(18.30 hodin)
(pokračuje Recman)
V tomto směru obecná podpora by byla.
Co mě zaráží, je, že provedení je naprosto scestné. Přidávám se k předřečníkům, kteří to tady hodnotili. Spoustu času mi ušetřil zpravodaj, který detailně rozebral ekonomickou situaci rodiny a dopad tohoto zákona.
Chci připomenout, že v současné době je ve sněmovně pět tisků, které otevírají zákon o daních z příjmů. Je to předkládaný tisk 576, tisk 602, 603, 615 a nově předložený 629. Myslím, že pokud předkladatelé zváží své možnosti a změní provedení tohoto zákona a dopad na mladá manželství, mohou formou pozměňovacích návrhů k ostatním čtyřem tiskům vystoupit a předložit změnu v takové podobě, aby byla přijatelná pro většinu sněmovny, aby byla přijatelná pro mne a pro mé kolegy z poslaneckého klubu KSČM.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji poslanci Recmanovi. Nyní se ujme slova pan poslanec Kühnl. Připraví se pan poslanec Volák.
Poslanec Karel Kühnl: Pane předsedající, vážení zástupci vlády, kolegyně a kolegové, přiznám se, že jsem při projednávání tohoto návrhu zákona očekával záštiplnou filipiku proti středním vrstvám, proti rodinám mladých i nemladých podnikatelů, proti rodinám mladých i nemladých profesionálně zdatných zaměstnanců. Filipiku jsem opravdu čekal, ale čekal jsem ji trochu z jiné strany, než odkud přišla. To je pro mne překvapení.
Pan poslanec Kocourek ve svém testu konstatoval jednoduchou, prostou věc - že díky daňovému systému, jak ho máme, a díky jednoduchým aritmetickým zákonům každé obecně formulované snížení daní nebo daňové zátěže v absolutních hodnotách přináší větší ušetření těm, kdo mají vyšší daňovou povinnost, neboli vyšší příjmy. To je banální prosté konstatování, je to v logice našeho daňového systému.
Je tedy otázka, zda skutečnost, že při určitých daňových příjmech tento náš návrh přináší relativně malé daňové ušetření, znamená, že toto daňové ušetření nemá právo na život. Myslím, že má, přestože je pro některé příjmové kategorie menší. Princip je úplně jiný, princip je akceptovat, že rodina nemá trpět z daňového hlediska tím, že v některých obdobích její existence je jen jeden z jejích členů výdělečně činný. To je podstata celého problému, to je to, o čem se ve skutečnosti bavíme.
Když si vezmeme střední, řekněme tomu podnikatelské rodiny - mladý člověk se ožení, mladá dáma se vdá, jeden z nich začne podnikat. Má na starosti svou firmu, zaměstnává nejen sebe, ale třeba 10, 20 nebo 30 dalších osob. Je v mimořádně extrémním nasazení. Tím trpí jeho nebo její schopnost starat se o rodinu. O tu se stará ten druhý, nemá tedy formálně definované příjmy. Myslím si, že je spravedlivé, aby v takovémto případě příjem rodiny byl rozdělen na dvě osoby a snížena daňová povinnost. Nechápu, proč by tato rodina měla být trestána za svou schopnost postarat se sama o sebe, případně postarat se ještě cestou zaměstnání o řadu dalších rodin.
Rozumím samozřejmě tomu, že určité politické dohody zvané dodatky k jisté smlouvě vyžadují, aby ČSSD a ODS zamítly jakýkoli návrh, který směřuje ke snížení přímých daní. Doufám, že cituji správně. Rozumím i tomu, že si obě strany k tomu hledají své odůvodnění. Rozuměl bych i filozofickému odůvodnění, kdyby přišlo ze strany ČSSD nebo KSČM, odkud přišla pouze pochvala panu zpravodaji, ale nerozumím tomu, že ODS odmítá přispět ke snížení daňové povinnosti, že ODS odmítá přispět k uznání rodiny jako celku, k podpoře rodiny i touto cestou změny daňových zákonů.
Je zbytečné připomínat, že tento návrh nestojí sám o sobě, že jsme předložili a ještě předložíme řadu dalších zákonů, které se mimochodem budou týkat výslovně a jmenovitě právě nižších příjmových kategorií.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. O slovo požádal místopředseda sněmovny pan kolega Brožík, který má přednostní právo vystoupit, potom pan poslanec Kocourek a pan poslanec Volák.
Místopředseda PSP František Brožík: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane premiére, pane předsedající, možná je škoda, že toto téma nebylo v nedělní Sedmičce, protože určitě bychom měli s panem kolegou Kühnlem o čem diskutovat. Myslím, že tady nemluví před vámi ani před občany, kteří budou sledovat tuto debatu, pravdu.
Už jsem upozorňoval, že pan poslanec Kalousek, pokud hovoří o příjmu fyzických osob, příjem fyzických osob je vždycky položen na základě podnikatelské nebo jiné činnosti. Sami jste zde hovořili slovy pana poslance Pilipa, že je možno využít rozdělení základu daně mezi spolupracující osoby. Uvědomme si, že drtivá většina toho, co požadujete, by se měla týkat lidí, kteří mají příjem ze závislé činnosti. Nazývejme to správným jménem - daň ze závislé činnosti. Pokud to budou mladí lidé a zaměstnaní, v drtivé většině nepodávají daňová přiznání, mají zúčtovanou daň u svých zaměstnavatelů. Ani manželé možná mezi sebou nevědí, kolik bere manžel a kolik bere manželka. Je to možná i o určité ochraně těchto skutečností.
Navíc pan kolega Kühnl opět říká, proč má trpět rodina, když jeden pracuje a druhý je doma, nebo když je jeden podnikatel. Vždyť to opět není pravda. Jestliže je to podnikatel, použije rozdělení jako spolupracující osobu na členy rodiny, může to použít i na svého zletilého syna, který s ním ve firmě spolupracuje, může to použít na manželku, a jsou tam i odpočty jak za manželku, tak za děti. Myslím, že to není pravda.
Pokud bychom chtěli být tak socialističtí, jak je nám tady vkládáno, pak navrhněme, ať celá rodina výdělečně činná, která žije ve společné domácnosti, dělá jedno daňové přiznání za rodinu a daň si bude dělit rovným dílem. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu kolegovi Brožíkovi. Slovo má pan poslanec Kocourek, připraví se pan poslanec Volák.
Poslanec Martin Kocourek: Chtěl bych reagovat na slova kolegy Kühnla. Nevyslovil jsem zde žádnou kritiku principu společného zdanění manželů. Vyslovil jsem zde kritiku toho, že legislativní návrh neodpovídá důvodové zprávě. Ať mi pan kolega Kühnl přijde dokázat, že se to týká mladých manželství s více dětmi, kde jeden z manželů pečuje o děti.
Za druhé jsem řekl, že se to netýká žádných úspor sociálních dávek. Prosím pana kolegu Kühnla prostřednictvím vás, pane předsedající, aby řekl, co v tom vidí za kritiku principu.
Dále pan kolega Kühnl řekl, že rodina nemá trpět tím, že jeden z manželů je výdělečně činný. Mohu s tím souhlasit, nicméně nevidím důvod pro to, aby trpěla rodina, kde oba manželé jsou činní, protože docházíte k situaci, a podle výsledku metody, kterou jste zvolili, v situaci, kdy jeden z manželů vydělává mnohem více než druhý, a rodina, kde oba manželé vydělávají stejně, progrese je mnohem větší. S tím také nesouhlasím. Pokud beru princip rodiny jako jednoho ekonomického celku, jejich společný příjem by se měl zdaňovat se stejnou progresí. To u tohoto návrhu nefunguje. Na toto jsem také upozornil. Říkal jsem, že nehodnotím. Řekl jsem, že jen sněmovnu žádám, aby si všechny tyto skutečnosti uvědomila.
Nejde o žádnou kritiku zprava, ale o to, že jsem poukázal na to, že tento návrh nefunguje pro všechny rodiny stejně, že je pro jedny lepší a pro druhé horší.
Závěrem bych chtěl říci, že přijímám to, co tady řekl kolega Kalousek, to znamená uznal určitou chybu. Nicméně stále bych prosil o to, aby zhodnotil i druhou část důvodové zprávy, kde říká, že se to týká mladých rodin s dětmi, kde jeden z manželů pečuje o dítě. Prosím, aby takový model, kterého se to týká, nastínil.
***