(18.10 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Doktorovi. Jako druhá se do diskuse obecné rozpravy přihlásila paní poslankyně Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přítomné paní poslankyně a páni poslanci, mnohé z toho, co jsem chtěla říci, zde již řečeno bylo, a to panem zpravodajem Ing. Petrem Bendlem a panem poslancem Doktorem před chvílí. Nebudu znovu opakovat to, co již řečeno bylo, jen považuji za potřebné se s těmito názory ztotožnit a podpořit návrh nejen na vrácení, ale především na zamítnutí, a krátce chci svůj návrh odůvodnit.
Návrh zákona, jakkoli se tváří jako proevropská norma, nezavádí nic jiného než ve skutečnosti policejní stát. Tak nepředstavitelné možnosti finanční kontroly v rámci jakési veřejné správy, které podle mého názoru není možné přijmout a které stojí přímo proti čl. 12 Listiny základních práv a svobod, která je v našem státě ústavním zákonem. Tento článek 12 říká: "Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemně odůvodněný příkaz soudcem. Způsob provedení stanoví soud." Dále pak jsou stanoveny výjimky pro případ veřejné správy - nebudu tvrdit, že jsem neotočila list o další kousek dál, ale ústava říká, že je to možné jen v případě, že takovéto obydlí je používáno k podnikatelským nebo jiným hospodářským účelům. Tento zákon ale nerozlišuje, zda se skutečně jedná a ve kterých případech o používání tohoto obydlí k podnikatelské činnosti. Není tam řečeno, že tam nutně musí být provozovna. Pro mě výklad tohoto zákona znamená, že požádám-li a získám-li prostředky např. z programu PHARE, budu mít provozovnu někde úplně jinde, nebudu mít ani jako místo svého podnikání uvedeno své bydliště, tak přesto je možné, aby finanční kontrola do mého bydliště vstoupila, protože se bude např. domnívat, že tam mohu vést nějaké obchodní schůzky nebo to mohu používat k jakýmsi jiným důvodům. Dokonce se to možná ani domnívat nemusí, protože zákon žádné takovéto povinnosti jí nestanovuje.
Ze stejného důvodu, mně nejasného, je umožňován vstup nejen na pozemek, ale např. do dopravního prostředku. Nevím, z jakého důvodu, a nevím, proč je tomu tak skutečně, chceme-li zamezit nějakému nežádoucímu jednání při kontrole, jakým způsobem je nakládáno s prostředky ve finanční správě, jestliže ve shodném případě, podezíráme-li někoho ze spáchání trestného činu, tak naopak si musí policejní orgán vyžádat příkaz soudce a jeho postup je značně komplikován právě na ochranu osoby, která užívá toto obydlí anebo jiné prostory.
Nevím, s jakým úmyslem a proč byl konstruován tento zákon tak, jak je konstruován, ale jsem hluboce přesvědčena o tom, že je konstruován špatně, a připojuji se proto k návrhu pana poslance Doktora.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. Jiné písemné přihlášky do obecné rozpravy nemám, a proto se táži, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím.
V rámci této rozpravy padly dva návrhy, které vznesl pan poslanec Doktor, a to na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání, a pokud by tento návrh nebyl přijat, tak návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Ke stejnému se připojila i paní poslankyně Dundáčková. Prosím všechny příchozí, aby zaujali místa.
Dávám hlasovat o návrhu pana poslance Doktora, a to na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání. Ještě se hlásí pan ministr o slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Pane předsedající, dámy a pánové, hlásím se, abych vyjádřil jen krátké konstatování, které bohužel ve vystoupení pánů poslanců Doktora a Dundáčkové nezaznělo, ale je podle mého soudu velmi relevantní. Ty rozsáhlé pravomoci kontrolorů, o kterých bezesporu je možno diskutovat věcně, zda jsou účelné nebo neúčelné, když se prokáže, že byly neúčelné, dovedu si představit, že v návrhu nebudou, tak jsou motivovány jedním základním krédem či jedním základním principem. Pokud někdo používá veřejné peníze, musí také být pod kontrolou veřejnosti.
Kontrolní orgány tady reprezentují veřejnost. Pokud někdo říká, že toto je nad rámec toho, co třeba dělá policie, je tady jeden velmi významný rozdíl. Není povinností žádného subjektu v tomto státě přijímat dotace. Pokud se někdo rozhodne dobrovolně požádat o veřejné prostředky a tyto veřejné prostředky akceptuje, tak se tam po něm také chce, aby se zavázal k tomu, jakým způsobem s nimi bude hospodařit, a umožní určité kroky ke kontrole tohoto hospodaření. To je podle mého soudu naprosto základní a meritorní věc. Pokud jsem řekněme soukromý podnikatel a nepřeji si tento způsob zasahování do vedení živnosti, kterou mám, pak je velmi jednoduchá cesta. Vzít si za svůj takový obor podnikání či takové aktivity, které jsou ryze soukromé a nevytvářejí nárok na veřejné finance. Toť vše.
Místopředseda PSP František Brožík: Pane místopředsedo, rozprava byla ukončena, pan ministr má právo vystoupit kdykoli. Přesto, tolerance sama, dávám vám slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Omlouvám se, že využívám tohoto výsadního práva zde vystoupit, ale považuji za potřebné zde říci dvě zásadní věci. Veřejné prostředky, vážený pane ministře, nejsou jen dotace, jsou to také prostředky pocházející z veřejných rozpočtů, které jsou distribuovány na základě standardního řádného smluvního vztahu. První poznámka.
Druhá poznámka. Souhlasím s vámi v tom, že žádá-li někdo případně o dotace, o prostředky ze státního rozpočtu či z jiných veřejných prostředků, musí být současně s tím i závazek, že bude důsledně kontrolováno, co se s těmi penězi děje. Problém spočívá při definici tohoto zákona v tom, že míra povinností, které jsou ukládány tomuto subjektu, který by pracoval s takovými prostředky, resp. míra oprávnění kontrolovaných subjektů zdaleka, zdaleka a ještě jednou zdaleka neodpovídá tomu, jaký objem prostředků dotyčný subjekt vůbec může čerpat. Jde tedy o to, aby na jedné straně bylo jasně definováno kolik a na druhé straně definováno co za to.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Langrovi. Vzhledem k tomu, že vystoupení pana ministra nebylo k závěrečným slovům, ale přihlásil se do diskuse, samozřejmě znovu otevřel obecnou rozpravu, proto mohu dát možnost i dalšímu přihlášenému panu poslanci Michalu Doktorovi. Omlouvám se všem, které jsem zvoněním přilákal možná předčasně do sněmovny, že se bude hlasovat.
Poslanec Michal Doktor: Chtěl bych na slova pana ministra Mertlíka reagovat asi v tomto rozsahu a velmi stručně. Já jsem přece ve svém vystoupení řekl, že je nad rámec především potřeby efektivního výkonu kontroly, jestliže např. bude příjemcem dotace nebo příjmu veřejných prostředků např. občanské sdružení v rozsahu 10 000 Kč, myslivci, sportovci s rozpočtem 1 mil. Kč nebo každá jiná organizace tohoto typu, a příjem desetitisícové dotace zakládá povinnost nebo i prostor pro to, kontrolovat veškerou účetní evidenci spojenou s celkovou roční bilancí, což je prostě nad rámec potřeby kontroly. Jestliže v tomto zákoně bude stát, že bude potřeba kontrolovat, jak se naložilo s 10 000 Kč veřejných prostředků, pak říkám ano a je to na místě. Jestliže říkáte, že je třeba spekulovat nad rozpočtem takových organizací v celém rozsahu včetně evidence, včetně personálních návazností, obchodních vztahů atd., pak říkám, že je to ustanovení nadbytečné a nepotřebné, nehledě na to, že je to ustanovení, které lze velmi snadno tendenčně zneužít.
***