(11.20 hodin)
(pokračuje Exner)
To, co se ukázalo při jednání vyšetřovací komise, bylo to, že ODS si nenechala provést celé forenzní šetření, nýbrž pouze jeho zjišťovací část, a jak se konstatuje ve zprávě komise, tak příslušní odpovědní pracovníci auditorské firmy konstatovali, že zjišťovací část nemohla přinést skutečné vyšetření celé skutečnosti a že ta část, která měla být částí vyšetřovací vlastně v rámci forenzního auditu, objednána nebyla, a tudíž celá akce spíše měla sloužit k vytření očí z pohledu ODS vůči veřejnosti a vůči ostatním politickým stranám.
Chci se ještě jednou vrátit k té otázce důvěrnosti průběhu privatizačních akcí, zvláště výběrových šetření. Včera nebo v posledních dnech jsme všichni dostali další takový příklad situace, kdy se na nás obrátila firma ČSAD BUS, a. s. Praha, která nás upozorňuje, že při výběrovém řízení k privatizaci Parama, a. s. Pardubice, ačkoli oni, jakož i ostatní uchazeči podepsali také závazek o důvěrnosti celého výběrového řízení, byli osloveni redaktorkou Hospodářského týdeníku jako jeden z uchazečů v rámci probíhajícího výběrového řízení, a pozastavují se nad tím, jak se mohly dostat informace ven, a ukázalo se, že informace byly poskytnuty z Ministerstva financí. Zdá se, že důvěrnost výběrových řízení při privatizaci může tak být úspěšně zpochybněna i v aktuální době, a bylo by žádoucí, aby vláda zajistila, aby v této věci byla dosažena náprava.
Dámy a pánové, vyšetřovací komise také navrhla poskytnutí výsledkové části shromážděné dokumentace službě policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, ale také aby písemnosti, které komise shromáždila, u nichž tomu nebrání platná právní úprava, byly zpřístupněny veřejnosti. Chtěl bych podpořit i tuto část usnesení komise. Domnívám se, že je velmi správné, aby sdělovací prostředky a veřejnost v naší zemi měly možnost se podrobně seznámit s tímto konkrétním případem, kde, jak je konstatováno i nakonec v závěru komise, mnoho otazníků zůstává, i když průkazně se nepodařilo prokázat nic.
Dovolte mně ještě jednu poznámku. Přimlouvám se za to, aby při změně zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny jsme zvážili tu možnost, aby jednání ustavených vyšetřovacích komisí bylo veřejné. Tato záležitost je v některých zemích obvyklá. Z televizních zpravodajství můžeme vidět zasedání vyšetřovacích komisí v americkém Kongresu, které se těší velkému zájmu sdělovacích prostředků, často jsou celá jejich jednání přenášena dokonce televizními stanicemi, a myslím si, že by takový postup skutečně přispěl k tomu, aby se role vyšetřovacích komisí v rámci kontrolní činnosti parlamentu nad výkonnou mocí výrazně zvýšily, aby se také zlepšil zájem poslanců o práci v těchto komisích, který obvykle je poměrně problémový, a za třetí, aby veřejnost si uvědomila, že je možné také tímto prostřednictvím přispět k objasnění některých sporných záležitostí.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Tešnar.
Poslanec Dušan Tešnar: Vážený pane předsedající, dámy, pánové, dovolte, abych několika větami se podělil o určité zkušenosti z práce vyšetřovací komise, a chtěl bych velmi krátce konstatovat, že doposud ustavené vyšetřovací komise, které ukončily svoji činnost, vydaly o tom určitý protokol, a mám dojem, že hlubší analýza těchto protokolů nebývá prováděna a nebyla provedena a že to je poměrně škoda, protože se tam nachází velké množství koncentrovaných a pečlivě připravovaných materiálů, které mají svůj analytický smysl. Jako příklady k dalším řešením jsou výsledky těchto komisí, zvláště v tomto případě, v podstatě nenahraditelné, protože ukazují určitou zkušenost z vykonávání určitého exekutivního rozhodnutí.
Dále se domnívám, že hodnocení významných případů, dejme tomu exekutivních kauz, které jsou ve vysokém veřejném zájmu, hodnocení, které následuje potom, když už je ten proces uzavřen, by nutně muselo zvýšit důvěryhodnost dejme tomu exekutivy či jakýchkoli zastupitelských sborů. Je to v podstatě taky o odpovědnosti, a ta se dá taky měřit.
Jinak již všeobecně. Chtěl bych poděkovat kolegům poslancům za práci ve vyšetřovacích komisích, protože to znamená skutečně nad rámec svých ostatních povinností, a rovněž kolegům pracovníkům Kanceláře a Policie ČR, a dále již budu pokračovat pouze v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě někdo do všeobecné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, všeobecnou rozpravu končím.
Přistoupíme k rozpravě podrobné, avizoval svou přihlášku pan poslanec Tešnar, žádnou jinou v tuto chvíli nevidím, takže vám, pane poslanče, uděluji slovo.
Poslanec Dušan Tešnar: Děkuji. Vážená sněmovno, dovolte, abych vám předložil návrh usnesení pro Poslaneckou sněmovnu. Tento návrh usnesení máte v písemných podkladech, ale bude mnou přečten. Skládá se ze čtyř částí, z nichž první část konstatuje, že Poslanecká sněmovna - nyní budu citovat: "bere na vědomí závěrečnou zprávu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření pochybností vzniklých v kauze SPT Telecom, a. s., ze dne 18. dubna roku 2000; dále usnesení č. 2. vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření pochybností vzniklých v kauze SPT Telecom, a. s." Toto usnesení je součástí písemného materiálu.
II. "Žádá vládu České republiky, aby provedla analýzu výsledku privatizace SPT Telecom, a. s., vstupem strategického partnera TelSource z hlediska dosažení deklarovaných cílů a předložila ji Poslanecké sněmovně do 30. června roku 2001."
Další bod III. je bod administrativní. "Ukončuje činnost této vyšetřovací komise ke dni 30. dubna roku 2000."
Čtvrtá část je ukládací. "Ukládá Kanceláři Poslanecké sněmovny a) archivovat všechny podklady shromážděné a vytvořené touto vyšetřovací komisí, a to do 30. června roku 2000; b) poskytnout výslechovou část shromážděné dokumentace službě policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti; c) zpřístupnit v souladu s bodem II. usnesení Poslanecké sněmovny č. 125 z 8. schůze dne 13. ledna 1999 ty písemnosti, u nichž to platná právní úprava umožňuje."
***