat.
Ve shodě s tím, co zde řekli někteří z poslanců, se domnívám, že je naprosto nezbytné, aby vláda v následujícím období připravila významnou novelu tohoto zákona, která zajistí, aby po prvním řekněme zkušebním roce provozu krajů, krajského zřízení, kterým bude rok následující, rok 2001, nastoupil nový systém, již trvalejší, kde bude potřeba už jenom běžné dílčí korekce založené na zkušenostech, které budou založeny na rozdělení daňové kvóty, sdílení určitých daní a případně na některých principech fiskálního federalismu. Ministerstvo financí a vláda jsou připraveny takovouto novelu zpracovat, vyhodnotit dílčí zkušenosti ze vzniku krajů po 1. lednu 2001, tak aby Poslanecká sněmovna zhruba v této kalendářní době příštího roku se mohla nad tímto návrhem znovu zamyslet, tak aby dokázala včas nastavit pevné parametry pro fungování krajů pro rok 2002.
Jsem si vědom toho, že je to v jistém slova smyslu kompromisní přístup, ale vzhledem k odpovědnosti všech zúčastněných činitelů za nutnost kontinuity a uchování kvalitního výkonu státní správy pro přechodové období roku 2001, o jehož přechodovosti jsme se rozhodli de facto již v okamžiku, když jsme zde v této sněmovně hlasovali o zákonu o majetku krajů, že to je návrh rozumný.
Co se týče financování obcí, dovolte mi, abych se vyjádřil k některým problémům, které zde zazněly v kontextu právě předložených poslaneckých pozměňovacích návrhů.
Náš původní záměr byl skutečně vyrovnat určitým způsobem dnes neodpovídající rozdíly mezi financováním jednotlivých obcí. V tomto smyslu mám za to, že komplexní pozměňovací návrh, který byl předložen, tento základní krok splňuje. Souhlasím však s tím, co zde uvedla řada řečníků, že motivační prvek, který je v tomto komplexním pozměňovacím návrhu zakotven v omezené podobě, je nedostatečný. Domnívám se, že bude předmětem dlouhého hledání odpovídající kombinace, motivace a stability v přerozdělovacím slova smyslu pro ty obce, které z různých důvodů nemohou mít takové příjmy jako některé jiné. Domnívám se ale, že v této situaci, v jaké jsme dnes, návrh, který zde padl z úst pana poslance Vlacha, je vhodným kompromisem, který alespoň pro příští rok umožní sladit dva protikladné požadavky na financování obcí.
Poslední věc, ke které bych se rád vyjádřil, je vztah mezi velkými obcemi a zejména hlavním městem Prahou a obcemi malými. Je nepochybné, a veškeré dokumenty, které k tomu byly zpracovány, ukazují, že návrh, tak jak je podán, bude znamenat celkové zvýšení příjmů obcí jako celku. A to se bude týkat i hlavního města Prahy. I hlavní město Praha, a to na základě všech variant, bude mít určitý dodatečný příjem oproti stavu, který je dnes stávající.
Osobně se domnívám, že návrh, který zde byl přednesen v rámci druhého čtení panem poslancem Recmanem, je jistým kompromisem, který umožní zlepšení pozice nejmenších obcí tak, že mírní sice zlepšení pozice Prahy, ale v principu toto zlepšení pozice Prahy zachovává a je to rozumný kompromis.
V tomto slova smyslu jsem se pokusil vyjádřit o hlavních pozměňovacích návrzích, které považuji za akceptovatelné z věcného i politického hlediska a budu je doporučovat v rámci hlasování v průběhu třetího čtení, které zřejmě záhy nastane.
Děkuji vám za pozornost a ještě jednou prosím a apeluji na vás: pokud neuděláme tento závěrečný krok v reformě veřejné správy, situaci, která v oblasti územního financování není dobrá, dále prohloubíme.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Slovo má zpravodaj pan poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: V závěrečném vystoupení mi dovolte pouze dodat druhý bod, na kterém se shodli reprezentanti všech politických stran, a to je konstatování, že novela této novely bude a že bude velmi brzo.
Nyní k předloženým pozměňovacím návrhům a návrh zpravodaje na postup hlasování.
Za základ projednávání ve druhém čtení přijala sněmovna usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Je to pozměňovací návrh v tisku 435/6 označený písmenem A. O tomto návrhu tedy musíme rozhodnout jak o prvém. Návrh pod písmenem B je identický, a proto po rozhodnutí o návrhu A bude návrh B nehlasovatelný. Poté budeme hlasovat o návrhu C1 a poté o šesti variantách obsažených v návrhu C2 a v návrhu E. Těchto šest variant se od sebe liší výlučně kvantifikací, a proto musí vlastnímu hlasování předcházet hlasování orientační. Poté budeme hlasovat o návrhu D, návrhu F a návrhu G, samozřejmě zvlášť o každém z nich. A na závěr o doprovodném usnesení pana poslance Pilipa, které naleznete na straně 19.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Je námitka proti takovémuto postupu? Je, přece jen, pan poslanec Vlach má ještě upřesnění k tomuto postupu.
Poslanec Jiří Vlach: Děkuji za slovo, ale není to námitka. Omlouvám se za to, že jsem za zpravodajem nezašel dříve. Považoval bych za docela logické a rozumné, a kdybychom si to odhlasovali, tak i možné - jako součást procedury -, že tam, kde jde o kvantifikaci, a jestli to říkám správně, jestli si pamatuji dobře, je to 60, 50, 40, 40, 35, 30, a v případě, že ne, tak zůstává 20. Abychom tedy postupovali tímto způsobem
Místopředseda PSP Ivan Langer: Prosím o stanovisko zpravodaje.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Mám stejnou logiku, která říká, čím více, tím lépe, a proto se mi tento návrh jeví jako logický. Ale musím konstatovat, že tuto logiku nemusí sdílet celá sněmovna, a proto je třeba se zeptati, zdali proti návrhu pana poslance Vlacha, který říká, že by nebylo orientační hlasování a rovnou by se o variantách hlasovalo v pořadí, které si dovolím uvést. Napřed je to varianta…
Místopředseda PSP Ivan Langer: Neuvádějte, pane poslanče. Obávám se, že dikce jednacího řádu je zcela zjevná a tam, kde se liší návrhy pouze kvantitou, nezbývá nám nic jiného, než jít orientačně. Jako předsedající bych samozřejmě uvítal, kdybychom postupovali jiným způsobem, bylo by to jednodušší. Ale obávám se, že budeme muset absolvovat proceduru orientačního hlasování.
***