(17.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Je ale nutné na druhou stranu zdůraznit, že se v současné době již zvýšila nebo zvyšuje paušální částka nákladů trestního řízení o částku 2 800 Kč, byli-li přibráni k podání znaleckého posudku nejméně dva znalci, a v ostatních případech o částku 1 500 Kč.
Než naši historii a tlak EU, je nutné brát v úvahu jiné okolnosti v případě, že budeme posuzovat uložení povinnosti nahradit náklady vynaložené na odměnu a hotové výdaje tlumočníkovi. Důvodem je skutečnost, že již v minulosti se rozlišovaly náklady na tlumočníky z různých důvodů. Od roku 1956 platilo, že v trestním řízení před soudem je každý oprávněn používat svého mateřského jazyka. Tato úprava odrážela především pozitivní vývoj v oblasti mezinárodní spolupráce a uzavřených úmluv. Současný text Listiny základních práv a svobod ve svém čl. 37 stanoví, že ten, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka. Článek 38 pak ale mj. stanoví, že každý, tedy i cizí státní občan, ne občan České republiky - v tom je určitý posun - má právo, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Tady si dovolím to zdůraznit, že bez dobré znalosti průběhu řízení se tedy ke všem věcem vyjádřit bez tlumočníka nelze. A advokáti nebo ti, kteří se s tím kdy setkali, mi dají jistě za pravdu.
Jsem tedy přesvědčen, že příspěvky k navržené novele lze rozdělit do dvou skupin, a to na příspěvky k nákladům vynakládaným na znalce a svědky, o kterých lze za určitých okolností diskutovat, a na příspěvky, které se týkají nákladů na tlumočníka, jejichž úhrada obžalovaným je nepřípustná. Nutné však je, abychom si právě vyjasnili, jaký bude dopad v případě spolupachatelství nebo v případě, kdy bude více pachatelů, protože to uvedený návrh vůbec neřeší a v podstatě tak zakládá nerovnost mezi účastníky trestního řízení.
K návrhu, aby obviněný hradil odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému znalci, pokud nemá nárok na obhajobu bezplatnou, je potřeba uvést jen to, že souhlasím se stanoviskem vlády. Pokud by ale bylo potřeba se dále tímto stanoviskem zabývat - a jsem přesvědčen, že diskuse o tom má být vedena - pak je potřeba stanovit podmínky, za jakých bude obviněný povinen hradit náklady v případě, že z jeho podnětu bylo potřeba provést revizní znalecký posudek, jehož výsledek nevyzněl odlišně od prvního znaleckého posudku nebo vůbec v neprospěch obviněného. Znalecký posudek se podle § 105 trestního řádu totiž vyhotovuje v případě, že je nutné objasnit skutečnosti důležité pro trestní řízení. Tady lze spatřovat povinnost státu jej zajistit, protože bez objasnění průběhu, následků trestného činu a zavinění pachatele přece vůbec nelze rozhodnout, zda je znalecký posudek součástí dokazování žalobce.
Jiný příklad je, pokud takový znalecký posudek má sloužit pouze k protahování řízení. Tady podle mého soudu je potřeba rozlišit to místo, které má soudce - předseda senátu -v dokazování v trestním řízení, a to, co má být bezpodmínečnou základní podmínkou toho, aby byla skutečnost nalezena. Podmínka uvedená shora je sice v souladu s názorem předkladatelů důvodové zprávy, totiž že by mělo být postihováno neopodstatněné prodlužování trestního řízení. Se stejnou podmínkou by ale měla být upravena i povinnost náhrady nutných výdajů a ušlé odměny předvolaných svědků.
V druhé části návrhu zákona, v druhé verzi, je tedy nutno říci, že požadování úhrady nákladů na odměnu a hotové výdaje tlumočníkovi lze považovat za úpravu, která - jak jsem předeslal - je v rozporu se zásadami rovnosti občanů a s jejich základními právy a s jejich právem na porozumění soudnímu řízení, a tím i právem na řádnou obhajobu. To se může stát při těch návrzích zákonů, které prošly touto sněmovnou, jednou ze základních výhrad, která proti takové úpravě může být uplatněna v rámci EU. Vzpomeňte si na diskusi, která byla zčásti rozporná, ve věci bipolitismu. Český právní řád stojí v podstatě na zásadě jednoho státního občanství, ale dvě výjimky, z toho jedna je velmi významná, jsme již přijali. A bipolitismus tedy není věcí, která by nepatřila do našeho právního řádu. Pokud bychom tu část týkající se tlumočníků vtělili do našeho trestního řádu, jistě bychom se dostali do rozporu s právem EU. To je samozřejmě možné upravit běžně ve druhém čtení vypuštěním té části.
Pokud jde o další drobnosti, je možné i jiným způsobem určovat osoby, které jsou povinny k úhradě nákladů dle návrhu, a je to např. ten nebo ti, že by se odlišovali pachatelé úmyslných a nedbalostních trestných činů, kde při úmyslné trestné činnosti by obviněný mohl navrhované náklady, opět však mimo tlumočníků, nést; u nedbalostních trestných činů by pak mohla zůstat úprava beze změny. Co ale považuji za nutné, je, aby se vláda nebo navrhovatelé, případně výbory Poslanecké sněmovny zabývaly návrhem na stanovení paušální částky nákladů trestního řízení, protože zde je možné akceptovat názor, že použití minimální mzdy je skutečně pružnější, ovšem s tím, že nelze zásadně souhlasit s tak prudkým navýšením, kdy ve věcech, kdy řízení v prvním stupni bude vedeno před krajským soudem, by se tato částka měla zvýšit o 150 %, neboť minimální mzda se násobí třikrát a dnes se hradí pouze 4 000 Kč.
Pokusil jsem se nastínit, že návrh je v podstatě v rozporu s tím, co tady platilo od druhé poloviny minulého století. Nemínil jsem tím nijak shazovat návrh, protože otázkou nákladů trestního řízení je potřeba se zabývat. Proto nedávám žádný procedurální návrh ani na zamítnutí, ani na vrácení navrhovatelům k přepracování. Jen jsem přesvědčen o tom, že návrh vychází jen z poloviční znalosti toho, jakým způsobem probíhá hrazení nákladů v trestním řízení v českém právním řádu.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Jak jsem sdělil před tímto vystoupením, nemám písemné přihlášky. Táži se, kdo se hlásí z místa.
***