(15.10 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Prioritu z hlediska výstavby komunikačních sítí na severní Moravě právě podle stávajícího zákona č. 244/1992 Sb. -
Místopředseda PSP František Brožík: Pane ministře, promiňte. Dámy a pánové, kteří se vracíte do Poslanecké sněmovny, prosím vás o klid. Skutečně je tady velký hluk. Pan ministr přednáší závěrečné slovo. Děkuji. (Hluk v sále trvá.)
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Právě ta procedura vedla k tomu, že zhruba v polovině minulého roku jsme dali prioritu výstavbě rychlostní komunikace R-48. Velmi příjemně jsem byl překvapen, když koncem listopadu minulého roku vznikla iniciativa starostů v této oblasti právě za urychlení výstavby této rychlostní komunikace R-48, protože právě proces posuzování vlivu na životní prostředí není, jak někteří tvrdí, jen o ochraně ještěrek, ale je o vyjádření zájmu na ochraně životního prostředí jako celku a svými demokratickými principy účasti veřejnosti umožňuje skutečné vyjádření společenského zájmu na tom, co je důležité, co je méně důležité, co je kontroverzní, co je nemožné.
Přesto se ještě vrátím k výhradám, které tu zazněly a byly věcné. Mám za to, že tato právní úprava rozhodně neznevýhodňuje české investory. (V sále je tak velký hluk, že ministra téměř není slyšet.) Proces, který je nyní rozložen do dvou fází, svědčí o tom, že je pravdou pravý opak, to znamená, že je to zprůhlednění celého procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Je to jednoznačné stanovení lhůt a termínů, které ve svém souhrnu vedou k úspoře času právě z hlediska investorů.
K obavám z účasti veřejnosti, jak tady také občas zazněly, bych chtěl říci, že rozšiřování účasti veřejnosti je obecným trendem v zemích Evropské unie. Bylo by proto, vážená sněmovno, k tíži naší republiky, pokud by politická a odborná reprezentace této republiky nebyla schopna se s tímto trendem vyrovnat. Pro potřeby vlastní účasti veřejnosti podle návrhu předloženého zákona je definice dotčené veřejnosti zúžena na maximální možnou míru ve srovnání s požadavky Arhuské úmluvy. Jen na okraj chci dodat, že na této Aarhuské úmluvě o účasti veřejnosti na rozhodování ve věcech životního prostředí je již podpis zástupce České republiky od června roku 1998. (V sále je neustále velký hluk).
Dále chci konstatovat, že v žádném paragrafu předloženého zákona není rozpor se směrnicemi Evropské unie. Chci také konstatovat, že plná slučitelnost této předlohy byla potvrzena i odborem kompatibility Úřadu vlády. (Ministr Kužvart se na chvíli odmlčel.)
Žádám předsedajícího o ztišení atmosféry v sále.
Místopředseda PSP František Brožík: Pane ministře, já se omlouvám. Já jsem zagongoval, abych upozornil všechny poslance, že je konec rozpravy, že má závěrečné slovo pan ministr Kužvart, ale přiznám se, že příště budu gongovat až těsně před hlasováním. Prosím, abyste se ztišili a vyslechli si závěrečné slovo pana ministra. Děkuji.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Já také děkuji.
Určitý odpor k takové právní úpravě, která má jako jeden ze svých pilířů účast veřejnosti, patrně tkví v tom, že stávající právní úprava v řadě momentů je dvojznačná. Skutečně v řadě sporů investorů s obcemi či s občanskými sdruženími se čeká velmi dlouho na verdikt soudu. I toto je k tíži všech zúčastněných stran.
Vážená sněmovno, mám za to, že tři semináře, a to seminář ve výboru pro životní prostředí, ve výboru pro evropskou integraci a třetí seminář, který se konal mimo jakýkoli výbor zde v budově sněmovny, vysvětlily těm, kteří měli zájem se seznámit s touto právní úpravou, jakým způsobem je řešena plná kompatibilita našeho práva s právem Evropské unie. Já si uvědomuji, že v řadě momentů, a o tom jsme také podrobně jednali, je rozumné jednat o úpravě některých formulací. Právě z toho důvodu souhlasím s tím, co padlo v předchozí rozpravě, totiž souhlasím s prodloužením lhůty o 40 dnů. Zároveň zde chci konstatovat, že vzhledem ke složitosti této právní úpravy pochopitelně experti Ministerstva životního prostředí budou oblast legislativně technických záležitostí připravovat pro jednání výborů, do kterých tento tisk bude přikázán.
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu ministrovi. Táži se pana zpravodaje Drdy, zda chce také vystoupit se závěrečným slovem, případně s návrhy, které zazněly v obecné rozpravě.
Poslanec Jiří Drda: Pane předsedající, dámy a pánové, dříve než přednesu shrnutí návrhů k hlasování, dovolte mi, abych upozornil na to, co já jako zpravodaj vidím v této sněmovně jako rozporné. Tady nezaznělo, že by nemělo dojít k rekodifikaci současného zákona. Většina těch, co vystoupili, uváděla, že tento zákon je překonaný, že jsou potřebné změny, ale rozdílný přístup tady zazněl ve dvou rovinách.
První rovinou je otázka, kdo bude hnacím motorem toho, aby nový zákon na stole byl, zda to bude Poslanecká sněmovna a zda komplexním pozměňovacím návrhem se z toho nakonec nestane návrh poslanecký za účasti legislativy z Ministerstva životního prostředí. Druhou rovinou je věc přístupu neboli ducha celého tohoto zákona, zda to má být duch starého zákona, tedy zákon, který stojí jakoby mimo všechny ostatní zákony a jakoby nad nimi, nebo jestli se má stát jakousi povinnou expertizou, která doplňuje proces právního řízení ve všech jiných zákonech, které se právního řízení v oblasti investic dotýkají.
Pokud jsem já dával návrh na to, aby se tento zákon vrátil k přepracování, říkal jsem v podstatě to, že je zapotřebí, aby motorem, tím, kdo bude zákon předkládat, byl ten, který k tomu má veškeré možnosti, který má za sebou legislativní odbor, který může posoudit všechny souvislosti, aby to nebyli poslanci ze své iniciativy a ve svém poslaneckém nadšení a kutilství. Dále jsem měl za to, že tím, že bychom zákon vrátili k přepracování, bychom otevřeli prostor pro diskusi o novém duchu a přístupu k celému problému.
Já myslím, že není potřeba k tomu nic dalšího dodávat. Každý z poslanců jistě ví a je rozhodnut, jak bude hlasovat.
Dovolte mi, abych nyní shrnul, co zde zaznělo, aniž bych vypočítával, kolik poslanců hovořilo a kolikrát který návrh zazněl. Zazněly tu v podstatě následující návrhy:
1. vrátit předlohu k přepracování,
2. zamítnout tento návrh,
3. propustit do druhého čtení s prodloužením lhůty o 20 dní,
4. propustit do druhého čtení s prodloužením lhůty o 40 dní.
To jsou všechny návrhy a prosím pana předsedajícího, aby o nich dal hlasovat.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Doplním váš přehled návrhů. Jsem přesvědčen, že jako první padl návrh na prodloužení o 40 dnů, a to se souhlasem předkladatele. Domnívám se, že bychom o tomto návrhu mohli hlasovat nejdříve, pokud samozřejmě neprojdou návrhy na zamítnutí nebo na vrácení. Pokud by návrh na prodloužení o 40 dnů bych schválen, byl by samozřejmě návrh na prodloužení o 20 dnů nehlasovatelný. Padl také návrh poslance Petra přikázat tento návrh zákona k projednání výboru pro evropskou integraci, ale k tomu se dostaneme při postupném hlasování.
***