(10.00 hodin)
(pokračuje Páralová)
Odůvodnění: Z navrženého textu by mohla vznikat nejasnost, zda zaměstnanci přísluší kromě sjednané mzdy ještě samotná další mzda za vykonanou práci přesčas, např. podíl z měsíční mzdy za příslušné hodiny. Vládní návrh totiž výslovně uvádí jen to, že nepřísluší příplatek a náhradní volno. Je účelné formulaci upřesnit.
V § 5 odst. se v poslední větě slova "kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit" nahrazují slovy "k níž je ve mzdě přihlédnuto; za práci přesčas nad tento rozsah přísluší zaměstnanci dosažená mzda s příplatkem, popř. náhradní volno podle odst. 1".
Odůvodnění: Při sjednání mzdy již s přihlédnutím k případné práci přesčas nejde o určení nejvyššího rozsahu práce přesčas, kterou lze zaměstnanci nařídit. To náleží spíše zákoníku práce, ale o určení rozsahu této práce, který je ve mzdě zahrnut. Zaměstnavatel má právo zaměstnanci nařídit i další práci přesčas nad tento rozsah, a to až do výše limitů uvedených v § 96 zákoníku práce. Z důvodové zprávy nelze usuzovat, že záměrem předkladatele je, aby za další práci přesčas, která by byla nad sjednaným limitem, zaměstnanci příslušela mzda s příplatkem, resp. náhradní volno nad sjednanou mzdu. Pozměňovací návrh pouze zpřesňuje záměr zaměstnavatele.
K bodu 9. V § 6 odst. 1 ve větě třetí se za slova "ve výši" doplňuje výraz "50 %".
Odůvodnění: Jedná se o administrativní zvýšení odměny bez ohledu na konkrétní podmínky. Pozměňovací návrh zachovává stávající stav.
V § 6 odst. 1 se v poslední větě tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova: "příplatek zaměstnanci přísluší také tehdy, jestliže mu zaměstnavatel neposkytl náhradní volno v době podle věty první."
Odůvodnění: Pozměňovací návrh se snaží řešit situaci, kdy zaměstnavatel náhradní volno ve stanovené nebo sjednané době zaměstnanci neposkytne a nedošlo mezi nimi ani k dohodě o poskytnutí příplatku. Situace by mohla být pro zaměstnance obtížně řešitelná, protože je velmi problematické domáhat se u soudu náhradního volna, není-li vyjádřitelné peněžitou hodnotou. Podobně je v zákoníku práce stanoven nárok na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou.
K bodu 11. V § 8 odst. 1 vypustit v písm. d) slova "prostoje, který zaměstnec nezavinil nebo pro".
Odůvodnění: Ustanovení je nové a není podmíněno směrnicí EU a bude působit demotivačně.
V § 8 odst. 1 se za slovy "do výše průměrného výdělku" nahrazuje tečka čárkou a doplňují se slova: "nejdéle však po dobu 12 po sobě následujících měsíců ode dne převedení, pokud nejde o převedení podle písm. a)."
Odůvodnění: Není zdůvodněno, proč toto ustanovení znevýhodňující zaměstnavatele vypadlo.
V § 8 odst. 1 se v poslední větě za slova "v kolektivní smlouvě" doplňují slova "nebo ve vnitřním mzdovém předpisu".
Odůvodnění: Není důvod bránit tomu, aby mohl doplatek poskytovat i zaměstnavatel, u něhož nepůsobí odborová organizace. Měly by být zachovány rovné podmínky mezi pracovníky, kteří jsou pod kolektivní smlouvou, a těmi, kteří nejsou.
K bodu 14. V § 10 odst. 3 se na konci odstavce doplňují věty: "V pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvy lze sjednat, že zaměstnavatel vyplatí mzdu, popř. zálohu na mzdu podle tohoto odstavce jen na žádost zaměstnance. Za mzdu se pro účely tohoto odstavce považuje i náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené." Odůvodnění bylo v obecné rozpravě.
§ 10 odst. 4 zní: "(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru, jestliže to umožňuje technika výpočtu mezd." Druhá varianta, pokud by neprošla první, § 10 odst. 4 zní: "(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru."
Odůvodnění: Navrhuje se, aby mzda při skončení pracovního poměru byla vyplacena ihned, příp. aby se poskytla zaměstnanci záloha. Tento požadavek zbytečně zvýhodňuje zaměstnance, který skončí pracovní poměr třeba i na vlastní žádost, proti těm, kterým pracovní poměr trvá. Dále by zásadním způsobem zkomplikoval práci mzdovým účetním i bezhotovostní výplatu mezd. Úmluva o ochraně mzdy to vůbec takto nežádá, ta jen vyžaduje, aby zákon jednoznačně stanovil, v jaké lhůtě je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mzdu po skončení zaměstnání.
K bodu 18. V § 11 odst. 6 se za slova "na žádost zaměstnance" vkládají slova "nebo na základě písemné dohody se zaměstnancem".
Odůvodnění: Legalizování možnosti, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli ve věci bezhotovostní výplaty mezd.
K bodu 20. § 12 odst. 2 včetně poznámky pod čarou zní: "(2) Srážky ze mzdy lze provádět jen v rozsahu a způsobem podle ustanovení občanského soudního řádu. Pořadí srážek ze mzdy stanoví vláda nařízením." Poznámka pod čarou: § 276 až § 302 občanského soudního řádu.
Odůvodnění: Rozsah a způsob provádění srážek ze mzdy není možné stanovit pouhým nařízením vlády, je to na hranici ústavnosti. Srážky ze mzdy může provádět i zaměstnavatel, např. přeplatek dovolené nebo zálohy na cestovní náhrady. Pokud tak pro své pohledávky činí, měl by být rozsah, v jakém může být mzda zabavena, omezen zákonem. To musí platit shodně pro všechny účely.
K bodu 22 a 23. § 14 se zrušuje. Jedná se o zrušení minimálních mzdových tarifů.
K bodu 25. Varianta I, bod 25 se zrušuje. Odůvodnění: V důvodové zprávě není uvedeno, že by nová úprava § 16 naplňovala směrnice EU. Není proto žádný důvod k jeho změně. Navrhuje se uzákonit povinnost zaměstnavatele prokazatelně seznámit zaměstnance s požadovaným množstvím práce. Podle důvodové zprávy to má být zabezpečeno u všech pracovních činností, tedy i v případech, kdy množství a tempo práce nestanoví norma spotřeby práce. Ale jak se tato povinnost bude realizovat v praxi? Jak se prokazatelně stanoví množství a tempo práce nejen fyzicky pracujícím zaměstnancům, ale i duševně či jinak pracujícím zaměstnancům, jejichž výkon není možné předem změřit, stanovit množství vykonané práce a předpokládané tempo?
Varianta II, pokud neprojde varianta I. § 16 odst. 1 první věta zní: "Zaměstnavatel může určit množství práce a požadované tempo. Přitom je povinen vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnanců, předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech."
K bodu 26. V § 17 se na konci odst. 1 doplňuje věta: "Do hrubé mzdy se nezahrnuje mzda (část mzdy) poskytovaná při životních a pracovních výročích zaměstnance a při jeho odchodu do důchodu."
Odůvodnění: Zahrnování těchto odměn, pokud jsou mzdou, do základny pro výpočet průměrného výdělku je obtížné a vede k jeho zkreslení. Tzv. jubilejní odměny jsou jen příležitostné a zaměstnanec je obvykle obdrží pouze několikrát v životě, v rozpočtové sféře nejvýše dvakrát.
***