(11.40 hodin)
(pokračuje Čevela)
V návaznosti na tuto oblast novely se budeme zabývat zákonem o ochraně veřejného zdraví, který bude spravovat oblast hygieny, ochrany zdraví při práci, jako např. zatřídění rizikových faktorů, vyhlašování kontrolních pásem atd.
Rád bych ještě vzpomenul povídku Franze Kafky. Vypravěč odchází s prázdným uhlákem, aby sehnal uhlí a mohl si zatopit. Cestou mu uhlák slouží jako létající kůň. Vynáší vypravěče do výšky prvního patra. Uhlířův obchod se nachází v přízemí, ale jezdec na uhláku je příliš, příliš vysoko. Uhlíř, který by byl ochoten vypravěči pomoci, mu stěží rozumí, a manželka uhlíře nechce o ničem slyšet. Marně ji prosí, aby mu dala lopatu toho nejhoršího uhlí. Ta si však odváže zástěru a odhání vypravěče, jako kdyby vyháněla mouchu. A prázdný uhlák je tak leklý(lehký???), že s vypravěčem odlétá až za Ledové hory. Nevzdá sen, že by prázdný uhlák naplnil tam za těmi Ledovými horami. V sedle našeho uhláku můžeme nahlédnout do nového tisíciletí, aniž bychom v něm nalezli cokoli více než to, co do něj budeme schopni vnést.
I sněmovní tisk 484 ve druhém čtení nám skýtá další možnosti realizace osobní či kolektivní invence. Když při prvním čtení ministr Špidla vzpomínal Písmo - "Lidé jsou jako olivy, a teprve jsme-li drceni, vydáváme ze sebe to nejlepší." - věřil nikoliv sám, že i sněmovna vydá to nejlepší. A to samé od nás očekává Českomoravská konfederace odborových svazů a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů, tedy právě praktičtí uživatelé novely zákoníku práce.
Nejen proto podporuji postoupení tohoto kultovního tisku pracovního práva do třetího čtení na 24. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, musím říci, že když jsem poslouchal vaše hodnocení a využívání díla Franze Kafky pro podporu tohoto zákona, tak se asi rozhodnu z pravomoci předsedy Poslanecké sněmovny udělat ve sněmovně školení poslanců o díle Franze Kafky a o jeho skutečném obsahu. (Potlesk.)
Jako další se hlásí pan poslanec Cabrnoch.
Poslanec Milan Cabrnoch: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, máme před sebou vládní návrh novely zákoníku práce. Chtěl bych říci úvodem, že z řady důvodů je tato novela zásadně nepřijatelná. Dovolte mi několik připomínek a názorů.
Navrhované změny obecně prodraží práci, neboť zaměstnavatele zavazují k dalším, již nyní dostatečně, nebo možná příliš vysokým nákladům na pracovní sílu. (Vyzvání mobilní telefon.) Chceme-li toto, podpořme tento zákon. Soukromí podnikatelé, zejména malí a střední, při současných potížích, se kterými se potýkají, budou pod tlakem přijatého zákona nuceni dále propouštět pracovníky. Chceme-li toto, podpořme tento zákon. Cenu pracovní síly zvýší náklady na zkrácení pracovní doby, na jeden týden dovolené navíc, stejně jako náklady na volby a fungování rad zaměstnanců či zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Státní správa a samospráva nabobtná o další pracovní místa, neboť uvedené zvýhodněné nároky zaměstnanců s sebou přinesou nároky na zaměstnávání dalších lidí. Řešení nezaměstnanosti tímto způsobem znamená zbytnění administrativy, znamená pokles počtu pracovních míst ve výrobních sféře. V době, kdy mají naše podniky problémy s řešením produktivity práce, a tudíž problémy s konkurenceschopností, jsou navrhované změny podřezáváním větve, na které sedí.
Několik připomínek ke konkrétním paragrafům navrhované novely. K § 1 odst. 3 bych chtěl uvésti: Zaměstnavatel bude moci být usvědčen z porušení tohoto paragrafu jedině tím, že zveřejní informaci o tom, jaké nároky má na obsazení volného pracovního místa. Přitom je nanejvýš logické, že je v jeho kompetenci, zda si pro místo sekretářky nebo sekretáře vybere například padesátiletého muže. Jestliže zaměstnavateli zakážeme dát do podmínek výběru přesné údaje, neznamená to nic jiného než oboustrannou ztrátu času, a tudíž i peněz. Zaměstnavatel si stejně vybere podle svých původních představ. Udělování pokut v této věci se mi zdá být nanejvýš nevhodné.
V § 18. Míra komunikace se zaměstnanci a zejména odbory je v navržené formě neúnosná, neboť naprosto znemožňuje zajištění konkurenceschopnosti zaměstnavatele na nabitém trhu, kde informace představuje nejvyšší cenu. Jestliže informace má být veřejná, potom s našimi podniky jejich konkurenti v zahraničí snadno zametou. Tyto podmínky odradí zahraniční investory, neboť komplikují podnikání v naší zemi.
K § 24 a 25 návrhu. Odborové orgány a jejich struktury žijí z vlastních prostředků, jsou podle mého názoru v naší malé zemi dostatečně zastoupeny ve všech oborech činností a záleží pouze na nich, zda dokáží uhlídat případné nepravosti malých a středních zaměstnavatelů. Činnost odborů je navíc nezávislá na zaměstnavatelích, neboť mají - jak jsem již řekl - vlastní finanční zdroje. Jestliže zaměstnanci svobodně nechtějí mít na pracovišti odbory, není důvodu vymýšlet jakékoliv náhražky, navíc na náklady zaměstnavatele.
Pokud se týká zabezpečení ochrany zdraví při práci, je jednoznačně zodpovědný zaměstnavatel a jakékoliv rozmělňování této zodpovědnosti věci škodí. Navíc máme státní orgány, které jsou financovány ze státního rozpočtu a z dalších zdrojů za to, aby záležitosti zabezpečení ochrany zdraví při práci hlídaly. Uplatňujme prosím raději důslednost kontroly těch, kteří jsou kontrolou ze zákona pověřeni a jsou povinni tuto svoji povinnost dodržovat a hlídat dodržování bezpečnosti práce a ochrany zdraví, a nevymýšlejme další mechanismy.
K § 37. Nově se do zákona vkládá povinnost zaměstnavatele převést na jinou práci ženu, která kojí. Mnozí z vás asi víte, že mou původní profesí je dětské lékařství. Zabýval jsem se devět let především problematikou novorozenců. Kojení a jeho podporu pokládám za extrémně důležité, přesto mi prosím není vůbec jasné, jak bude zaměstnavatel zjišťovat a ověřovat, zda pracovnice skutečně kojí. Prosím v této drobnosti předkladatele o vysvětlení.
K § 60. Návrh zákona ukládá zaměstnavateli povinnost vydat zaměstnanci po skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání. Předpokládám, že toto potvrzení nemá zaměstnanec na památku. Proto předpokládám, že zaměstnanec bude povinen toto potvrzení předložit dalšímu zaměstnavateli. Tento požadavek je bezpochyby legitimní a v praxi žádaný, v předloze však je řešen pouze jednostranně. Pokládám za nezbytné uložit oboustrannou povinnost, tedy i povinnost zaměstnanci toto potvrzení předkládat.
K § 83a. Návrh zákona zavádí 40hodinovou pracovní dobu, do které nebude zahrnuta přestávka na jídlo a odpočinek. Přesto se domnívám, že je potřebné tuto přestávku zdůraznit a dbát na to, aby zaměstnanec tuto přestávku čerpal a využil.
***