(12.30 hodin)

(pokračuje Buzková)

Prosím, aby pan poslanec Jiří Payne byl informován o tom, že by se měl dostavit do Poslanecké sněmovny. (Poslanec Payne přichází do sálu.) Prosím, tedy, aby pan poslanec Payne uvedl návrh poslanců Jiřího Payna a dalších na vydání ústavního zákona o lidovém hlasování o reformě veřejné správy. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Payne: Děkuji. Vážená sněmovno, vážené poslankyně a poslanci, dámy a pánové. Mnohokrát jsme debatovali o tom, v jaké podobě by měla a mohla být začleněna přímá demokracie do našeho právního řádu, jakou roli může hrát. Mnohokrát se zde ozývalo, že některé politické strany mají za to, že by měla existovat obecná norma, jiné politické strany mají za to, že demokracie je přímá, že referendum je jakási záchranná brzda, jakýsi pojistný prostředek, když dochází k ohrožení zájmů občanů, není zcela jasné, kam se ten stát vyvíjí apod. Stručně řečeno - tuto myšlenku formuloval Woodrow Wilson, když říkal, že referendum, to je taková pistole za dveřmi; měli bychom ji používat jenom ve výjimečných případech, když skutečně hrozí nebezpečí.

V této věci se domnívám, že v loňském a v letošním roce jsme zahájili reformu veřejné správy, která se dotkne bytostně nejen zájmů, ale dokonce i života každého občana v této zemi. Některých se dotkne dokonce velmi podstatným způsobem. Přitom je to záležitost, která bude stát hodně peněz. Je to záležitost, kterou nebude snadné změnit. Je to záležitost, která už teď z úst předkladatelů je označována za něco, kde to nemáme zcela promyšlené, a teprve až se to spustí, uvidíme, jestli to bylo dobré, nebo špatné. Stručně řečeno, je to experiment.

A já mám za to, že v této věci by občané měli dostat právo se k tomuto experimentu vyjádřit. To je podstata celého toho návrhu, který je jednorázovým, jednoúčelovým, ad hoc zákonem, který by měl umožnit, aby se konalo veřejné lidové hlasování o této jediné věci.

Protože se jedná o návrh, který je již v projednávání, protože některé zákony již byly schváleny, návrh zákona obsahuje zvláštní ustanovení, které umožňuje řešit situaci v případě, že by bylo potřeba provést nějaké naléhavé legislativní změny v důsledku rozhodnutí takovéhoto lidového hlasování, a pro tento stav je využita možnost, která je analogická tomu, co je jakési zrychlené legislativní projednávání, které máme v našem jednacím řádu, anebo - řečeno naší hantýrkou - je to to, čemu říkáme stav legislativní nouze. Zároveň tedy tento zákon obsahuje zmocnění, aby bylo možno pro řešení důsledků takovéhoto rozhodnutí použít tento stav legislativní nouze - říkám to nepřesně - protože je zřejmé, že by takovéto hlasování mohlo vést k důsledkům, které by spíš působily ještě větší zmatek než užitek. Protože ale nelze předem předpovědět, co všechno bude potřeba udělat, ponechává se tato věc na Poslanecké sněmovně, aby v reakci na rozhodnutí v lidovém hlasování sama zvážila, jaké kroky je potřeba podniknout, abychom se dostali do normálního stavu.

Takže já ještě jednou opakuji to, co řekl Woodrow Wilson - předkládám vám takovou pistoli za dveřmi, která má být použita pouze tehdy, když je potřeba. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Paynovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Koudelka.

 

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní předsedající, vážená sněmovno, předložený návrh ústavního zákona je podle mne nerealizovatelný. Především je nejasná otázka, kterou by měli voliči zodpovědět, protože reforma veřejné správy je obecným pojmem a zahrnuje v rámci svého pojmu zákon o okresních úřadech, zahrnuje zákon o obcích, zahrnuje zákon o zřízení krajů a o volbách do krajů. Otázkou by tedy mělo být, který z těchto konkrétních zákonů voliči chtějí podpořit nebo nechtějí podpořit. Nelze jednoznačně říci, že voliči by např. chtěli nerealizovat zákon o obcích, případně by chtěli nerealizovat zřízení krajské samosprávy, což je do určité míry zákonná povinnost, resp. ústavní povinnost našeho Parlamentu - zřídit krajskou samosprávu.

Rovněž se domnívám, že návrh je nerealizovatelný z časového hlediska, protože uvedené zákony o reformě veřejné správy mají nabýt účinnosti 1. ledna příštího roku, resp. některé již v tomto roce při krajských volbách v listopadu.

Vzhledem k tomu, že k tomuto ústavnímu zákonu nebyl předložen obyčejný zákon, který by prováděl konkrétní ustanovení o tom, jak referendum dělat, jak zřizovat komise pro referendum, kdo vyhlašuje referendum, na základě kterých konkrétních návrhů, nemyslím si, že je možné, aby - i kdyby byl schválen tento ústavní zákon - do konce tohoto roku prošel Parlamentem, tedy nejenom Poslaneckou sněmovnou, ale i Senátem, obyčejný zákon o referendu, který by realizoval jeho provedení.

Také se domnívám, že není vhodné přijímat speciální ústavní zákon o referendu, když Poslanecká sněmovna již přijala jeden ústavní zákon o referendu a nyní se řeší jeho přijetí či nepřijetí v Senátu. Dokud nebude vyřešena tato otázka obecného referenda, není vhodné přijímat speciální zákon o referendu.

Vláda k tomuto návrhu ústavního zákona předložila stanovisko, kde vyjadřuje nesouhlas s uvedeným návrhem. I já jako zpravodaj nedoporučuji, aby tento ústavní zákon postoupil do druhého čtení, ale aby již v prvním čtení byl zamítnut.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Koudelkovi a otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Koudelka si přeje mluvit jako první? Má jako zpravodaj právo mluvit první, pokud si to přeje. (Nikoliv.) Dobře. Jako první přihlášený vystoupí pan poslanec Miroslav Máče, připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský, potom pan poslanec Koudelka.

 

Poslanec Miroslav Máče: Vážená paní předsedající, dámy a pánové! (Řečník omylem uvedl: "Páni a dámové!" Veselost, potlesk.)

Mé stanovisko k návrhu Jiřího Payna na vydání ústavního zákona o lidovém hlasování o reformě veřejné správy je následující: jen vskutku ojediněle lze se setkat s tak zmatenou a mizerně vypracovanou legislativní předlohou. Vypadá to, že ji z podepsaných 29 předkladatelů psal poslanec Payne patrně skutečně sám. Pominu všeobecnou nedůvěru české pravice k institutu referenda vůbec a ke smyslu osnovy se omezím na konstatování, že jde o čistě populistický návrh směřující zřejmě k prezentaci navrhovatelů coby zachránců statků občanů před zločinnou reformou veřejné správy, kterou na ně zákeřně přichystala vláda. Věnovat se budu pouze stránce legislativní úrovně zpracování návrhu.

Již formulace samotné otázky - čl. 2 odst. 2 - je zcela nesmyslná.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP