(18.20 hodin)
(pokračuje Kavan)
Je nutné se na to dívat i vzhledem k počtu žijících obětí a registrovaných obětí této perzekuce na území České republiky, a to nemluvím o politickém zisku reputace České republiky jako výkonného vyjednávače a jako diplomacie schopné dobře, důvěryhodně pomoci koordinovat úsilí všech států střední a východní Evropy, jichž se tato problematika týkala.
Nečeká se uzavření žádné konkrétní česko-německé bilaterální smlouvy, avšak komplexní výsledky mezinárodního vyjednávání se odrazí v připravovaném německém zákoně, jímž bude zřízena nadace, která má jméno "Připomínka - odpovědnost - budoucnost", pokud se to tak dá přeložit. Návrh tohoto zákona již spolková vláda schválila a prošel prvním čtením ve Spolkovém sněmu. Nyní se projednává v příslušných výborech. Podle příslibu německé strany by mělo dojít ke schválení zákona do konce prvního pololetí tohoto roku.
Toto finanční gesto se bude týkat těch, kteří v nacistických koncentračních táborech, ghettech, věznicích a táborech postavených na jejich úroveň nebo formou deportace mimo svoji domovinu museli vykonávat otrockou nebo nucenou práci. Předpokládáme, že toto odškodnění obdrží cca 70 tisíc nuceně nasazených. V kategorii A, to jsou koncentrační tábory a podobná zařízení, by obdrželi patnáct tisíc DM, v kategorii B, která zahrnuje klasické nuceně nasazené občany, by obdrželi maximálně 5 tisíc DM. O konkrétních modalitách výplaty bude rozhodnuto ve zmíněném německém zákoně.
Celou řadu dalších připomínek jsme zpracovali společně s našimi přáteli z Polska, Ruska, Ukrajiny a Běloruska a předali jsme je německé straně.
Po ukončení vyjednávání česká strana aktivně usiluje o to, aby legislativní proces ve Spolkovém sněmu naplnil cíle, které vyplynuly z mezinárodních konferencí. O to se česká diplomacie nyní snaží. Mezi tyto cíle patří zejména požadavek na vyšší kvótu pro zálohové platby, které mají být vyplaceny ještě letos. Uvědomujeme si, že pokročilý věk obětí je pro nás velmi limitujícím faktorem. Německá strana zatím uvažuje pouze o padesáti procentech v kategorii A, respektive třiceti pěti procentech v kategorii B na zálohy pro obě kategorie nuceně nasazených a zbytek peněz by byl vyplacen až po uplynutí osmiměsíční lhůty.
Dále česká diplomacie požaduje možnost podílet se na spolurozhodování v kontrolním grémiu nadace. V zákoně je pamatováno i na symbolické odškodnění za zcizený movitý majetek, za lékařské pokusy na lidech nebo jiné podobné křivdy. Přitom odškodnění za majetek by mohli uplatňovat i někteří dědicové.
Z praktického hlediska bude však mnohem obtížnější tyto nároky uplatňovat, protože posuzováním nároků nejspíše nebude pověřen Česko-německý fond budoucnosti, ale pro všechny nárokovatele z celého světa budou nároky posuzovány samostatným grémiem či grémii, nikoliv národními nadacemi. O těchto detailech však dosud není rozhodnuto a nadále o nich jednáme.
Ministerstvo zahraničních věcí již v průběhu jednání zprostředkovalo finanční podporu zhruba dvou milionů Kč pro předběžnou registraci možných nárokovatelů u Svazu nuceně nasazených z vlastních prostředků, jimiž Česká republika disponuje u Mezinárodního fondu pro oběti nacismu v New Yorku.
Nyní probíhá pod dohledem Ministerstva zahraničních věcí ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti převzetí a zpracování dat o dosud zaregistrovaných nuceně nasazených. Ministerstvo zahraničních věcí předpokládá, že od počátku července letošního roku začne i s naší pomocí při Česko-německém fondu budoucnosti působit malá profesionální kancelář. To je vše, co se týče Německa.
Nyní mi ještě dovolte pár slov k Rakousku. Rovněž nemohu souhlasit s premisou, kterou tu vyslovil pan poslanec, že jde především o aktivity občanských sdružení. Opak je pravdou. Česká republika oslovila Rakousko v záležitosti odškodnění již v únoru 1999, v této době však nebylo jasné, zda německý průmysl a německý stát převezmou závazky i vůči nuceně nasazeným v bývalé Východní marce (OstMark), tedy na území dnešního Rakouska. V průběhu vyjednávání s Německem, které rakouská strana velmi pozorně sledovala, bylo zřejmé, že Rakousko bude muset vytvořit samostatný fond odškodnění, mimo jiné také proto, že podstatnou část prostředků pro nuceně nasazené na území Spolkové republiky Německo budou vyplácet v různé formě veřejné rozpočty. Také platby firem lze odečíst od daňového základu, a tím budou veřejné rozpočty v Německu postiženy nižšími příjmy.
Spolková republika Německo dala jasně při vyjednávání mezinárodnímu společenství najevo - a explicitně rakouské straně - že bude muset vyjednávat se státy střední a východní Evropy, Izraelem atd. samostatně. Rakouskou námitku, že Česká republika se s požadavky na odškodnění opozdila, kterou jste si jistě přečetl v novinách, česká strana při jednáních jednoznačně vyvrátila.
V polovině února tohoto roku rakouská vláda pověřila jednáním o takzvaném humanitárním gestu vůči nuceně nasazeným bývalou guvernérku národní banky. Zpočátku se rakouská strana snažila zpochybnit nároky Čechů s poukazem na to, že "způsob diskriminace nuceně nasazených Čechů není dostatečným důvodem k odškodňování občanů České republiky plošným způsobem jako příslušníků ostatních národů střední a východní Evropy".
Opět konstatuji, že je jednoznačným úspěchem Ministerstva zahraničních věcí České republiky, že se podařilo Rakousko přesvědčit na základě historického výzkumu a s poukazem na výsledky našeho jednání se Spolkovou republikou Německo, že rozlišujícím kritériem podmínek, za nichž nuceně nasazení práci vykonávali, bylo hledisko rasové a etnické a navíc po více než padesáti pěti letech by bylo krajně neetické, aby rakouská strana požadovala po obětech doklady o různé míře jejich utrpení. To jsme, pane poslanče, vyjednali.
V době od 5. května letošního roku se české diplomacii podařilo intenzivním jednáním dosáhnout toho, že Rakouskem předložený návrh smlouvy je dnes na naprosto stejné úrovni jako ten, který byl předložen jiným zemím, a k obětem se přistupuje srovnatelně s ostatními státy střední a východní Evropy. Poslední text tohoto návrhu předložilo Rakousko 10. května, tedy před týdnem. 16. až 17. května, to je před dvěma dny, proběhla ve Vídni multilaterální konference za účasti České republiky. Česká republika byla pochopitelně reprezentována delegací Ministerstva zahraničních věcí, a ne občanskými sdruženími. Delegace se vyjádřily k návrhům jednotlivých smluv a diskutovaly o počtech nuceně nasazených, jejich kategorizaci a o výši odškodného. Dospělo se k závěru, že oběti budou z Rakouska odškodněny ve stejné výši jako ve Spolkové republice Německo.
Předpokládáme, že odškodnění bude moci nárokovat asi patnáct tisíc až dvacet pět tisíc občanů České republiky. Nuceně nasazení by měli obdržet prostředky a analogicky ke kategorizaci, která byla dohodnuta při jednání s Německem, to je v rozpětí 20 tisíc ATS pro nasazené v zemědělství, 35 tisíc ATS pro klasicky nuceně nasazené v průmyslu až po 105 tisíc ATS pro vězněné v koncentračních táborech.
Rovněž se nám podařilo dojednat, že tyto platby budou jednorázové, a nikoliv ve splátkách. Konkrétní modality vyplácení budou ještě dohodnuty. Jednání s Rakouskem se nyní týkají pouze otázky nuceně nasazených. Na rozdíl od Německa se počítá s uzavřením příslušné bilaterální smlouvy, kde partnerem bude samozřejmě vláda České republiky. Pokud ji úspěšně dojednáme - na základě současných jednání vás mohu ujistit, že jsem hluboce přesvědčen o tom, že jednání budou úspěšná - jsem ochoten ji sám na podzim přijet do Vídně podepsat.
***