(10.00 hodin)
(pokračuje Langer)
Odpověď na to, komu tato změna volebního zákona přinese prospěch, kterým politickým stranám přinese prospěch, nemá v rukou nikdo jiný než ty politické strany samy, než politici, kteří jsou členy těchto politických stran, protože jen na nás politicích, jen na nás, členech politických stran, jen na politických stranách záleží to, kteří z nás budou větší a kteří z nás budou naopak menší, kteří z nás v této Poslanecké sněmovně budou sedět a kteří bohužel z rozhodnutí veřejnosti zůstanou stát venku.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk).
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci, panu místopředsedovi Langrovi. Táži se, kdo se další hlásí do rozpravy. Pan poslanec Kasal.
Poslanec Jan Kasal: Pane předsedo, dámy a pánové, co tady zaznělo jak od pana poslance Koudelky, tak od pana místopředsedy Langra. - Abych nezačal jenom negativisticky, tak bych chtěl předkladatele také za určité věci pochválit. Myslím si, že zákon vede v řadě bodů ke zpřesnění. Velmi si cením toho, že je umožněno volit občanům v zahraničí. Přál bych si samozřejmě, aby to nebylo možno jenom na zastupitelských úřadech, ale aby to bylo možno třeba na generálních konzulátech. Dávám to jako námět. Vím, že pokud se toho neujmou předkladatelé, tak tento námět asi nemá šanci na to, aby prošel.
Nicméně zaznělo tady několik věcí, o kterých se domnívám, že je potřeba se k nim vyjádřit. Netuším, kde předkladatelé berou iluzi, že tento volební systém zabezpečí vytvoření většinových stabilních vlád. Nevím, z čeho tento předpoklad vychází, protože většinová vláda v podstatě mohla vzniknout na základě výsledků voleb minulých i předminulých, v případě, že by politické strany byly ochotny vést vážnou politickou diskusi o tom, zda chtějí, nebo nechtějí vytvořit většinovou vládu. Žádný volební výsledek toto nikam neposune. Pokud po příštích volbách - a zaznělo to i z úst předkladatelů - dojde k tomu, že žádná strana nezíská absolutní většinu, tak bude třeba vytvářet koalice. A máte-li za to, že tady vznikne nějaký nový politický subjekt, který přinese nějaký program bližší jedné, druhé, třetí formaci, které s největší pravděpodobností mají šanci ve volbách uspět i podle tohoto volebního systému, obávám se, že nikoliv.
Přátelé, neztrácejme čas a přemýšlejme o tom, že po volbách bude třeba koalice vytvářet, ale ne na základě změny volebního zákona, na základě standardní politické kultury, která se nám bohužel nějak vytratila.
K tomu, co tady zaznělo o vztahu občanů voličů k poslancům, bych řekl, že by bylo velmi poctivé, kdyby předkladatelé řekli: "Ano chceme posílit vztah občana k poslanci. Ano, posilme ho, diskutujme o tom, změňme volební systém úplně, vytvořme většinový dvoukolový volební systém do Poslanecké sněmovny." To je poctivá hra, tu beru, ale neberu, když se za tzv. poměrný systém vydává systém, který je někde na hranici . Nejsem ústavní soudce, abych to mohl posoudit, ale shodneme se na tom, že takto koncipovaný volební zákon posiluje jednoznačně většinové prvky až někdy k té hranici, kterou, jak říkám, je obtížné v tuto chvíli určit.
Myslím, že můj pozměňovací návrh, který přednesu v podrobné rozpravě, už jsem dostatečně avizoval. Mám za to, že pokud se nepodaří a nepodařilo v diskusi všech politických stran zásadním způsobem změnit volební zákon, že se musíme pokusit alespoň o to, co tady naznačil pan místopředseda Langer. To znamená srozumitelnost a logičnost. Srozumitelné pro občana bude, když bude volit poslance v rámci jednoho kraje, tak jako jsme je šťastně nebo nešťastně vytvořili přijetím ústavního zákona. Tím směrem se bude ubírat můj pozměňovací návrh.
V tuto chvíli chci říci, že se zřejmě nepodaří zabránit, aby sociální demokracie spáchala harakiri. Myslím si, že by kolegové ze sociální demokracie především si měli spočítat, jak podle nového volebního zákona mohou dopadnout, a přemýšlet o pudu sebezáchovy. Nechci jim v tomto smyslu příliš radit. Zdá se, že pouta opoziční smlouvy jsou silnější než tento pud sebezáchovy.
Děkuji. (Potlesk).
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Kasalovi za připomínku k pudu sebezáchovy. Hlásí se ještě někdo další do rozpravy? Ne-li, obecnou rozpravu končím. Pan ministr chce pronést závěrečné slovo? Já jsem myslel, že budete chtít vystoupit až po podrobné rozpravě, ale prosím.
Ministr vnitra Stanislav Gross: Pane předsedo, jelikož padl návrh na zamítnutí, tak by podrobná rozprava nemusela teoreticky být.
Takže, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, nechci se vyjadřovat k těm politickým diskusím, které zde probíhaly, protože si myslím, že to je skutečně otázka politického uvážení, přesně tak, jak o tom hovořil pan kolega Jičínský. Takže spíše se pokusím reagovat na některá fakta, která byla dávána jako argumenty na podporu toho či onoho stanoviska. Řada věcí tady již byla vysvětlena panem kolegou Koudelkou a nehodlám se tedy v tomto směru k těmto věcem vracet. Zůstává mi vlastně pouze několik záležitostí.
První, co bych měl zmínit, je vystoupení pana kolegy Cyrila Svobody, kde apeluje na to, abychom nevnímali nebo nedívali se pouze na literu ústavy, ale vnímali ústavnost jakožto širší pojem a jako celek. Rozumím tomu, co bylo řečeno, že musíme v rámci všeho svého rozhodování i podle platné ústavy dbát ochrany menšin, ale já k tomu podotýkám, že vždycky je to otázka míry ochrany menšin, protože každý matematický model v rámci volebního zákona znamená, že bude docházet k určitým posunům, a i stávající platný právní stav, který je ve volebním zákonu, znamená pouze určitou míru ochrany těchto menšin, a naopak se můžeme dostávat fakticky do záporných hodnot, když zjistíme, že míra ochrany vede vlastně ke zvýhodňování menších politických stran a dochází tím i k nerovnosti hlasů, pokud tady bylo argumentováno rovností hlasů. Ale pak jsem v této souvislosti již nerozuměl druhému vystoupení pana kolegy Svobody, kdy naopak nás vyzýval k tomu, abychom šli otevřeně se změnou volebního systému tak, že nastolíme většinový systém. Protože v tu chvíli už bychom skutečně byli za hranicí oné ústavnosti, protože míra ochrany menšin by v tu chvíli byla nulová. Takže myslím si, že pokud v jednom vystoupení zazní jeden argument, tak by v druhém vystoupení neměla zaznít argumentace, která je vlastně v přímém protikladu, k tomu, co bylo řečeno.
K vystoupení pana kolegy Kühnla. Nevím kde vzal údaje o tom, že 15 % je podle tohoto volebního zákona ta hranice, která umožní vstup do Poslanecké sněmovny. Opravdu si myslím, že by si politici tak ambiciózní měli dát trochu více práce s hledáním argumentů k odmítání některých návrhů. Prostě to není pravda a více k tomu není co dodat.
Předposlední věc, ke které bych se chtěl vyjádřit, je to, že podle argumentů pana kolegy Kühnla nový volební zákon nemůže mít za cíl omezit počet politických stran v Poslanecké sněmovně; to jsem si poznamenal přesně. Nerozumím tomu, protože mělo-li by to být takto, tak máme nepochybně stávající volební zákon proti principům, protože ta pětiprocentní klauzule samozřejmě vede k tomu, a byla účelově do zákona vložena, aby omezila počet subjektů, který bude v Poslanecké sněmovně, a nikdo se nad tím nepozastavoval. Takže nevidím důvodu, proč nyní najednou bychom měli hovořit o tom, že volební zákon nemůže mít za cíl omezit počet politických stran v Poslanecké sněmovně. Vždy je to o výsledku voleb a vždy rozhodující slovo mají voliči. A to se tímto zákonem nemění.
A poslední věc, ke které bych se chtěl vyjádřit, svědčí tak trochu o mělkosti argumentů, které oponují těmto návrhům. Pan kolega Kasal ve svém vystoupení dal podnět k tomu, abychom se zabývali tím, kde všude bude možno hlasovat v zahraničí, a argumentoval tím, že bychom si měli osvojit to, aby se hlasovalo také na konzulárních úřadech.
***