(18.10 hodin)
(pokračuje Fencl)
Myslím si tedy, že je v logice věci, že je nepochybné, že toto rozhodnutí neomezuje uspokojování restitučních nároků, a přesto zdůrazňuji závěrem, že toto rozhodnutí je rozhodnutím výkonného výboru a prezidia Pozemkového fondu ve směru schválení metodického pokynu pro řešení souběhu dvou zákonů, tj. zákona 91 a 229, a je velmi pečlivě promyšleno a kontrolováno. V okamžiku, kdy bychom zjistili, že toto rozhodnutí skutečně brání uspořádání restitučních nároků, nevidím nejmenší důvod, aby se tím výkonný výbor i prezidium Pozemkového fondu znovu nezabývaly a toto stanovisko nemodifikovaly.
Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Jako další byl vylosován poslanec Recman s interpelací na ministra financí Mertlíka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, Poslanecká sněmovna i já osobně v poslední době věnujeme mimořádně mnoho času otázkám spořitelního družstevnictví. Chci jenom připomenout, že na této schůzi PS schválila novelu zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelním a úvěrním družstevnictví, kde jsem jedním z předkladatelů. Na únorové schůzi PS jste, pane ministře, informoval poslance o současném stavu na úseku spořitelního a úvěrního družstevnictví i o možné pomoci vlády při řešení aktuální situace zejména na úseku vkladů a stability tohoto sektoru.
Poslanecká sněmovna přijala usnesení, ve kterém mimo jiné požádala vládu o dvě věci: za prvé aby urychleně zpracovala nový zákon o spořitelním a úvěrním družstevnictví a předložila ho Poslanecké sněmovně do konce letošního roku. Tady si myslím, že je prostor ještě pro diskusi, a toto není bezprostředním předmětem mé interpelace. Za druhé:V té druhé části požádali poslanci vládu, aby pověřila Konsolidační banku uzavřením smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků do Fondu pojištění vkladů formou návratné finanční výpomoci do maximální částky 3 mld. korun.
Já bych svou interpelaci završil, pane ministře, dvěma dotazy na vás. Za prvé, jaký je postoj vlády nebo Ministerstva financí k poskytnutí těchto finančních prostředků do Fondu pojištění vkladů v té maximální částce 3 mld. korun, jak o to požádala vládu Poslanecká sněmovna. Za druhé: jestli už o plnění tohoto usnesení jednala vláda, popř. Ministerstvo financí, a jestli pověřilo do této chvíli Konsolidační banku uzavřením takového smlouvy o poskytnutí finančních prostředků do fondu vkladů.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci, který jenom o vteřinu překročil povolenou dobu.
Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, pokusím se odpovědět i nad rámec té otázky, a to i na tu část, která se týká nového zákona.
Interní harmonogram Ministerstva financí je takový, že do konce měsíce dubna budou schváleny teze nového zákona, kde už k dnešnímu dni jsem rozhodl o jedné z těch všech variant, na které přišli porovnáváním různých právních řádů různých zemí a možností, které dává česká legislativní soustava. Ukončení připomínkového řízení očekáváme k 31. 5. 2000 a předložení do vlády k 30. 6. 2000 - to obojí se týká už paragrafovaného znění, které bude poté předloženo v průběhu podzimu do parlamentu. Zákon bude pracovat s předpokládanou účinností k 1. 7. roku 2001. Tím mám na mysli samozřejmě účinnost zákona jako celku - ten zákon samozřejmě bude muset obsahovat řadu přechodných období pro transformaci stávajícího systému družstevních záložen.
Problém je v tom, že systém družstevních záložen, byť i upravený a nově modifikovaný zákonem tak, jak jej přijala Poslanecká sněmovna před několika dny - ke své lítosti musím říci, že v senátní verzi, kterou nepovažuji za tak dobrou, jako byla původní verze schválená Poslaneckou sněmovnou samotnou, ale budiž - přesto vytváří nebo zachovává systém, který není kompatibilní se směrnicemi EU o úvěrových institucích, tedy s tzv. první a druhou bankovní směrnicí, má tedy jiný režim, než jsou tyto bankovní směrnice, které se ale týkají všech úvěrových institucí, nejenom bank v přísném slova smyslu. Nelze tam tedy zařadit instituce typu našich družstevních záložen nebo instituce jim podobné.
Čili to, co bude třeba novou právní normou zprůchodnit, je transformace těchto stávajících družstevních záložen do systému, který by odpovídal podmínkám pro bankovní regulaci tak, jak je vymezuje první a druhá bankovní směrnice a další prvky.
Ministerstvo financí, jak už jsem řekl, v současné době intenzivně připravuje tento nový zákon, který bude plně harmonizován s evropským právem. V tomto zákoně bude třeba upravit základní regulátory pro bezpečné podnikání.
Pro další fungování družstevních záložen je především problematická transformace do těchto nových podmínek, nicméně je možná, a to na základě využití konceptu přidružených institucí, s tím, že by tyto záložny získaly jednotnou evropskou licenci. Při naplnění požadavků práva Společenství tak dojde k potřebnému právnímu ujednocení stávajících družstevních záložen a zároveň k zajištění kvalitnějšího dohledu.
Legislativní návrh tak počítá s vytvořením jakési "ústřední banky družstevních záložen", která bude za záložny zajišťovat bankovní činnosti, a tyto záložny budou jejími přidruženými členy. Lze uvažovat o variantách přidružení k takové bankovní instituci, ale jiná možnost než přičlenění k takového bankovní instituci není. Není prostě možno ponechat družstevní záložny bez krytí institucí, která má bankovní licenci a odpovídající míru bezpečí.
V této nové právní úpravě se zároveň počítá s novou úpravou pojištění vkladů, a to tak, aby stát nenahrazoval finanční ztráty jednotlivých družstevních záložen. V této souvislosti je nutno připomenout záležitost oné návratné výpomoci Konsolidační banky, která byla požadována v usnesení Poslanecké sněmovny.
Fond pojištění vkladů není státním fondem ve smyslu zákona ČNR č. 576, o rozpočtových pravidlech. Zákon přitom přesně stanoví zdroje pojištění vkladů u družstevních záložen. Těmito zdroji mohou být pouze příspěvky od družstevních záložen, zisk z investování peněžních prostředků, návratné finanční výpomoci od družstevních záložen, pokuty a penále uložené Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami, přebytky z ročního hospodaření, dále dary, úhrady pohledávek vůči družstevním záložnám a výtěžky z ukončených likvidačních řízení.
Smluvní podmínky pro uvedenou eventuální výpomoc, resp. půjčku vyžadují důkladné zvážení všech existujících právních i jiných skutečností, zejména návratnosti poskytnutých prostředků, včetně zajišťovacího práva. V současné době Ministerstvo financí zkoumá tyto podmínky spolu s Konsolidační bankou s tím, že žádné rozhodnutí zatím nebylo učiněno, resp. doporučení na úrovni Ministerstva financí, nezabývala se tím ani vláda, čili nemohu říci žádné stanovisko vlády. Stanovisko Ministerstva financí bude hotovo v okamžiku, kdy bude hotova příslušná analýza, o které jsem hovořil.
Chtěl bych nicméně v této souvislosti říci, že ztráta Konsolidační banky za účetní období roku 1999 - neauditovaná - byla ohlášena ve výši 37,4 mld. Kč, a protože máme velké pochyby o tom, zda by byly návratné tyto až 3 mld. korun, z hlediska dalšího osudu Konsolidační banky se domníváme, že takovéto řešení má velká úskalí, která bude velmi třeba zvážit.
Já se navíc osobně obávám ještě jedné věci. V okamžiku, kdy bychom provedli podobný krok, tak se dostáváme blíže k situaci morálního hazardu spočívajícího v představě jakéhosi zajištění podnikání obecně státními prostředky.
***