Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(17.20 hodin)

(pokračuje Brožík)

Nyní budeme hlasovat o přikázání ústavně právnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 103 z přítomných 169 poslanců 84 pro, proti 66. Návrh nebyl přijat.

Nyní se budeme zabývat hlasováním o prodloužení lhůty. Nyní se musím zeptat navrhovatelů podle § 91 odst. 2, zda souhlasí s navrhovanou lhůtou prodloužení projednávání návrhu zákona o 60 dnů, tzn. na 120 dnů. Paní navrhovatelka pokynem hlavy souhlasí.

Takže já zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 104 z přítomných 170 poslanců pro 130, proti 25. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání petičnímu výboru a že jsme prodloužili lhůtu k projednávání v tomto výboru o 60 dnů. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji navrhovatelce a zpravodaji za odvedenou práci.

Dalším bodem je

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 578 a stanovisko vlády k němu jako tisk 578/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedla opět paní poslankyně Ivana Hanačíková. Chtěl bych opět požádat sněmovnu, aby dala paní poslankyni prostor a ztišila své jednání, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Ivana Hanačíková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové, účelem předkládaného návrhu zákona, kterým se novelizuje trestní řád v části upravující povinnost k náhradě nákladů trestního řízení, je efektivně upravit a zpřehlednit způsob stanovení nákladů trestního řízení. Především umožňuje státu vymáhat po pachatelích trestné činnosti náklady spojené s jejich odsouzením. Neplatí to však pro pachatele, kteří mají nárok na bezplatnou obhajobu.

Návrh zákona tedy řeší povinnost pachatele trestného činu uhradit náklady na znalecké posudky, odměnu tlumočníkovi a uhradit náhradu nutných výdajů a ušlé odměny předvolaným svědkům. Současná praxe je taková, že Ministerstvo spravedlnosti upravuje vyhláškou částky nákladů trestního řízení. Nyní platí vyhláška č. 312 z roku 1995 Sb., platná od 1. ledna 1996, která se podle odpovědi ministra spravedlnosti nebude v nejbližší době měnit. V loňském roce, tedy v roce 1999, bylo uhrazeno ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra na znalečném, tlumočném a svědečném asi 240 milionů korun. Ve srovnání s rokem 1998 se jednalo o 9% nárůst, ve srovnání s roce 1997 o 18% nárůst. Je tedy zřejmé, že se jedná o vzestupný trend.

A já se tedy ptám: je morální a spravedlivé, aby se občan, daňový poplatník podílel právě na této úhradě? Je spravedlivé, aby řádní občané byli sociálně solidární s pachateli trestné činnosti v trestním řízení? Já se domnívám, že nikoliv. Myslím si, že finanční solidarita patří především do oblasti sociální.

Vážené kolegyně a kolegové, rozhodněme se tedy o tom, zda si vážíme občana, který dodržuje zákony tohoto státu, a zda bude pro pachatele určitou formou trestu i finanční náhrada nákladů vzniklých z jeho jednání. Proto vás žádám o podporu.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Žádám, aby se slova ujal zpravodaj určený pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Krajíček.

Poslanec Miroslav Krajíček: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, snahou předkladatelů návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním - trestní řád - ve znění pozdějších předpisů, který nám byl předložen jako sněmovní tisk 578, je provedení efektivní úpravy a zpřehlednění způsobu stanovení nákladů trestního řízení tak, aby tento odpovídal měnící ekonomické situaci a alespoň zčásti umožnil státu uplatňovat a vymáhat po pachatelích trestné činnosti náklady spojené s jejich odsouzením.

Je pochopitelné, že nynější náklady stanovené paušální částkou neodpovídají skutečným nákladům na trestní řízení. Myšlenka, že náklady trestního řízení se budou odvíjet od nejnižší měsíční mzdy stanovené pro účely trestního řízení, je přijatelná vzhledem ke své dlouhodobé působnosti. Otázkou zůstává stanovení výše nákladů, které jsou odstupňovány podle závažnosti provinění odsouzeného a tomu odpovídajícímu stupni soudu, který o vině a trestu rozhoduje.

Je nutno říci, že v praxi se náklady trestního řízení vymáhají velmi obtížně a tato problematika zaměstnává stále více pracovníků. Značné procento odsouzených je tvořeno recidivisty. Ze zpracovávaných rozborů a statistik k problematice vymáhání nákladů trestního řízení, resp. všech pohledávek je zřejmé, že tyto nedoplatky se táhnou deset i více let. Ve svých důsledcích bude mít tento návrh zákona dopad i pro délku řízení. Soudci budou zatíženi nutností rozlišování, zejména u skupinových věcí s více skutky, pro koho je vlastně určitý svědek vyslýchán, a nutností rozdělování těchto nákladů, o čemž se návrh zákona nezmiňuje. Také je velmi obtížně představitelné upravení tohoto návrhu zpětně u spisů, které jsou na soudech dlouhodobě a nebudou skončeny do dne nabytí účinnosti zákona, když v těchto spisech nejsou podklady pro výpočet svědečného.

Předložený návrh zákona není v rozporu s právem EU.

Přes tyto uvedené připomínky a nesouhlasné stanovisko vlády k předkládanému návrhu zákona doporučuji jeho propuštění do dalšího čtení.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám jedinou písemnou přihlášku, a to přihlášku pana poslance Cyrila Svobody. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Možná, že už mluvím k pozitivně přesvědčené Poslanecké sněmovně. O to by to bylo lépe. Já bych tady přidal ještě několik argumentů, proč je toto zapotřebí.

Totiž základní otázka, kdo má platit náklady řízení fakticky, zda je má platit ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro spáchání trestného činu, tedy ten, kdo porušil zákon, nebo zda to fakticky má jít na bedra jiných. Zazněl tu argument, že se stejně ty paušální částky, které se dnes platí, těžko vymáhají. Já jenom doufám, že bude Poslaneckou sněmovnou příznivě schválen návrh zákona o soukromém výkonu rozhodnutí, o exekutorech, protože ten samozřejmě umožní vymáhání těchto částek. Myslím si, že toto je efektivní nástroj, kterým se má jít dopředu.

Důležité je, že se skutečně stanoví výdaj, který je potřeba uhradit, a je to vážná výhrada, kterou já mám, a myslím si, že to je potřeba stále a stále zdůrazňovat, aby u soudu bylo jasno všem těm, kteří se obhajují, že někdy účelově nechávají předvolávat svědky, někdy účelově nechávají dělat další a další znalecké posudky, někdy účelově chtějí provádění těch či oněch důkazů, ačkoliv nakonec stejně výsledek, jak se ukáže, je stejný, totiž, že dojde k pravomocnému odsouzení.

***