(11.10 hodin)
(pokračuje Exner)
V některých bodech jsem ale předkládal variantu, která byla poněkud razantnější. Přestože včera předseda komise pan poslanec Dušan Tešnar velmi podrobně informoval o nálezech komise a některých zdůvodněních, chci se vyjádřit k některým bodům.
První věc, o které je potřeba hovořit, je otázka, do jaké míry byla dodržena důvěrnost jednání o privatizaci SPT Telecom v těch částech, kde tato důvěrnost byla požadována a dohodnuta. Jak se ukázalo v průběhu vyšetřování -
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane poslanče. Myslím, že jsme si všichni nedostatečně uvědomili, že je pátek a že máme dostatek času a můžeme tedy prodlužovat jednání sněmovny tím, že zde není dostatečný klid v sále.
Poslanec Václav Exner: Jak se ukázalo v průběhu vyšetřování, tato důvěrnost byla formální a ve skutečnosti byl blíže neohraničený počet osob, který se mohl seznamovat s přípravou dokumentů, které byly podkladem pro výběrové šetření, kde si obecně vzato myslím, že to nebylo na závadu, a je otázka, proč tato fáze byla jako důvěrná vyhlašována, avšak také s dokumenty, které byly předloženy uchazeči v rámci výběrového šetření, kde před hodnocením tzv. řídícího výboru a schválením rozhodnutí vládou měla důvěrnost být zajištěna.
Jak konstatuje zpráva vyšetřovací komise, ve skutečnosti byla tato důvěrnost spíše symbolická. Došlo k tomu, že s příslušnými dokumenty se seznamovali nejen členové řídícího výboru, ale i jejich aparát, další techničtí pracovníci např. SPT Telecom, všechny poradenské firmy a dokonce dokumenty, které obsahovaly předložené návrhy v rámci výběrového řízení, si odvezla firma, která byla najata jako pomocná pro jednu poradenskou firmu do Londýna z důvodu, aby mohla provést vyhodnocení těchto dokumentů v klidu.
Tady už je záležitost velmi problémová, a to v souvislosti s tím, že řídící výbor po obdržení konečných nabídek v samotném závěru výběrového řízení změnil váhy jednotlivých kritérií, podle kterých výběrové řízení mělo být vyhodnoceno a podle kterých také vyhodnoceno po změně vah bylo. Tady v situaci, kdy všem bylo známo, jaký je obsah jednotlivých nabídek, mohlo dojít a také velmi pravděpodobně došlo k úpravě koeficientů už s vědomím toho, jaký tato úprava bude mít dopad na jednotlivé předložené nabídky. Přitom členové řídícího výboru, kteří byli vyslýcháni vyšetřovací komisí, nebyli schopni řádným způsobem vysvětlit, proč bylo potřeba, aby ke změně kritérií došlo.
Třetí věc, o které se chci zmínit, je otázka toho, že vláda se při přijetí zásad pro privatizaci SPT Telecom rozhodla o některých základních věcech, které potom v průběhu výběrového řízení nebyly zcela přesně dodrženy, a že z této věci nebyl vyvozen žádný závěr.
První věc se týkala stanovení konečného termínu pro výběrové řízení na 1. března 1995. Tento termín nebyl dodržen a vláda nikdy v tomto směru nezměnila své usnesení.
Druhá věc je zásadnější. Vláda v rámci zásady č. IV. přijala výslovné konstatování, že strategický partner a. s. SPT Telecom bude v jejím rámci disponovat pravomocemi odpovídajícími jeho majetkovému podílu. Ve skutečnosti, jak také konstatuje zpráva i usnesení vyšetřovací komise, tato zásada nebyla dodržena. Složení tzv. provozního výboru bylo takové, že zásadu porušovalo, bylo ve prospěch strategického partnera a tento stav trvá do současné doby. Vláda v této věci své usnesení nikdy nezměnila, i když při schvalování výsledků výběrového řízení a rozhodování o strategickém partnerovi fakticky měla k dispozici informaci o tom, jak se navrhuje složení provozního výboru. Snad je možné konstatovat, že ji jenom nepřímo vzala na vědomí.
Poslední věc, o které se chci zmínit, se týká údajné korupce a spojitosti mezi touto údajnou korupcí a existencí údajného zahraničního konta ODS. Nepodařilo se prokázat takovou spojitost. Musím ale říci, že se zato podařilo prokázat, že ODS při šetření celé věci orgány činnými v trestním řízení, když zajišťovala tzv. forenzní šetření svého hospodaření, o kterém jsme také byli informováni ve sněmovně naším kolegou poslancem Zahradilem, který se sám označuje stínovým ministrem zahraničních věcí, konstatovala, že tímto forenzním auditem nechala prošetřit své hospodaření nezávislou auditorskou společností Deloitte a Touche, a dokonce náš kolega tady navrhoval při jednání o změně zákona o politických stranách a politických hnutích, aby do tohoto zákona byla zahrnuta povinnost všech politických stran nechat si provést takové forenzní šetření od nezávislých auditorských firem.
***