(16.10 hodin)
(pokračuje Langer)
Řadou svých rozhodnutí naopak přináší další sporné a konfliktní situace, ať již jde o postoj v otázce výstavby dálnic, hospodaření v chráněných oblastech a národních parcích, výkon správy ve vodním a lesním hospodářství. Nejkřiklavějším příkladem je podle mne přístup ministra Kužvarta k otázce dostavby Jaderné elektrárny Temelín a v této souvislosti bych vám, pane premiére, rád položil následující čtyři otázky.
1. Můžete potvrdit nebo vyvrátit informaci o tom, že ministr Kužvart poskytl dokumenty, které byly určeny pro jednání vlády a vztahující se k Jaderné elektrárně Temelín, rakouské či případně německé straně?
2. Jste si vědom, pane premiére, že podklady, které ministr Kužvart předložil na jednání vlády ČR o dostavbě Temelína dne 12. 5., měly údajně vzniknout převážně v zahraničí, a to právě v Rakousku, jehož negativní postoj k Jaderné elektrárně Temelín je dostatečně známý?
3. Jaký je váš názor, pane premiére, na to, že neustálým vznášením požadavků na dodatečné posuzování vlivu elektrárny na životní prostředí posiluje pan ministr spíše úsilí některých zahraničních poslanců a některých našich iniciativ v podávání žalob, jejichž cílem není nic jiného než vyvolávání vleklých sporů a předběžných soudních opatření, která by na dlouhá léta znemožnila uvedení elektrárny do provozu?
4. Pane premiére, zajímal by mě váš názor na to, zda si myslíte, jestli jednání ministra Kužvart spíše nepřináší České republice více škody než užitku.
Děkuji vám za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Slova se opět ujme předseda vlády Miloš Zeman a upozornil bych paní poslankyně a pány poslance, že tato interpelace je na předsedu vlády poslední.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pane poslanče Langře, dovolte mi, abych upřímně ocenil váš polyhistorismus, s nímž jste vedle otázek bezpečnosti občanů, zdravotnictví a právní problematiky se dotkl i otázky životního prostředí. Myslím si, že jste renesanční osobností hodnou srovnání s Leonardem da Vinci a podobnými velikány ducha. Po tomto úklonu vaším směrem bych nejdříve reagoval na úvod vašeho vystoupení a poté postupně zodpověděl vaše čtyři otázky.
Víte, pane poslanče, vlády bývají buď demokratické, nebo nedemokratické. Já jsem nedávno mluvil s několika premiéry, kteří mně říkali: diskuse na vládě u nás probíhá tak, že se ministři vyjádří, já potom shrnu diskusi, tím to končí a dále se nehlasuje. Je to možná pohodlný život pro premiéry, není to tak pohodlný život pro ministry. A já vyznávám opačné paradigma, které je založeno právě na dikci naší ústavy, podle níž vláda rozhoduje ve sboru a o prakticky všech důležitých - upřímně řečeno i nedůležitých - otázkách se u nás na vládě hlasuje. Ministr Kužvart někdy vyhraje, někdy prohraje, někdy přesvědčí vládu o své pravdě a někdy nepřesvědčí. Tak už to v životě bývá. V době, kdy vaše strana byla u moci, jste měli velmi pohodlného ministra životního prostředí, jmenoval se pan Benda, který životní prostředí nehájil.
Když jste položil rétorickou otázku, čí zájmy hájí ministr Kužvart, tak vám odpovím, že hájí zájmy životního prostředí, což vyplývá z náplně jeho funkce. Stejně tak jako ministr Grégr hájí zájmy energetiky, ministr Fencl hájí zájmy zemědělství atd. atd. To, že se tyto zájmy někdy střetají, je v demokracii zcela normální. A já na rozdíl od vás, byť jako ministerský předseda, i když se vyjadřuji hlasováním, si netroufám tvrdit, že moje stanovisko musí být vždy jedině správné. Uvedl bych příklady, kdy ministr Kužvart prohrál. Byl to nedávno přijatý vodní zákon, bylo to hlasování o Temelíně. Uvedl bych příklady, kdy ministr Kužvart vyhrál. Byl to zákaz těžby zlata v ČR, po katastrofě v Rumunsku si myslím, že to bylo velice rozumné. A byl to zákaz dotěžby uranu ve Stráži pod Ralskem, kde právě nízká kovnatost uranové rudy byla jedním z důvodů, proč jsme toto jeho stanovisko podpořili.
V tomto smyslu myslím, že ministr Kužvart prospěl České republice, protože kdyby se u nás těžilo kyanidovým loužením zlato, jak si přála např. kanadská společnost T.V.X. GOLD, případně kdybychom vyhazovali oknem prostředky na dotěžbu uranu ve Stráži pod Ralskem - něco trochu jiného je Dolní Rožínka, kde lze o prodloužení dotěžby uvažovat- tak bychom také zbytečně vyplýtvali prostředky, které by asi byly neefektivní. A naopak, pokud jde o vodní hospodářství nebo pokud jde o Temelín, každý z nás, pane poslanče, někdy vyhraje a někdy prohraje. Tolik úvodem.
A nyní již odpověď na vaše otázky.
Za prvé. Není mi sice nic známo o tom, že by Ministerstvo životního prostředí oficiálně poskytlo ať už rakouské, nebo německé straně informace, které se týkají Temelína, ale rád bych vás upozornil jako nového znalce životního prostředí, že pokud jde o problematiku tzv. EIA, což je vlastně posuzování vlivu stavby na životní prostředí, tak tohoto procesu se skutečně mohou účastnit i občané cizích států, a to na základě mezivládních dohod.
Já bych si vás zde dovolil, pane poslanče, zdvořile upozornit, že v tomto smyslu byla uzavřena dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí a stejně tak zákon o životním prostředí, tj. zákon 123/1998 Sb., § 2, uvádí právo na informace o životním prostředí, přičemž účast cizích občanů spočívá v oprávnění seznámit se s dokumentací EIA a dalšími veřejně přístupnými podklady a podat k nim písemné vyjádření nebo se k nim vyjádřit ústně při veřejném projednání posudku. Zahraniční subjekty ani občané nemají žádná další práva. Takže i tehdy, kdyby k vámi popisované události došlo, a já opět opakuji, že o ničem takovém nejsem informován, nejednalo by Ministerstvo životního prostředí v rozporu jak s citovaným zákonem, tak s citovanou mezivládní smlouvou.
Odvoláváte se dále ve své druhé otázce na květnové jednání vlády o dostavbě Temelína a říkáte, že dokumenty vznikly v zahraničí. Jak znám odbornost pracovníků Ministerstva životního prostředí, nemyslím si, že by potřebovali svoje konzistentní stanoviska, stanoviska, s nimiž mimochodem nesouhlasím, ale přesto je považuji za konzistentní, že by tedy tato stanoviska považovali za nutné zpracovávat zahraničními subjekty, přičemž některé z nich - nebudu je jmenovat, aby mě zase nějaký šílenec nežaloval - pokládám za ekologické fanatiky a nikdy bych se jejich stanovisky neřídil. Nicméně ona květnová zpráva o kontrole Temelína na vládě zabrala asi 10 nebo 15 minut času a byla naprosto bezproblémová.
Co se týče podaných žalob, a tady bych ještě rád vyvrátil některá vaše tvrzení týkající se podle vašeho názoru destruktivní činnosti pana ministra Kužvarta, a tím v předstihu odpovím na vaši čtvrtou otázku, je vám zajisté známo, že problém dálnice nebo obchvatu dálnice D5 kolem Plzně byl vyřešen dohodou mezi zúčastněnými ministry. Jediný, kdo dostavbě této dálnice nebo tohoto obchvatu brání, není Ministerstvo životního prostředí, ale jakási obec v okolí Plzně, která podala žalobu - a teď mně promiňte, že zpaměti nevím, zda Ústavnímu, nebo Nejvyššímu soudu - v této věci, protože není ráda, že ta dálnice vede zrovna jejím katastrálním územím.
***