(18.00 hodin)
Poslanec Milan Ekert: Děkuji za udělení slova. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. Dovolte, abych vás seznámil se zněním usnesení č. 95 výboru pro evropskou integraci z 26. schůze konané dne 26. dubna 2000 uvedeného v parlamentním tisku 530/1 k vládnímu návrhu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě.
Výbor pro evropskou integraci návrh uvedené normy projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby jej schválila.
Výbor pro evropskou integraci vycházel především ze skutečnosti, že se jedná o významný požadavek vyplývající z hodnotící zprávy Evropské komise, který byl v České republice předložen na podzim loňského roku.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Ekertovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako prví přihlásil pan poslanec Michal Doktor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebývá zvykem, abych vystupoval v průběhu druhého čtení k tisku, k němuž jsem v průběhu prvního čtení v obecné rozpravě nevystupoval. Očekával jsem výsledky jednání garančního výboru a i dalších výborů, které tisk 530 o finanční kontrole ve veřejné správě projednávaly, a doufal jsem, že některé z mého pohledu kritické body nebo body, s kterými se nemohu ztotožnit, vyřeší svými usneseními a doporučeními.
Bohužel musím říci, že některé věci, které považuji za diskutabilní a se kterými nemohu vyslovit souhlas, žádný z výborů nepojmenoval a nepokusil se vyřešit, a to je také důvod, proč se hlásím v průběhu druhého čtení do obecné rozpravy k tisku 530.
Chtěl bych, aby mé vystoupení bylo chápáno tak, že nepochybuji o potřebě efektivní a výkonné kontroly ve sféře veřejné správy i s ohledem na čerpání prostředků z rozpočtu a z mezinárodních zdrojů. Na druhé straně bych chtěl vznést pochybnost nad úrovní oprávnění jednotlivých kontrolních orgánů a nad vymezením některých pojmů, které jsou v zákoně uvedeny.
Chtěl bych se soustředit na ustanovení § 19, která hovoří o oprávněních vedoucího kontrolora a kontrolorů v subjektu, v němž je kontrola prováděna, a dovolím si citovat, abych nebyl příliš obecný:
Vedoucí kontrolor a kontrolor jsou při provádění finanční kontroly oprávněni, pokud to souvisí s předmětem kontroly
- vstupovat do každého objektu, místnosti, zařízení, provozu, obydlí, dopravního prostředku, přepravního obalu, na pozemek a do jiného prostoru kontrolované osoby, které tato osoba užívá k zajištění úkolů veřejné správy, podnikatelské, výdělečné nebo jiné hospodářské činnosti;
- jsou oprávněni požadovat na kontrolované osobě, aby ve stanovených lhůtách předložila originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích, prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programu, vzorky výrobků nebo jiného zboží; doklady se rozumí zejména účetní knihy a účetní doklady, dokumentace dodavatelsko-odběratelských vztahů, atesty, dokumentace o výdajích z veřejné finanční podpory včetně záznamů a využití dokončených staveb a pořízení technologií a doklady k pokladní evidenci, evidenci o bankovním styku, personální a mzdové evidenci, dopravní evidenci, evidenci o hmotném a nehmotném majetku, o skladové evidenci;
- jsou oprávněni v případě potřeby vyžádat si od kontrolované osoby písemné prohlášení o úplnosti předkládaných dokladů, pořizovat si kopie a výpisy z předložených dokladů a písemnosti kontrolované osoby; v případě že doklady a písemnosti obsahují utajované skutečnosti, je postupováno podle zvláštního předpisu;
- mají oprávnění požadovat přístup k cenným databázím informačních systémů kontrolované osoby včetně mzdových a personálních otázek a úplných záznamů v této oblasti.
Váhám vyslovit souhlas a to je důvod, proč vznáším tento výčet, nebo část citace z § 19, zda efektivní kontrola a kontrola, která má řešit zadání, které je dáno preambulí zákona, potřebuje ustanovení, kterými nedisponuje ani Policie ČR. Jestliže Policie ČR má právo vstoupit do soukromého objektu, do obydlí atd. - jak je citováno v tomto ustanovení - pouze po výslovném souhlasu nebo na základě rozhodnutí soudu, jakým právem bez tohoto omezení, bez tohoto opatření má právo vstupovat kontrolní orgán finanční kontroly ve veřejné správě?
Abychom si uvědomili, jak je vyváženo toto ustanovení týkající se pravomocí vedoucího kontrolora postojem kontrolované osoby, přečtu výčet z toho, co je kontrolovaná osoba povinna.
Kontrolovaná osoba je povinna:
- umožnit kontrolnímu orgánu vstup do každého objektu, místnosti, zařízení, provozu, obydlí, dopravního prostředku, do přepravního obalu, na pozemek atd., atd.;
- umožnit přístup k cenným databázím informačních systémů kontrolované osoby, které obsahují digitalizované údaje z dokladů, pro provedení analýzy kontroly aplikačním vybavením kontrolnímu orgánu a předat na vyžádání kontrolnímu orgánu kopie cenných databází k vyhodnocení v nich obsažených informací, souvisejících s předmětem finanční kontroly.
Kontrolovaná osoba nemá právo odepřít vstup do objektu, nemá právo odepřít vstup do dopravních prostředků a do celého výčtu ustanovení nebo problémů, o kterých jsem uváděl, že je povinna vstup umožnit.
Myslím si, že není možné definicí oprávnění kontrolních orgánů jít přes hranici únosné meze a přitom neumožnit kontrolovaným osobám obranné prostředky, kterými dokáže zamezit šikaně anebo zneužití tohoto zákona v rukou nepravých osob. I takovou situaci si dokážu představit.
Za druhé bych se chtěl zeptat, zda je skutečně potřeba, aby hranicí, kde spočívá nejzazší mez kontroly, byla osoba povinná, tedy osoba, která je povinná spolupůsobit při provádění finanční kontroly, kterou je i dodavatel zboží a služeb hrazených z finanční podpory.
Nedovedu si představit, že finanční kontrola takového rázu představuje a potřebuje mechanismy, kde bude kontrolní orgán vstupovat do subjektů, fyzických i právnických osob, v kterých z 99 % vykonávají úplně jinou činnost, a kvůli tisíci korunám nebo 3 000 korunám nebo 10 000 korunám finančních prostředků poskytnutých z veřejných zdrojů bude podléhat jejich kompletní účetní, personální a nevím ještě jaká evidence povinnosti kontroly vedoucím kontrolorem a kontrolními orgány.
Další oblastí, která mě trápí, je oblast nákladů vzniklých v souvislosti s prováděním kontroly. Návrh zákona neřeší takto vzniklé náklady jako náklady, na které je možno pohlížet jako na náklady nutné k udržení a dosažení příjmů, tzn. na odpočitatelné položky podle zákona 586/1992 Sb. To si myslím, že je další věc, nad kterou se musíme zamyslet, protože jestliže novým zákonným opatřením omezujeme a jinak definujeme prostředí pro podnikání nejrůznějších subjektů, pak musíme oprávněně vyvážit také vzniklé náklady nebo toto ztížení odpočty podle zákona 586/1992 Sb.
Posledním tématem jsou námitky proti kontrolním zjištěním, která se podávají k téže osobě. Nevím, jestli je příliš šťastným řešením případ, kdy námitka proti kontrolním zjištěním je podána téže osobě, která kontrolní zjištění provedla, a v případě, že kontrolní zjištění nejsou shledána oprávněnými nebo jsou shledána oprávněnými jenom zčásti, tak není možno tyto námitky uplatnit opakovaně, protože by je tatáž osoba odmítla.
Uvedené připomínky a vědomí toho, že nebyly tyto mé připomínky řešeny v usnesení žádného výboru, které tisk 530 projednal, mě vedou k podání návrhu na vrácení tisku 530 k novému projednání ve výborech. V případě, že nebude tento návrh přijat, podávám návrh na zamítnutí tisku 530.
Děkuji.
***