(18.40 hodin)
(pokračuje Cyril Svoboda)
Zabývali jsme se mimo jiné otázkou míry potřeby této právní úpravy, protože jak víme z jednacího řádu Poslanecké sněmovny, má být schvalován jen takový zákon, který je nezbytně nutný, aby byl součástí našeho právního řádu. Zřejmě se také povede debata nad tím, do jaké míry potřebujeme tuto novou právní úpravu a do jaké míry by stačila novela stávající právní úpravy.
Při podrobné rozpravě, která proběhla na petičním výboru, byly vzneseny některé pozměňovací návrhy. Za chvíli vám sdělím usnesení.
Chci reagovat na slova pana ministra, pokud jde o pozměňovací návrhy petičního výboru. Upozorňuji na to, že stávající § 3, který je ve vládním návrhu zákona, říká úplně všechno a jen jakoby konkretizuje. V § 3 se říká, že nesmí vznikat a vyvíjet činnost spolek, jehož cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání nebo sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost a z těchto důvodů podporovat násilí. Vypadá to jako definitivní výčet. Vláda ale pokračuje dál: nebo jinak porušovat ústavu a zákony, tedy cokoli, třeba platit daně nebo jiným způsobem porušovat zákon. V tomto případě by nesměl vyvíjet činnost, protože tady je absolutní zákaz, že nemůže vznikat a vyvíjet činnost spolek, který by porušoval ústavu nebo zákony, byť by šlo o sebemarginálnější ustanovení sebeméně významného zákona. Došli bychom tudíž k závěru, že téměř žádný spolek by nemohl vykonávat svou činnost. To je v hrubém rozporu se svobodou sdružovací.
Proto trvám na tom, že to, co usnesl petiční výbor, je v pořádku. Petiční výbor jasně řekl, že to má být v obecném rámci, tak jak je to uchopeno v Listině základních práv a svobod.
Upozorním na jeden pozměňovací návrh, než přečtu celé usnesení. Týká se § 15 tohoto zákona.
Kolegyně a kolegové, dobře víte, že je to otázka, o které se hodně debatovalo již při prvním čtení vládního návrhu zákona, neboť podle tohoto navrhovaného paragrafu spolek, kterému je poskytnuta dotace z prostředků státního rozpočtu nebo z rozpočtu územně samosprávných celků nebo podniká nebo vykonává jinou výdělečnou činnost, vypracovává výroční zprávu. Tuto zprávu spolek každoročně zpracuje do 1. května po skončení kalendářního roku, v němž mu byla dotace poskytnuta. Problém je v tom, že by každý spolek musel podávat tuto výroční zprávu a mělo by to dopad na jeho hospodaření. Proto petiční výbor podle mého názoru naprosto správně navrhl, aby § 15 zněl jinak, aby bylo pouze řečeno, že spolek, kterému je poskytnuta dotace z prostředků státního rozpočtu nebo z rozpočtu územně samosprávných celků, je povinen předložit poskytovali dotace její vyúčtování, tedy jen dotace, nedohodnou-li se jinak. Potom platí, že pokud obec dá spolku 200 Kč na ples a řekne, že to posílají a nechtějí vyúčtování, je to také v pořádku.
Sdružovací právo je zahrnuto v Listině základních práv a svobod mezi práva politická. Spolky jsou zakládány za jiným účelem než za účelem dosahování zisku nebo podnikání. V tomto bychom měli být velkorysejší.
Nyní seznámím sněmovnu s usnesením petičního výboru.
Petiční výbor po odůvodnění zástupců navrhovatele Ing. Jany Štanclové, náměstkyně ministra vnitra, JUDr. Pavla Zářeckého, náměstka ministra vnitra, a JUDr. Václava Henycha, ředitele sekce všeobecné správy Ministerstva vnitra, zpravodajské zprávě poslance JUDr. Cyrila Svobody a po rozpravě
1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o spolcích a o změně některých dalších zákonů, zákon o spolcích, podle sněmovního tisku číslo 520, ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Jsou obsaženy v tisku 520/2.
2. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické změny a aby s usnesením výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.
To jsem nyní učinil. Toto je stanovisko petičního výboru, které sdělujeme k tomuto vládnímu návrhu zákona.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní prosím, aby nás informoval o jednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu zpravodaj poslanec Walter Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře školství, dámy a pánové, dovolte, abych vám sdělil usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 30. schůze, která se konala 26. dubna 2000.
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění náměstkyně ministra paní Štanclové a zpravodajské zprávě poslance Waltera Bartoše a po rozpravě
1. doporučuje Poslanecké sněmovně zamítnout vládní návrh zákona o spolcích a o změně dalších zákonů uvedený v tisku 520,
2. pověřuje předsedu výboru poslance Petra Mareše, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
3. zmocňuje zpravodaje výboru poslance Waltera Bartoše, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal jako zpravodaj zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji zpravodajovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásili pan poslanec Cyril Svoboda a pan poslanec Pejřil. Prosím, pane poslanče, mikrofon je váš.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych znovu zdůraznit, abychom se na tento zákon dívali jako na zákon, který má být základním projevem politického práva sdružovat se ve spolcích. Je samozřejmě správné, že tento návrh zákon umožňuje, aby se lidé sdružovali i mimo právnické osoby, to znamená, že se tento zákon vztahuje pouze na sdružovací právo, má-li vzniknout právnická osoba. Nikdo nebrání tomu, aby se sdružovali přátelé čehokoli nebo jakékoli myšlenky, pokud nemají v úmyslu zakládat právnickou osobu.
Nicméně je však věcí úvahy, a to myslím, že bude předmětem debaty Poslanecké sněmovny, zda cíle, které má tento zákon, a já plně podporuji otázku úpravy zahraničních spolků ve smyslu stále platného zákona číslo 116/1995 Sb. a některých dalších změn, ale úvaha je, zda je potřeba na toto, abychom dosáhli cíle, který máme, přijímat celý nový zákon. Říkám to jako obecnou úvahu, protože je to jakýsi nový trend, který říká, že má-li být i menší změna, je lépe přijmout nový zákon. Tím zavádíme jakýsi princip právní diskontinuity. Na to je potřeba, abychom měli naprosto jasně vymezeno, do jaké míry stávající právní úprava je nevyhovující. Až budeme vědět, zda je zásadně nevyhovující, je to důvod pro přijetí nového zákona. Bude-li stávající úprava analyzována, že vyhovuje do jisté míry, tak samozřejmě je potřeba přistupovat spíše k novelizacím než k novému zákonu.
***