Neautorizováno !

(20.00 hodin)

(pokračuje Langer)

Nechci vystupovat zle vůči paní kolegyni Rujbrové. Chci se zeptat, zda je opravdu proti tomu, abychom pokračovali v projednávání dalších návrhů zákonů, jak je máme původně plánovány.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, nechci bránit práci sněmovny, ale domnívám se, že je nedůstojné, abychom v takovémto složení projednávali návrhy zákonů. Z toho důvodu tento návrh činím.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Povinností předsedajícího to není, nicméně považuji za slušnost vůči těm, kteří zde jsou, tak učinit. Prosím všechny, kteří jsou přítomni v sále a mají zájem na tom, abychom ještě další hodinu jednali a projednali další návrhy v rámci prvního čtení, aby se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Myslím si, že i pro kolegyně a kolegy paní poslankyně Rujbrové, kteří zde zůstali, by bylo škoda, kdybychom věci dnes nedotáhli do konce, když už tady sedíme. Doporučuji, abychom hráli fair play. Mohl jsem se tvářit, že je zde 108 poslanců, protože tak to vyznačovalo hlasovací zařízení. Jsem přesvědčen, že zde v tuto chvíli je v jednacím sále více poslanců, než je skóre na hlasovacím zařízení. Prosím ty, kteří nejsou přihlášení, aby opustili jednací sál, aby počet přítomných v sále odpovídal počtu, který je stanoven na hlasovacím zařízení. Myslím si, že by to bylo korektní vůči mně za to, co jsem učinil já vůči vám.

Podle propočtů mých a kolegyně Buzkové zde bylo více než 70 kolegyň a kolegů, někteří teď odešli.

Přerušili jsme předcházející bod, budeme v něm pokračovat jako prvním po třech pevně schválených bodech zítřejšího programu schůze.

Dalším bodem je

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr financí Pavel Mertlík. Pane místopředsedo vlády a pane ministře, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o soudních poplatcích, byl vypracován v souladu s plánem legislativních úkolů vlády. Na přípravě návrhu se podíleli i zástupci Nejvyššího soudu ČR pověření Ministerstvem spravedlnosti, neboť se jedná o speciální zaměření právní úpravy, která reaguje na občanský soudní řád, občanský a obchodní zákoník. V nemalé míře bylo využito praktických zkušeností soudů s uplatňováním současné právní úpravy soudních poplatků.

Soudní poplatky vedle poplatků správních jsou příjmem státního rozpočtu a zařazují se mezi tzv. soudní poplatky. Soudy vybírají soudní poplatky za občanskoprávní řízení a za řízení ve věcech obchodních a ve smyslu zákona, kterým se uplatňuje řízení daňové a poplatkové, jsou-li správci příjmu státního rozpočtu plynoucího z vybraných soudních poplatků. Za tím účelem je soudům zřízen u České národní banky účet státního rozpočtu, na který jsou soudní poplatky placeny a ze kterého za podmínek stanovených navrhovaným zákonem vracejí soudy přeplatky na soudních poplatcích. To znamená, že návrh zákona je vypracován tak, aby soudní poplatky jako příjem státního rozpočtu byly spravovány s odpovídající odpovědností, ale přitom racionálně, aby nebyly soudy příliš zatěžovány s ohledem na své postavení a působnost.

Projednávaný vládní návrh je proto zaměřen na zjednodušení výpočtu soudních poplatků s cílem přispět k pružnějšímu řízení před soudy.

Sazebník soudních poplatků obsahuje předmět soudních poplatků včetně jejich sazeb a je navržen v úplném znění pro větší přehlednost. Člení se na poplatky vybírané za řízení a na poplatky za úkony soudů a správy soudů. Navrhované členění sazebníku je promítnuto do jednotlivých ustanovení zákona, jako např. do ustanovení předmětu poplatku, o poplatnících, ale i do ustanovení o vzniku poplatkové povinnosti a do ustanovení o splatnosti poplatku. Navrhovanou změnou se upouští od dosavadního členění na poplatky za řízení občanskoprávní a za řízení ve věcech obchodních, kde nejsou dosud stanoveny rozdílné sazby poplatků.

V praxi soudů se neosvědčily administrativně náročné výpočty soudních poplatků stanovených procentem z ceny předmětu řízení. Vládní návrh proto upouští od dosavadní složité konstrukce sazby. Neznamená to však, že by byl zcela stoprocentní poplatek nevyužit. Používá se tehdy, je-li předmětem navrženého řízení peněžité plnění v částce vyšší než 15 tisíc korun.

V případech, kdy je předmětem řízení nemovitost, se také ustupuje od dosavadní právní úpravy, podle níž je stanoven procentní poplatek z ceny a nově je navržen poplatek v pevné sazbě.

Výše sazeb soudních poplatků je navrhována tak, aby nebránila uplatnění práva soudní cestou, ale zároveň aby vedla navrhovatele a žalobce k tomu, aby spory řešili nejdříve mimosoudní dohodou. Ten, kdo nemá finanční prostředky na zaplacení soudních poplatků, může požádat podle občanského soudního řádu o osvobození od soudního poplatku. Pokud by zaplacením poplatku byla ohrožena jeho výživa a výživa osob vázaných na něho, přiznává soud osvobození.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane ministře, obávám se, že se vám nedaří si zjednat klid v sále. Musím vám přispěchat na pomoc, je to mou povinností. Chtěl bych vás poprosit, kdybyste mohl zvýšit intenzitu svého hlasu.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji, pokusím se o to.

Ze stejných důvodů lze požádat i o prominutí nedoplatku. Nedoplatkem se stává soudní poplatek v okamžiku jeho splatnosti. Soud jej může prominout podle zákona o správě daní a poplatků tím, že předseda soudu může stanovit v rozhodnutí o prominutí, že nedoplatek bude zaplacen v případě, že poplatník neočekávaně získá finanční prostředky. Kromě těchto možností, to je individuálního osvobození nebo prominutí nedoplatku, je třeba mít na zřeteli, že zaplacený soudní poplatek je zahrnut do nákladů soudního řízení a soud podle úspěchů žalobce - poplatníka ve sporu může rozhodnout, že náklady řízení ponese žalovaný. Z těchto důvodů není příliš vhodné rozšiřovat osvobození od soudních poplatků, které je zde navrhováno.

Projednávaný vládní návrh obsahuje nově osvobození pro řízení ve věcech konkursu včetně nuceného vyrovnání, a to proto, že v praxi je nereálné vymoci zaplacení poplatků od úpadce a konkursního věřitele a není ani vhodné zatěžovat poplatkovou povinností konkursní podstatu. Navržené osvobození je navrhováno jen pro vlastní konkursní řízení, nikoli pro následné spory vyvolané konkursním řízením.

Obdobně není vhodné zatěžovat soudním poplatkem zápisy prováděné v obchodním rejstříku v průběhu konkursního řízení, neboť i zde by vznikaly další náklady na úkor konkursních věřitelů.

Kromě toho osvobození v konkursním řízení je navrhováno osvobození správce konkursní podstaty, podává-li návrhy na řízení o nárocích týkajících se majetku konkursní podstaty. Jde o osobní osvobození. Správci konkursní podstaty by mělo umožnit účinnou realizaci pohledávek a jiných majetkových práv úpadce.

Dále je nově navrhován institut ručení za poplatek, kterým je směřováno k tomu, aby osoba, na kterou přechází působnost, plnila důsledně své povinnosti ve věcech zápisu do obchodního rejstříku nebo návrhu na jmenování likvidátora právnické osoby.

Konečně bych se rád vyjádřil k sazbám a jejich důsledkům pro státní rozpočet. Vládní návrh zákona obsahuje v sazebníku soudních poplatků mírné zvýšení některých dosavadních sazeb poplatků. Například za návrh na rozvod manželství se z dosavadní sazby 600 Kč navrhuje zvýšit na 1000 Kč. Na druhé straně je navrhováno i snížení dosavadních procentních sazeb poplatků, což znamená, že výnos ze soudních poplatků, který přímo závisí na počtu zahajovaných soudních řízení, popř. provedených soudních řízení, se zvýší podle odhadu kolem 300 mil. Kč. Za rok 1999 činil výnos ze soudních poplatků kolem 2 mld. Kč.

***