(16.40 hodin)
(pokračuje M. Zeman)
Já jsem byl vždy loajální k výrokům ať už současných, nebo bývalých členů mé vlády. Dovedl jsem pochopit určitou zatrpklost, protože nikdo se nerad loučí, nebo rád loučí se svým postem. Nicméně protože v televizním rozhovoru pan exministr Grulich zmínil jméno pana Ustijanoviče, kterého označil za člověka, který mi radí v otázkách bezpečnosti, dovolte mi abych jako case study, abych jako velmi konkrétní příklad otázky, na kterou se ptáte, konstatoval, že za prvé pan Ustijanovič není mým poradcem, že je oním zmíněným externím konzultantem a jeho konzultační činnost se zaměřuje na jednu jedinou věc. Ta věc se jmenuje integrovaný záchranný systém. A vy se mě teď, pane exministře a poslanče, můžete oprávněně zeptat, proč právě na integrovaný záchranný systém. A opakuji ještě jednou - na nic jiného. Pan Ustijanovič deset let velel zásahové jednotce Policie ČR, která má ve své náplni činnosti zásahy při živelních pohromách, povodních a přírodních katastrofách. Kdybyste se zeptali např. občanů Jesenicka a České vsi, tak byste se od nich dozvěděli, že pan Ustijanovič v roce 1997 jako velitel zásahového vrtulníku zachránil životy - doslova životy - celé řady osob.
A kolegyně a kolegové, já si vážím lidí, kteří ve svém životě něco udělali a kteří mají konkrétní výsledky. A pouze tito lidé mají právo být ať už mými poradci, nebo alespoň externími konzultanty. Když někdo deset let dělá na záchranných pracích, tak může být můj poradce pro záchranný systém a může vypracovávat expertizy na studie o záchranném systému, jejichž autoři někdy viděli záchranný systém z rychlíku, někdy z osobního vlaku a někdy ani to ne.
Řekl jsem v reakci v internetovém rozhovoru pro Mladou frontu na tuto kritiku mých expertů, která historicky navazuje na expertní vybavenost jakéhokoliv ministerského předsedy přede mnou i po mně, že nemám rád zamindrákované impotenty, kteří téměř ničemu nerozumějí, a že mám rád lidi, kteří mají určitou specializaci, podloženou životní zkušeností. A právě proto na konkrétním příkladu pana Ustijanoviče jsem se pokusil dokumentovat, v čem spočívá jeho odborná specializace.
Dovolte mi, abych nyní přešel k vaší další otázce, která se týkala záležitosti SPOKu - útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a dalších tzv. elitních policejních jednotek, kteří nedávno dostali plaketu od pana prezidenta. Dovolte mi, abych naprosto organicky navázal na svoje předchozí slova. Jsem jeden z těch, kterého nelze podezřívat a asi ho nikdo
nepodezírá - že tuneloval, že nekradl, že se účastnil na jakýchkoliv ekonomických zločinech, které v této zemi dospěly vrcholu v právě v době vlády, jejímž členem byl pan poslanec Kühnl. A mám bytostný zájem - můžeme říci i morální zájem - aby tyto zločiny byly odhaleny a potrestány.
Mají-li být tyto zločiny odhaleny a potrestány, je zapotřebí, aby v čele útvarů, které je budou stíhat, stáli kvalifikovaní specialisté. Pane poslanče Kühnle, vy si opravdu myslíte, že kvalifikovaným specialistou na odhalování velké ekonomické kriminality je bývalý taxikář, bývalý instalatér nebo bývalý tělocvikář, kteří v těchto útvarech zastávali vedoucí funkce? Já to neříkám proto, že bych měl cokoliv - aby mi bylo dobře rozuměno - proti taxikářům, instalatérům nebo tělocvikářům. Ať tělocvikář dělá tělocvik, ať instalatér spravuje vodovodní kohoutky, ať taxikář vozí lidi a pokud možno je neokrádá zlodějskými cenami.
Ale chceme-li, aby 60 miliard korun za lehké topné oleje ve vaší éře, 20 miliard korun za špatně oceněné diamanty - opět ve vaší éře, 8,5 miliardy korun za tunel v Komerční bance - opět ve vaší éře a desítky a stovky dalších případů byly konečně odhaleny a pohnány před soud, tak si myslím, že lidé tohoto typu tam prostě nemají co dělat. A to je jediný důvod mých různých názorových postojů vůči panu prezidentovi i vůči bývalému ministru vnitra, jehož jsem ostatně na tuto skutečnost upozorňoval déle než rok, někdy v přítomnosti policejního prezidenta, takže nejde zdaleka o záležitost posledních dnů nebo týdnů.
Vaše další otázka se týkala pana Heřmana. Upřímně řečeno můj tajemník má jeden základní úkol, a to hlídat čas, kdy navazují programové body mého jednání. Program si samozřejmě sestavuji sám, takže jeho démonizace je opět poněkud neadekvátní, nicméně dnes jsem se v tisku dočetl tuto informaci. Konstatuji, že pro mne je relevantní stanovisko Národního bezpečnostního úřadu, a nikoliv stanovisko Mladé fronty Dnes, která mnohdy připomíná Mladou frontu včera.
Pokud jde o váš další dotaz, zda lidé, kteří pracovali v aparátu komunistické strany, mohou pracovat i v aparátu ministerského předsedy, odpovídám jednoznačně, že ano, protože záleží na konkrétech těchto lidí. Jinak by patrně pan Čalfa nebyl nikdy po revoluci premiérem české vlády, protože byl vedoucím stranické organizace na předsednictvu vlády a ministrem komunistické vlády, a přesto si ho váš idol prezident Havel - podle mého názoru nikoliv zcela nerozumně - vybral jako ministerského předsedu. Koneckonců domnívám se, že lidi máme posuzovat jednotlivě podle jejich konkrétních činů, a nikoliv podle obecných a paušálních kritérií, zakládajících mýtus kolektivní viny. A to říkám jako člověk, který díky Komunistické straně Československa nemohl 20 let vykonávat svoji profesi a byl třikrát vyhozen z práce a rok byl nezaměstnaný, čili neříkám to z osobních motivů, naopak osobní motivy ve mně vedly přesně k obráceným závěrům.
Dovolte mi, pane poslanče Kühnle, abych závěrem konstatoval, že poradce potřebuje v rozumné míře každý z nás. Potřebujeme ve svém dětství poradce, jimiž jsou naši rodiče, naši přátelé ve škole, naši spolupracovníci. A zastáváme-li funkci, kdy si můžeme dovolit i placené poradce, pak v zájmu kvalitního výkonu této funkce potřebujeme i tyto placené poradce. Možná proto, abychom dokázali absolvovat vídeňskou univerzitu, možná proto, abychom při tom, když se ucházíme o přijímací zkoušky na právnické fakultě plzeňské univerzity, abychom uspěli a abychom nemuseli získávat podezřelou protekci a dodatečná místa. Člověk, který poradce nepotřebuje, je buď génius, nebo blázen. Obávám se, že ve většině případů je to blázen.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a ptám se pana poslance Kühnla, zda si přeje položit doplňující otázku. Je tomu tak, udílím mu slovo.
***