(18.30 hodin)
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Děkuji, pane předsedající. Já bych nerad zasahoval do besed, ale vzhledem k situaci, která kolem této osnovy je, bych rád řekl svůj názor na situaci a tlumočil slovutné Poslanecké sněmovně návrh na řešení.
Návrh novely ústavy je zároveň legislativním předpokladem pro další přípravu ratifikace Úmluvy o Mezinárodním trestním soudu, který byl v podobě mezinárodní smlouvy sjednán na diplomatické konferenci OSN v Římě v červenci 1998, a vytvořením právního prostoru pro to, aby Česká republika byla připravena splnit závazky vyplývající z tohoto mezinárodního dokumentu.
Předložený vládní návrh je také základním pilířem organizační části reformy soudnictví a spolu s návrhem zákona o soudech a návrhem zákona o soudcích a řízení ve věcech soudců směřuje k vytvoření legislativních podmínek pro změnu v organizaci soudů a postavení soudců.
Tento vládní návrh je i návrhem, který má odstranit překážku, která brání slučitelnosti naší vnitrostátní právní úpravy s právem Evropských společenství, pokud jde o ústavní vymezení hlavních cílů činnosti České národní banky. Obsahuje konečně i návrh změn týkajících se vyjasnění postavení soudců Ústavního soudu.
Funkční a moderní soudnictví je pilířem právního státu. Vláda je si vědoma neutěšeného stavu českého soudnictví a nutnosti jeho reformování. Reformní kroky směřuje jak do oblasti práva hmotného, které soudy ve své praxi denně aplikují, tak do oblasti procesních předpisů upravujících řízení před soudy, i do oblasti organizace soudů a postavení soudců. Postupně předložila a předkládá Poslanecké sněmovně k projednání návrhy příslušných zákonných úprav, z nichž jste některé již projednali a vyslovili s nimi souhlas, jiné jsou v různých stadiích legislativního procesu projednávání, částečně i vyjednávání, některé z nich budou projednávány ještě na této vaší schůzi.
Novela ústavy především bezprostředně souvisí a podmiňuje další osudy projednávání reformy soudnictví směřující do oblasti organizace soudů a postavení soudců, které představují vládní návrh zákona o soudech a vládní návrh zákona o soudcích a řízení ve věcech soudců, ve znění pozdějších předpisů. Tyto zákony spolu s novelou ústavy tvoří vzájemně provázaný komplex, který vyžaduje jejich společné posouzení.
Bez podrobného projednání souvisejících návrhů zákona, např. navrhované zákonné úpravy správy soudů, působnosti orgánů vykonávajících, vymezení jejich vzájemných vztahů, kterou obsahuje návrh zákona o soudech, lze jen obtížně posuzovat návrh ústavní změny spočívající v zakotvení Nejvyšší rady soudnictví. Obdobně je tomu i v případě navrhované ústavní změny spočívající ve vymezení článku soudní soustavy, kdy teprve na základě podrobného projednání a posouzení navrhované zákonné úpravy lze odpovědně posoudit, zda ve svém komplexu navržené změny budou pro soudnictví prospěšné, či nikoliv.
Jsem si vědom toho, že pohled na to, jaká má být organizace českého soudnictví, se může různit, a svědčila o tom i vaše rozprava při projednávání vládního návrhu novely ústavy v prvním čtení.
Obdobně je tomu při řešení otázky, zda a v jakém rozsahu se mají soudci sami podílet na správě soudnictví a kdo a v jakém rozsahu má správu soudnictví zajišťovat a nést za ni odpovědnost. Jsem si vědom i toho, že ani v evropských demokratických státech převažující model centrálního kolektivního orgánu, který za účasti soudců samých se podílí na správě soudnictví a který jsem vzal za vzor i pro navrženou Nejvyšší radu soudnictví, není modelem jediným. Různí se pohledy na způsob jeho vytváření i samotné kompetence, které jsou i v oblasti jižních evropských zemí směřovány spíše do oblasti personální působnosti, v oblasti severských zemí i do sfér materiálního zabezpečení činnosti soudů. Ojedinělý v tomto směru je ovšem systém rakouský, kde jsou soudci zapojeni do správy soudnictví formou účasti v konzultativních orgánech typu personálních senátů. (Trvá velký hluk v sále.)
Snahou vládního návrhu novely ústavy a zákona o soudech proto bylo vytvořit model, který by byl v našich podmínkách účinný, systém, který by jasně definoval pravomoci a vzájemný poměr mezi exekutivními funkcemi Ministerstva spravedlnosti jako orgánu moci výkonné a Nejvyšší radou soudnictví jako svébytným kolektivním orgánem zajišťujícím vliv soudců samých i odborné veřejnosti na správu soudnictví.
Tyto příklady - mohl bych jmenovat i řadu dalších - svědčí o tom, že posoudit vládní návrh novely ústavy vyžaduje současně projednávat i vládní návrh zákona o soudech a soudcích a řízení ve věcech soudců. Musím proto vyslovit lítost nad tím, že proces projednávání vládního návrhu novely ústavy byl odtržen od projednávání vládního návrhu zákona o soudech a soudcích a vládního návrhu zákona o soudcích, které budou v prvním čtení projednávány teprve na této schůzi Poslanecké sněmovny.
Jsem si vědom toho, že v prvním čtení v této sněmovně vyjádřila řada z vás své vážné výhrady k vládnímu návrhu novely ústavy. Výhrady k tomuto návrhu v rámci obecné rozpravy uplatnil i ústavně právní výbor, který vám svým usnesením doporučuje jeho zamítnutí. Věřím, že pokud by tento návrh byl konfrontován a posuzován společně s návrhy zákonů, o kterých jsem se zmínil, podařilo by se společným úsilím i cestou pozměňovacích návrhů nalézt na půdě ústavně právního výboru shodu na řešení, jak má být soudnictví ku prospěchu celé společnosti reformováno.
Za této procedurální situace si dovoluji závěrem navrhnout zvážit možnost postupu podle § 93 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a vrátit vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon ČNR č. 1/93, ve znění ústavního zákona č. 347/97 Sb., ústavně právnímu výboru k novému projednání. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu ministrovi Motejlovi. Než dám slovo zpravodajce, je tady procedurální návrh. O slovo se přihlásil pan poslanec Michal Doktor. Já mu tímto slovo uděluji.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, doufal jsem že budu ušetřen osudu svých kolegů, kteří byli nuceni zpochybnit své hlasování. V hlasování číslo 46 je na sjetině uvedeno, že jsem hlasoval pro vrácení k přepracování. Hlasoval jsem "ne". Zpochybňuji tedy hlasování číslo 46.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, pro vrácení k přepracování jste určitě nehlasoval, protože o tom vůbec nebylo hlasováno. Máte zřejmě na mysli přikázání návrhu zákona výboru k novému projednání.
***