(9.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Citace jednotlivých odborníků je také něco, co se dá udělat, ale co by při projednávání v takovémto sboru, jako je sněmovna, mělo být provozováno s určitou pečlivostí. Paní Ottová, která byla zmiňována, je sice odborníkem holandským, který působí v oblasti právní, ale není autoritou v této oblasti. V žádném případě. Získal jsem informace o jejím odborném profilu a mohu konstatovat, že její odborný profil je v naprosté většině zaměřen mimo problematiku sociálního zákonodárství. Jakkoli bych její názory nechtěl podceňovat, přesto jsou to názory, které nejsou názory autoritativní.
Dalším problémem, který byl zmíněn, je oněch 16 platových tříd. Zde se jedná opět o zcela zásadní věc. Změna struktury vzdělání vytvořila řadu stupňů vyšších typů vzdělání, vysokoškolských vzdělání, která nejsou úplnými vysokoškolskými vzděláními univerzitního typu, a tuto situaci předchozí dvanáctitarifní stupnice nepředpokládala. Dostáváme se proto do extrémně komplikovaných problémů ve zdravotnictví a všude tam, kde jsou vysoce kvalifikovaní lidé. Myšlenka rozšíření tarifní stupnice je myšlenka, kde principem nebo způsobem je lépe ohodnotit vysoce kvalifikovanou práci.
Zásadně musím odmítnout s oblibou používaný demagogický argument, který říká: zvyšování platů úředníkům. Tarifní stupnice platí ve zdravotnictví, platí v Akademii věd, platí ve školství, platí všude, kde z veřejných peněz jsou financovány vysoce kvalifikovaní lidé. Čili těchto 16 tříd pomůže primářům, pomůže vědcům z Akademie věd, dotkne se učitelů.
Úředníci, státní úředníci, správní úředníci - což mimochodem není tak pohrdáníhodné řemeslo, a dobrá státní správa a veřejná správa je nepochybně přímým zdrojem národohospodářského výkonu -, tak úředníci v celé skupině, která se týká asi 800 tisíc lidí, představují přibližně 80 tisíc lidí, čili pouhou desetinu. To je myslím nutné si uvědomit. Čili zdaleka to nesměřuje jen do veřejné správy a do státní správy, týká se to všech kvalifikovaných lidí a tito kvalifikovaní lidé současným způsobem jsou odměňováni nedůsledně, v zásadě nespravedlivě a také se tyto systémy velmi obcházejí.
Proto např. ve zdravotnictví představuje tarifní mzda přibližně 30 nebo 40 % právě z tohoto důvodu, že je tam velké množství kvalifikovaných lidí, na které systém 12 tříd nestačí. Pokud bychom jej odmítli, je to možné, jej odmítnout, ale má to své důsledky, které jsem se snažil zřetelně popsat.
Problém vracení zákona zpět do dalšího projednávání je opět procesně možná věc, ale musím se znovu vrátit na začátek. Tento zákon byl poskytován do veřejné debaty ve všech okamžicích, kdy vznikal. Každý z výborů měl možnost si jej vyžádat ze své vlastní iniciativy. Bylo času dost a byl zhodnocen. Jestli se tam objevil jeden problematický pozměňovací návrh, nevidím žádný důvod k tomu, aby přijetí zákona bylo opožděno minimálně o měsíc, což bude mít za následek jisté zhoršení našeho hodnocení ve zprávě Evropské unie.
To je vše. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Špidlovi.
Pokud se dále do obecné rozpravy nikdo nehlásí, a já jsem žádnou přihlášku nezaznamenala, budeme hlasovat o návrhu pana poslance Petra Mareše. Pane poslanče, prosím, abyste mě sledoval. Vy jste navrhl pouze přerušení tohoto bodu, nebo ještě něco dalšího? Vrácení do výboru pro sociální politiku a zdravotnictví?
Pane poslanče, to je trochu složitější. Podle jednacího řádu můžeme hlasovat o vrácení do výboru pouze po ukončení obecné rozpravy, nikoli při jejím přerušení. V případě přerušení lze samozřejmě navrhnout, aby to výbor projednal, ovšem nikoli vrácení do výboru.
Takže budu-li si řídit § 63 odst. 2 našeho jednacího řádu, navrhujete přerušení projednávané věci do doby, než k přednesenému návrhu zaujme stanovisko - a teď řekněte, který výbor.
Poslanec Petr Mareš: Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Tedy než zaujme stanovisko výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Chcete dát nějaký časový limit?
Poslanec Petr Mareš: Do příští schůze. Já se omlouvám, paní předsedající, za tuto komplikaci.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Takže pan poslanec Petr Mareš navrhuje přerušení tohoto bodu až do doby, kdy k tomuto návrhu zaujme stanovisko výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, a to nejpozději do příští schůze.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 118, které zahajuji. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 118 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 172 vyslovilo 83 a 89 bylo proti.
Žádná další přihláška do obecné rozpravy mi doručena nebyla, končím obecnou rozpravu.
V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, které podala paní poslankyně Páralová, a ke kterému se připojil pan poslanec Vávra.
O návrhu na zamítnutí tohoto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číso 119, které zahajuji. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 119 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 171 vyslovilo 58 a 105 bylo proti.
V tuto chvíli zahajuji podrobnou rozpravu, do které jsou přihlášeni poslankyně a poslanci Páralová, Štrait, Mareš a Vávra. Jako první udílím slovo paní poslankyni Aleně Páralové, připraví se pan poslanec Jaroslav Štrait.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, předkládám následující pozměňovací návrhy k novele zákona o mzdě, čl. 1.
K bodu 4: Z textu bodu 4 se v § 3 vypouští odst. 3, tzn., že odst. 3 zůstává v původním znění zákona, a ke změně dochází pouze v odst. 4, což se dá asi nejlépe vyjádřit následovně:
Bod 4 zní: "V § 4 odst. 4 mzda přísluší nejméně ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem a zákoníkem práce."
Odůvodnění: Úprava ponechává odst. 3 v původní podobě. Dle právního výkladu se přehozením pořadí slov ve větě nic nemění. Praxe by mohla být uvedena v omyl, protože by se mohla snažit hledat v nové úpravě změnu právního stavu, ke které však nedochází.
K bodu 7. Ve větě druhé § 4 a) odst. 1 nahradit slovo "zaměstnancům" slovy "mužům a ženám".
Odůvodnění: Rovnost mezi muži a ženami by se mohla zaměnit s rovností obecně.
K bodu 8. V § 5 odst. 2 věta první zní: "Pokud byla mzda sjednána v kolektivní nebo v pracovní smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je dosaženou mzdou takto sjednaná mzda; příplatek ani náhradní volno podle odst. 1 zaměstnanci nepřísluší."
***