(16.50 hodin)
(pokračuje Recman)
Tento zákon to řeší částečně. Já se přikláním k tomu názoru, aby, až bude novela tohoto zákona - věřím, že tento zákon bude schválen - aby tam problematika byla řešena výrazně lépe.
Za druhé: V tomto návrhu zákona převážil především princip solidarity. Osobně souhlasím, aby tento princip byl v rámci legislativních prací posílen.
Současné rozpočtové určení výnosu daní vytváří a dlouhodobě udržuje neodůvodněné rozdíly v daňové výtěžnosti mezi jednotlivými okresy. Existují vedle sebe okresy bohaté a existují okresy chudé. K vytváření těchto rozdílů přispěla i novela rozpočtových pravidel platných od roku 1996 přesměrováním desetiprocentního inkasa daně ze závislé činnosti pouze do obcí, které jsou sídlem plátcovy pokladny.
V současné době, kdy z různých důvodů dochází k soustřeďování mzdových agend velkých podniků s provozovnami rozmístěnými po celém území České republiky do několika provozoven, se tyto rozdíly mezi okresy ještě zvýrazňují, ještě prohlubují.
Za třetí: Nemalý vliv na výnosy daní v některých okresech, a zde mám na mysli především severozápadní Čechy a severní Moravu, má rostoucí míra nezaměstnanosti. Zejména u inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která se alokuje do obcí z celookresních výnosů, je velice dobře patrný nevyhovující stav. Chci jen připomenout, že rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími okresy je v některých případech až trojnásobný, a to v přepočtu na jednoho obyvatele. Rovněž u daní z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti dochází k výrazným extrémům v rozložení do obcí. Přitom tyto dvě daně představují 80 % celkových daňových příjmů obcí.
Tímto návrhem by měly být odstraněny dosavadní extrémy v úrovni příjmů municipalit, tak jak to vyplývalo z vládního návrhu, a myslím si, že o něco lépe tuto problematiku řeší i komplexní pozměňovací návrhy, které přijaly oba dva zmíněné výbory.
Za čtvrté: Poslanecký návrh, který je obsahem usnesení jak rozpočtového výboru, tak výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, řeší částečně problém zainteresovanosti samosprávy na podpoře podnikání. Je to již zmíněný dvacetiprocentní podíl z výnosu daně z příjmů fyzických osob, které mají na území obce trvalé bydliště. To si myslím, že je pozitivním posunem oproti předložené vládní verzi.
Kvalifikovanější řešení než prostřednictvím této daně z příjmu fyzických osob vidím přes daň z provozovny. Speciálně zdůrazňuji daň z provozovny.
Dnes je jasné, že v příštím roce bude znovu otevřen tento zákon. Předpokládám, že bude schválen sněmovnou i Senátem a že vstoupí v platnost. Vidím minimálně dva důvody, proč se znovu tento zákon bude muset znovu otevřít. Za prvé bude nutné dořešit financování krajů a krajských samospráv v roce 2002. Jak vyplývá již z návrhu, financování krajských samospráv v roce 2001 bude především dotacemi ze státního rozpočtu a postupným převodem státního majetku. Druhý důvod je v tom, že zatím nebyly schváleny některé státní fondy, a tím nebyl určen jejich způsob financování. Předpokládám, že některé z těchto fondů budou napojeny na systém daní a na daňovou reformu.
Chci proto z tohoto místa požádat ministra financí nebo apelovat na ministra financí, aby do příští novely tohoto zákona promyslel financování obcí, promyslel financování z pohledu zainteresovanosti obcí na lákání podnikatelských aktivit právě prostřednictvím jednotlivých provozoven podnikatelů.
Za páté: Zákon vytváří nadměrný ekonomický tlak na slučování obcí přes daně, přes rozpočtové určení daní. Slučování obcí je ve světě dnes zcela běžným jevem a samozřejmě tento trend se projevuje i v České republice. Osobně tomuto trendu říkám "ano", ale mám výhrady právě k rychlosti a dynamice procesu, ke způsobu a metodám tlaku na obce, aby se spojovaly.
Připomínám, že v zákoně o obcích jsme schválili ustanovení, že v současné době nemohou vzniknout obce menší, než je tisíc obyvatel, i pokud se pro to části obcí rozhodnou svobodně ve svém referendu a chtějí se osamostatnit.
Vážená sněmovno, souhlasím s názorem zastupitelů menších obcí, a teď mám na mysli kategorii obcí 1 až 6, tak je to prezentováno ve vládním návrhu i v usnesení jednotlivých výborů, že vláda a parlament příliš tlačí na pilu, pokud jde o uplatnění tlaku, a v tomto případě mám na mysli zejména tlak ekonomický a daňový, na jednotlivé obce a jejich zastupitele s cílem urychlit tímto tlakem proces slučování.
Například v okrese Frýdek-Místek jsme si provedli analýzu příjmu obcí dle skutečných příjmů za rok 1998, a to právě podle metodiky vládního návrhu. Je potřeba říci, že tímto vládním návrhem by se zvýšily daňové příjmy okresu přibližně o 19 %, což by představovalo asi 153 milionů korun.
Jiná situace je ale v jednotlivých velikostních kategoriích obcí, kde dojde k poklesu daňových příjmů některých obcí - a jak doložím i následujícím - velmi výrazným způsobem. Například v kategorii od 100 do 200 obyvatel dojde k poklesu daňových příjmů u obce Kaňovice o 151 tisíc, což pro ně představuje 22 %. Je to pro ně suma naprosto deprimující. V kategorii do 300 obyvatel dojde k poklesu daňových příjmů např. v obci Pazderná o 370 tisíc, pro ně to představuje 30 %. U zbývajících pěti obcí dojde sice k navýšení příjmů o jeden milion korun, je to o 27 %. Nejhůře je na tom kategorie obcí od 301 do 1 500 obyvatel, kde dojde k poklesu daňových příjmů o 19,5 milionu korun, tj. o 16 %. Přitom k poklesu těchto příjmů dojde u 12 obcí z 37 této kategorie, tzn., je to třetina obcí. U těchto 12 obcí činí pokles 54 %, nejvíce např. u Vojkovic, kde dojde k poklesu o 86 %, Dolní Lomné - 74 %, Třanovic - 70 %. Zejména postižení obcí této velikostní kategorie je natolik výrazné, že by znamenalo velmi výrazné ztížení podmínek pro existenci obcí v jejich dosavadní podobě a zcela jistě by znemožnilo finanční závazky u některých obcí, které již nastaly. V kategorii od 1 500 do 5 000 obyvatel dojde k poklesu daňových příjmů u šesti obcí z 24, tj. u čtvrtiny obcí. Celkově však dojde k navýšení příjmů. Je potřebné říci, že v kategorii obcí nad 10 tisíc obyvatel dochází v našem okrese pouze k růstu daňových příjmů.
Vážené kolegyně a kolegové, v podrobné rozpravě proto předložím pozměňovací návrh, který formou úpravy koeficientu velikostní kategorie obcí, tak jak je uveden v příloze vládního návrhu i v příloze komplexních pozměňovacích návrhů obou dvou zmíněných výborů, s cílem a snahou zmírnit tento negativní dopad právě u menších obcí a konkrétně u obcí, které jsou v kategorii č. 1, 2, 3 a 4. Pokud jsem si propočítal tento celkový dopad podle sumáře, který odpovídá 14 kategoriím velikostních obcí, tak můj pozměňovací návrh by znamenal zhoršení situace asi pro 22,8 % obcí a zlepšení stavu pro 77,2 % obcí. Je to poněkud příznivější situace než u vládního návrhu, kde tento poměr byl 70 % ku 30 %.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Robert Kopecký, připraví se pan poslanec Milan Urban.
***