Neautorizováno !


 

(20.10 hodin)

(pokračuje Mertlík)

Rozpočtové dopady opatření navrhovaných tímto návrhem zákona jsou tedy v tomto rozměru a nejsou významné z hlediska celkové složené daňové kvóty, kam tyto poplatky koneckonců patří.

Doporučuji, aby tento návrh zákona byl propuštěn do druhého čtení.

Pokusil jsem se o vyčerpávající popis podstatných změn, které zde jsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jiří Patočka.

 

Poslanec Jiří Patočka: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Předložený vládní návrh zákona uvedený ve sněmovním tisku 521 je novelou zákona, kterým jsou upraveny soudní poplatky. Tyto soudní poplatky podle zákona č. 549 o soudních poplatcích v platném znění vybírají soudy ČR za občanskoprávní řízení a za řízení ve věcech obchodních.

Poslední rozsáhlá právní úprava soudních poplatků byla provedena zákonem č. 36 z roku 1995. Tato právní úprava zásadním způsobem reagovala na skutečnost, že soudní poplatky jsou příjmem státního rozpočtu a soudci jsou správci tohoto příjmu, jak zde již uvedl pan ministr. Za tímto účelem byly Ministerstvem financí pro jednotlivé soudy zřízeny tyto účty státního rozpočtu u ČNB a na tyto účty jsou placeny soudní poplatky, resp. z těchto účtů jsou vraceny soudní poplatky. Tato zásadní právní úprava není měněna vládním návrhem, který je právě projednáván. Změny jsou navrhovány v návaznosti na změny, které doznal občanský soudní řád, popř. další právní předpisy, zejména obchodní zákoník.

Praktické zkušenosti jednotlivých soudů s vybíráním soudních poplatků jsou promítnuty do nově navrhovaného sazebníku soudních poplatků, jak je důkladně uváděno v důvodové zprávě k tomuto vládnímu návrhu.

Co vládní návrh upravuje? Nově se navrhuje sazebník, ve kterém jsou rozlišeny předměty včetně sazeb poplatků za řízení před soudy a za poplatky úkonové. Upouští se tedy od dosavadního rozlišení poplatků za řízení občanskoprávní a za řízení ve věcech obchodních. V sazebníku se upouští od procentních poplatků z předmětu řízení a jsou navrhovány procentní poplatky jen v případech, kdy je předmětem řízení peněžní částka vyšší než 15 000 Kč. Nové strukturální členění sazebníku je promítnuto i do paragrafovaného znění zákona, jak jsme se s tím měli možnost seznámit.

Myslím si, že pan ministr tady velmi přesně uvedl, jaké byly zkušenosti soudů, které vedly k formulaci tohoto vládního návrhu, čili nepovažuji za nutné to opakovat, a jaké jsou účely navrhovaného osvobození v jednotlivých příslušných částech, které se týkají zejména konkursní podstaty.

Za zmínku stojí navrhované ustanovení, podle něhož soudní poplatek z návrhu, kterým je uplatněno více návrhů - to znamená, že poplatky z jednotlivých nároků obsažených se nasčítávají - by neměl činit více než jeden milion Kč.

Chtěl bych uvést, že v roce 1998 bylo v inkasu příjmů státního rozpočtu za soudní poplatky inkasováno 2 mld. 407 mil. Kč a v roce 1999, jestli jsou mé údaje přesné, něco málo přes 2 mld. Kč. Čili došlo zřetelně k meziročnímu poklesu tohoto inkasa. Je asi zřejmě problémem, proč k tomuto dochází, a je to určitě podmiňujícím faktorem, proč dochází k této změně a k formulaci tohoto nového vládního návrhu zákona.

Sazby soudních poplatků se v některých případech mírně zvyšují, ale zřejmě odstraněním procentních sazeb poplatků dochází řádově k mírnému snížení dosavadní úrovně základny poplatkové povinnosti. Čili je zřetelně obtížné odhadovat dopady na státní rozpočet. V důvodové zprávě se předpokládá nárůst inkasa do státního rozpočtu cca 300 mil. Kč, pan ministr to potvrdil. Čili jedná se vlastně o dosažení inkasa, které odpovídá roku 1998.

V závěru své zprávy bych chtěl uvést a požádat Poslaneckou sněmovnu, že doporučuji tento vládní návrh propustit do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu. Nemám žádnou přihlášku, obecnou rozpravu tedy končím.

Přerušuji projednávání tohoto bodu do zítřka.

 

Dalším návrhem je

 

60.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 19/1997 Sb.,
o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 529/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády jej uvede ministr financí Pavel Mertlík.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík:Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Předkládaný návrh zákona je součástí komplexního řešení otázky právní úpravy kontroly nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní. Nejvyšší právní rámec těchto úprav je řešen návrhem na změnu kompetenčního zákona, kde se u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost navrhuje mimo jiné, aby tento úřad plnil funkci národního orgánu v oblasti kontroly nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní.

Návrh zákona řeší oblast kontroly nešíření chemických zbraní, a to tak, že navrhuje převést výkon státní správy a kontroly dodržování závazků vyplývajících pro ČR z Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení z Ministerstva průmyslu a obchodu na Státní úřad pro jadernou bezpečnost, a to změnou zákona č. 19/1997 Sb.

Důvodem této změny kompetencí je skutečnost, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost není svázán s žádnou chemickou či jinou výrobou a má zkušenost s výkonem kontroly režimu nešíření v obdobné oblasti, a to režimu kontroly nešíření jaderných zbraní podle zákona č. 18/1997 Sb., tedy tzv. atomový zákon.

Převedením do působnosti SÚJB je i navrhováno řešit plnění závazků ČR ve vztahu k verifikačnímu protokolu ke Smlouvě o zákazu bakteriologických a toxinových zbraní.

Navrhovaná úprava nepředstavuje žádný nárok na státní rozpočet. Finanční otázky související s touto změnou kompetencí budou řešeny finanční delimitací z resortních rozpočtů mezi SÚJB a MPO ČR. Převod kompetencí na SÚJB bude též hospodárnější z hlediska personálního zajištění závazků z úmluvy vyplývajících, neboť kontrolní činnosti budou prováděny stávajícími inspektory radiační ochrany SÚJB, kteří budou za tím účelem příslušně rekvalifikováni.

Chci zdůraznit, a je to snad samozřejmé, že tento návrh zákona byl vypracován ve spolupráci s MPO ČR a delimitace a převod kompetencí byly navrženy plně v souladu s názorem tohoto ministerstva, čili ve shodě. Předložený návrh zákona byl projednán ve vládě a schválen usnesením vlády z 2. února 2000 pod č. 117.

Rovněž tento návrh zákona doporučuji propustit do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Pavel Severa.

 

Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové, moje úloha je velmi jednoduchá, protože se domnívám, že se jedná o předlohu, která je zejména legislativně technická, a zároveň odůvodnění, které podal pan ministr z hlediska rozhodnutí převodu kompetencí, bylo dostačující.

Znamená to, že budu doporučovat propuštění tohoto návrhu zákona také do druhého čtení. Pouze se domnívám, že bychom měli hlasováním potom zvážit, zda by tato norma neměla být projednána také v hospodářském výboru. Zdá se mi, že zejména tam toto projednávání patří.

Děkuji vám za pozornost.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP