(9.50 hodin)

(pokračuje Koudelka)

Co je tedy rozhodující pro poměrnost systému? Poměrné zastoupení politických názorů v Parlamentu, které je zde garantováno, anebo poměrnost mandátu, síla mandátu, počet mandátů. Samozřejmě pokud nám jde o politické názory, poměrnost je zajištěna. Pokud nám jde o mandáty a možné zastoupení v různých orgánech, tam je do určité míry poměrnost narušena. Rozhodující podle mne je možnost zastoupení politických názorů, což by u většinového systému nebylo možné.

Proč se vůbec k této změně přistupovalo. Ze strany čtyřkoalice je velmi kritizována opoziční smlouva, dokonce jsem se setkal s názorem, který charakterizoval opoziční smlouvu jako určité bahno. Dobře, pokud je opoziční smlouva bahnem, tak vznikla z bažiny politiky, která tady byla do roku 1998, a z vnitrokoaličního handlování. Jestli se někomu opoziční smlouva nelíbí, měl by vymyslet systém, který by nevedl k opětovnému opakování opoziční smlouvy, a myslím, že tento volební systém vylučuje to, aby se v budoucnu opoziční smlouva opakovala, ale samozřejmě také vylučuje to, abychom se vrátili do politických poměrů, které tady byly před rokem 1998, kdy sice fungovala většinová vláda, ale vláda, která se opírala o formální většinu poslanců ve sněmovně, kteří byli vnitřně rozhádaní a nebyla jistota jejího trvání do voleb.

Podle mne politická stabilita hovoří také o tom, jestli vláda má skutečnou snahu, skutečnou schopnost, skutečnou vnitřní výdrž prosadit své základní fungování na základě svého programového prohlášení do řádného konce svého volebního období. Tento systém tady do roku 1998 nebyl a to je také hlavní motiv této podstatné volební změny.

Na závěr bych chtěl ještě shrnout. Tato změna je změnou v rámci demokratického systému. Do určité míry byl tady rozpor mezi tvrzením kolegy poslance Svobody a poslance Kühnla. Zatímco pan Svoboda charakterizoval tento systém jako systém, který chce zakonzervovat současné politické poměry, tak pan kolega Kühnl posílal autory tohoto systému na dno, na propadliště nebo do díry, přesně už si to nepamatuji, politiky, že zanikneme. Já se spíš přikláním z hlediska hodnocení k projevu pana poslance Kühnla, nikoliv proto, že si myslím, že by autoři, politické strany, které stojí za tímto návrhem, politicky zanikly, ale proto, že je to možné. Prostě když si pan kolega Cyril Svoboda založí novou politickou stranu "Unii pro svobodu", vyhraje s ní volby, bude skutečně nejsilnější stranou a zřejmě sestaví vládu a to je dobře. Tento systém toto umožňuje a to je správné, to je demokratické, a je to v rámci naší ústavnosti i v rámci toho, jak já osobně politiku chápu.

Děkuji. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci, kterého už nebudu nazývat Sobotkou. (Pobavení v sále.) Zejména za tento projev ho nebudu nazývat Sobotkou. Jako další se o slovo přihlásil pan místopředseda Langer.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedo, pane premiére, členové vlády, kolegyně a kolegové, nebudu asi tak zábavný jako můj předřečník, ale musím říci, že v mnohém s tím, co řekl ve svém vystoupení, zcela jednoznačně souhlasím.

Hovoříme-li o změně volebního systému, měli bychom si uvědomit jednu zásadní věc, a to je, že od poloviny roku 1996 máme v této republice menšinovou vládu. Asi se všichni neshodneme, co je důvodem existence menšinové vlády a proč tato republika má již více než čtyři roky menšinovou vládu. Jsem přesvědčen o tom, že přinejmenším jeden z důvodů, proč tomu tak je, je také volební systém. Volební systém, podle kterého se volí do Poslanecké sněmovny, existuje již deset let a já myslím, že by mohl i pan poslanec Svoboda uznat, že deset let je dostatečně dlouhá doba k tomu, abychom získali jasné zkušenosti s takovýmto systémem, že deset let je přinejmenším dostatečná doba k tomu, abychom se zamysleli nad tím, kde jsou slabiny tohoto volebního systému a co by se na stávajícím volebním systému mohlo změnit.

Jak jsem měl možnost prostudoval si tento vládní návrh novely zákona o volbách do Parlamentu, cíl této změny je jasný. Je tím za prvé snížení fragmentace politického systému, resp. systému politických stran v ČR. Otázka je, nakolik takovýto systém skutečně povede ke snížení této fragmentace, nakolik tento cíl bude opravdu dosažitelný.

Myslím, že druhý cíl změny, která je obsažena, byť ne explicitně, v tomto návrhu zákona, je zvýšení politické stability. Už jsem o tom hovořil, že tato republika má od poloviny roku 1996 menšinovou vládu. Zcela jistě se neshodneme na důvodech, proč tato země má takové problémy, jako v tuto chvíli má. Jsem přesvědčen, že je má i proto, že v jejím čele nestojí většinová vláda postavená na pevné, programově pevné koalici, která bude disponovat většinou v Poslanecké sněmovně, která bude schopna tuto republiku táhnout kýženým směrem.

Třetí cíl, který já vyčítám z této novely, je právě zvýšení možnosti a pravděpodobnosti vytvářet stabilní většinové vlády. Tak jak jsem na tento návrh nahlížel, dává velkou pravděpodobnost nikoliv k tomu, že by v budoucnu v této zemi vládla jednobarevná většinová vláda, ale dává o to větší pravděpodobnost a šanci k tomu, že budeme mít k dispozici po příštích volbách, bude-li k tomu samozřejmě politická shoda, koaliční vlády složené ze dvou politických stran, tedy koaliční vlády, které nevznikají jako matematický účelový slepenec politických subjektů jen proto, aby se dostaly k moci, jen proto, aby získaly příslušná ministerstva, jen proto, aby se podílely na vládě, nýbrž budou nám vládnout většinové, programově pevné koalice, které se vytvářejí proto, že ty strany něco spolu spojuje, a to něco není jen touha vládnout, není jen touha podílet se na moci, ale je to touha prosazovat podobný nebo společný politický a volební program.

Chtěl jsem dále zdůraznit, že žádná změna - a považuji to za zásadní - volebního systému není konána a činěna ve prospěch jedné politické strany nebo dvou politických stran. Je to proto, že důvěra a podpora veřejnosti se mění, a je to také proto, že chování voličů se v různých volebních systémech mění. Jestli tedy přistoupíme ke změně, a ta změna je teď před námi, myslím, že je potřeba vedle cílů, o kterých jsem hovořil, také popsat jejich principy.

Myslím, že takto navržený volební zákon přináší za prvé větší srozumitelnost volebního systému občanům, za druhé větší logičnost, než tomu bylo dosud, a pokud se důsledně podíváme na navrženou změnu, myslím, že nikdo nepochybuje o tom, že respektuje nové územně správní členění ČR. Za třetí ten systém přináší jednoduchost, přehlednost. Za čtvrté systém posiluje odpovědnost, pokud jde o vazby mezi voličem a občanem, neboť umožňuje, a to je za páté, větší kontrolu každého jednoho poslance a poslankyně, kteří sedí v této sněmovně, ze strany voličů, neboť zmenšením volebních obvodů posiluje vazbu mezi voličem a jeho voleným zástupcem, zmenšením volebního obvodu posiluje identifikaci každého voleného zástupce s daným volebním obvodem, a právě menší velikost obvodů umožňuje voličům důsledněji kontrolovat jejich voleného zástupce a také umožňuje větší znalost toho, koho do Poslanecké sněmovny volíme.

Byl bych proto velmi rád, abychom při projednávání tohoto návrhu zákona příliš na sebe nekřičeli, příliš nepoužívali různé demagogické argumenty, nezvyšovali hlas, neboť tato změna je v mnoha ohledech výzvou - a to výzvou politikům a politickým stranám - ke zvýšené kvalitě programu, ke zvýšené kvalitě práce každého jednoho z nás bez ohledu na naši stranickou příslušnost, ke zvýšené kvalitě kandidátů, které politické strany budou do těchto voleb nominovat.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP