(9.20 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
To znamená, že tento trend vede k tomu, co bychom mohli nazvat vládou stran. Možná, že bych mohl užít slova, že zde budeme budovat jakousi partokracii. Myslím si, že je to vážný signál, a znovu apeluji na to, abychom se vážně zamysleli nad tím, co zde činíme, protože dáváme signál voličům, že zákon píšeme pro sebe, a ne pro voliče. Proto já sám navrhuji, aby tento zákon byl zamítnut.
Není to z toho důvodu, že bychom se tohoto zákona báli. Já jsem hluboce přesvědčen, že se nakonec tento zákon obrátí ve volebním výsledku proti jeho předkladateli. Jsem o tom hluboce přesvědčen. To znamená, že nástroj bude nakonec nástrojem, který poškodí samotného předkladatele. Myslím, že by si toho předkladatel měl být vědom.
Vidím to jako věc vážnou a prosím, abychom se nad tím zamysleli. Pokud jsme pevně rozhodnuti pokračovat tímto směrem, tak říkáme něco vážného voličům, a to, že vůle politických stran a politické strany jsou nám cennější než jejich vůle. A to je špatná zpráva občanům České republiky. Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL a US.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je paní poslankyně Marie Machatá, po ní se připraví pan kolega Karel Kühnl.
Poslankyně Marie Machatá: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, i já si neodpustím komentář k předkládané novele volebního zákona, možná z trochu jiného pohledu než můj předřečník. Dovolte mi v podstatě stručný komentář.
Všichni víme, že sociální demokracie a ODS navrhují novelu, která v podstatě znamená zrušení poměrného volebního systému, který je zakotven v ústavě. Samozřejmě si uvědomuji, že tento krok formálně volební systém neruší, ale ve skutečnosti tomu tak je. Navrhovatelé argumentují, že důvodem je zajištění větší stability politické scény, neboli zajištění větší akceschopnosti vlády. Mají zejména odpadnout složitá jednání o vládních koalicích. ODS a sociální demokracie by zřejmě rády systém dvou stran tak, jak funguje ve Velké Británii, ale jejich řešení zůstává bohužel na půli cesty a musím zdůraznit, že zřejmě přehlíží mnohé praktické důsledky.
Volební systém je sice jen jedním z faktorů, který ovlivňuje systém stranický, ale všichni politologové vědí, že většinový volební systém tendenci ke dvěma stranám výrazně podporuje. Hladké fungování systému dvou stran však záleží zejména na následujících faktorech.
Prvním je, že rozdělení politických názorů ve společnosti by muselo být unimodální, to znamená v jakémsi tvaru zvonu - velice silný střed a slabé extrémy. Dámy a pánové, pokud to nevíte, tak v mnoha průzkumech je na čelných místech jeden z největších extrémů 20. století, tedy komunisté. Mezi dvěma hlavními stranami by dále musela být malá ideologická vzdálenost. Druhým faktorem pak je tradice, což bych chtěla připomenout zejména straně, která se již několik let označuje za konzervativní. Změna, jakou navrhujete, je naprostou vzpourou proti tradicím české politické kultury, která byla založena na multipartismu a poměrném volebním systému.
Z toho, co jsem uvedla, je zároveň cítit, že se autoři za navrhovanou úpravu stydí. Kdyby tomu tak nebylo, snad by měli dost odvahy k tomu, aby navrhli změnu ústavy v tomto smyslu.
Avšak nechci být jen kritickou. Jednoznačně oceňuji možnost volby na našich zastupitelských úřadech v zahraničí. Čeští občané na tuto možnost již léta čekají a nyní se jí dočkali.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám poděkovala za pozornost, a v podrobné rozpravě si dovolím vystoupit ještě s jasným pozměňovacím návrhem. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Slovo má pan poslanec Karel Kühnl, připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jak již naznačil pan ministr a také pan zpravodaj, volební zákon je nutný pro uskutečnění svobodných a demokratických voleb jako jakási přesná úprava výkonu volebního práva.
Smyslem existence volebního zákona může být právě jen úprava výkonu volebního práva a nic jiného. V žádném případě nemůže být smyslem volebního zákona dosažení ať již jakkoli definovaného volebního výsledku, ať již tento volební výsledek definujeme jako stabilní vládu - bylo to mnohokrát řečeno -, nebo omezení počtu stran zastoupených v Poslanecké sněmovně - argument, který také mnohokrát padl. Pokud jde o stabilitu vlády: podívejme se na paralelu dnešní vlády vyšlé z výsledku minulých voleb uskutečněných na základě platného volebního zákona - je to vláda menšinová, ale panečku, jak je stabilní. Myslím si, že kvůli stabilitě vlády není třeba měnit volební zákon.
Smyslem volebního zákona, dámy a pánové, také v žádném případě nemůže a nesmí být skrytá změna ústavy. Ústava stanoví náš volební systém do Poslanecké sněmovny jako systém poměrného zastoupení, tedy zastoupení v Parlamentu podle počtu odevzdaných hlasů. Předložený návrh fakticky zavádí zhruba přinejmenším 15% hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny a chce tedy velkou část voličů připravit o možnost volby a o možnost zastoupení v Poslanecké sněmovně.
Je zjevné, že dalekosáhlejšího kroku, čili dvoukolového většinového volebního systému do Poslanecké sněmovny, který by vyžadoval poctivou změnu ústavy, se tvůrci návrhu zalekli. Je zajímavé, že v jiných případech podobnou úctu k ústavě neprojevili.
Předložený návrh je svou podstatou i svou argumentací zjevně stranicky účelový a již proto je pro mne nepřijatelný. Bude-li ovšem spojenými hlasy obou vládních stran přesto přijat, přeji oběma těmto stranám příjemné setkání na dně oné jámy, kterou se snaží kopat jiným.
Stranicky účelový volební zákon se totiž v demokracii vždycky nakonec vymyká svým původcům z ruky. Opozice se tedy v praxi samozřejmě nemá čeho obávat. Ovšem stranicky účelového tunelování ústavy se v žádném případě účastnit nemůžeme a nechceme, a proto také já navrhuji zamítnutí předloženého návrhu. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL a US.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Dalším písemně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Zdeněk Jičínský. Připraví se poslanec předseda vlády Miloš Zeman.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, není pochyb o tom, že jakákoli změna volebního zákona, pokud se netýká pouze technických aspektů volby, je změna významná, má politický charakter a v tomto směru je správné, že se o této změně a o jejích zásadách hovoří. Spíše jsem byl překvapen, že takováto kritická slova nezazněla již v prvním čtení.
Když kritizujeme, přece jen bychom měli více vážit některé závěry, protože znalost systémů volebních a znalost systému poměrného zastoupení ukazuje, že tyto systémy v jejich konkrétním provedení se různě liší a že zejména po druhé světové válce, po zkušenostech s křehkostí parlamentní demokracie v meziválečném období, se i volební systémy upravovaly tak, aby více garantovaly politickou stabilitu, aby více umožňovaly vytváření stabilnějších vlád. Takže některé tyto poznatky nemůžeme ignorovat. Brali jsme je v úvahu už na jaře 1990, když se přijímal první volební zákon, který v podstatě zůstává v platnosti v základních rysech až do dneška. Proto jsme tehdy také zavedli 5% klauzuli, abychom omezili roztříštěnost parlamentní scény, která není prospěšná efektivnímu fungování parlamentní demokracie včetně možnosti vytvoření pevnější vlády.
Zkušenosti po deseti letech jsou různé a lze k nim přistupovat samozřejmě z různých pozic. Nejsem osobně stoupencem sociálního inženýrství ani v těchto věcech, ale myslím si, že po deseti letech jistá úprava volebního systému je možná - říkám jistá úprava - a v tomto směru jsem přesvědčen, že tato úprava se nevymyká z mezí ústavy, kde se stanoví, že volby do Poslanecké sněmovny se konají podle zásady poměrného zastoupení.
***