(14.40 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Dále se rozpočtový výbor tiskem 517 zabýval na svém zasedání dne 3. května 2000 a po úvodních slovech náměstka ministra kultury, zpravodajské zprávě poslance Kocourka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, tisk 517, vyslovila souhlas, se dvěma připomínkami.
Tyto připomínky máme v tisku 517/2, nebudu je tedy zde podrobně číst, nicméně první je pozměňovací návrh, kterým rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila částku 55 milionů ve prospěch účtu státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněné osobě, který je dosud užíván v nájemním vztahu Okresním úřadem Kutná Hora pro účely státního okresního archivu.
Druhým pozměňovacím návrhem je, že částka určená k podobnému účelu pro resort školství, to je 5,193 miliardy Kč, se nahrazuje částkou 2,090 miliardy Kč.
K tomu druhému pozměňovacímu návrhu bych chtěl uvést, že je v návaznosti na to, co tady zmínil pan ministr školství, to znamená, že rozpočtový výbor nehodlá profinancovávat restituční náhrady, které se týkají obcí, neboť se domnívá, že tyto náhrady by měly být řešeny po dohodě obcí s příslušnými školskými úřady a že se nejedná o klasický nouzový případ restitucí, kdy subjektem vyjednávání je školský úřad a nějaká soukromá osoba, které byl majetek v restituci vydán. Máme pocit, že by obcím neměl být tímto způsobem majetek restituován. Proto rozpočtový výbor částku pro Ministerstvo školství v této položce snížil, jak jsem uvedl.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Kocourkovi. Prosím, aby se posadil ke stolku zpravodajů. Pan poslanec Pícl.
Poslanec Václav Pícl: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu na své 29. schůzi konané 22. března 2000 projednal návrh zákona a doporučuje Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, tisk 517. Chtěl bych upozornit Poslaneckou sněmovnu, že náš výbor schvaluje tento návrh zákona v původním znění, tak jak jej vláda předložila.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Píclovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, proto obecnou rozpravu končím. Zahajuji podrobnou rozpravu. Ani do té není žádná přihláška, proto končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu poslanci Kocourkovi.
Dostáváme se k bodu 40 našeho programu:
40.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby
/sněmovní tisk 518/ - druhé čtení
Prosím pana ministra Motejla, aby se ujal slova. Prosím paní poslankyni Hanačíkovou, aby byla tišší. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Děkuji, pane předsedo.
Pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 293/1993 Sb., o výkonu vazby, byl Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Výbor pro obranu a bezpečnost projednal návrh tohoto zákona a vydal 15. března 2000 usnesení doručené jako tisk 518/1, v němž doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem zákona s následujícími dvěma připomínkami:
První připomínka se týká § 16 odst. 2, upravujícího přijímání balíčků s potravinami a věcmi osobní potřeby obviněnými ve vazbě. Na rozdíl od vládního návrhu, který by umožňoval přijetí balíčku dvakrát ročně, doporučuje výbor pro obranu a bezpečnost stanovit právo na přijetí balíčku jedenkrát za tři měsíce, tedy čtyřikrát ročně.
Druhá připomínka je obdobná a týká se § 27 odst. 7, upravujícího přijímání balíčků s potravinami a věcmi osobní potřeby mladistvými obviněnými. I v tomto případě se právo na přijetí balíčku doporučuje rozšířit a místo ve vládním návrhu uvedeného práva na přijetí balíčku jedenkrát za tři měsíce doporučuje výbor pro obranu a bezpečnost zakotvit, že toto právo přísluší mladistvému jedenkrát za dva měsíce, tedy šestkrát ročně.
Obě připomínky výboru pro obranu a bezpečnost, které sledují přilepšení při pobytu obviněných osob ve vazbě, lze akceptovat.
Shodné dvě připomínky jsou uvedeny v závěru usnesení č. 137, uplatnil je petiční výbor, který rovněž navrhl vyslovení souhlasu s vládním návrhem zákona, a to ve znění schválených pozměňovacích návrhů, a připojil další doporučení.
Petiční výbor k § 3 odst. 2 za stávající větu, že Vězeňská služba je oprávněna použít pouze taková omezení a donucovací prostředky, které připouští zákon, při současném odkazu na zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži, navrhuje doplnit větu druhou, která zní: Použití těchto omezení a donucovacích prostředků oznámí Vězeňská služba bez zbytečného odkladu pověřenému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství, jenž provádí dozor nad dodržováním právních předpisů ve výkonu vazby.
Domnívám se, že by nebylo na místě zahlcovat příslušného státního zástupce hlášením o každém omezení, ke kterému v souladu se zákonem ve výkonu vazby dojde. Domnívám se, že smyslem doporučení petičního výboru je zajistit informovanost pověřeného státního zástupce o závažnějších případech, to je o použití donucovacího prostředku a nepochybně i střelné zbraně ve smyslu § 17 a následujících tohoto zákona. V tomto případě shledávám především přehlednějším doplnit navrhovanou větu nikoliv do § 3 odst. 2, nýbrž do § 20 odst. 2, mezi povinnosti příslušníka po použití donucovacího prostředku a střelné zbraně.
Dále petiční výbor doporučuje zrušení bodu 9. To by ve svých důsledcích ovšem znamenalo zachovat současnou právní úpravu, která garantovala, že ubytovací plocha včetně sociálního zařízení na jednoho obviněného musí činit nejméně 3,5 m2, a zároveň stanovila, že umístit obviněné do cely, v níž na ně připadne menší ubytovací plocha, lze pouze za okolností stanovených v řádu výkonu vazby a na nezbytně dlouhou dobu. To neplatí o mladistvých a těhotných ženách.
Za současné dlouhodobě kritické situace ve věznicích, kdy při vynaložení veškerého možného úsilí není v silách Vězeňské služby zajistit uvedenou ubytovací plochu na jednoho obviněného, považuji za upřímnější a otevřenější tuto garanci ze zákona vypustit. Vládní návrh je také v souladu s již přijatým zákonem o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb., ve kterém z podobných důvodů byla rovněž zrušena speciální úprava výměry ubytovací plochy na jednoho odsouzeného.
K bodu 13 - doporučení petičního výboru k § 13 odst. 2 věta druhá, nahradit slova "bez zbytečného odkladu" slovy "ve lhůtě 14 dnů po přijetí", lze sice zásadně akceptovat, byť nemohu zastřít, že považuji formulaci vládního návrhu za šťastnější.
***