Neautorizováno !

(18.30 hodin)

(pokračuje Buzková)

Dalším bodem je

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra Václav Grulich, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych v souladu s § 90, odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny uvedl právě citovaný návrh zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých dalších zákonů.

Účelem navrhované právní úpravy je zejména realizovat ústavní požadavek ukládání povinností jen na základě zákona a nikoli i prováděcími předpisy.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím pana ministra kultury, aby nerušil.

Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Podrobněji a přehledněji upravit vedení matrik. Spojit právní úpravu vedení matrik s právní úpravou užívání a změny jména a příjmení v jednom právním předpise. V provedení matrik se zachovává forma rukopisných zápisů do předem svázaných knih. Nově se navrhuje jejich souběžné vedení s využitím prostředků výpočetní techniky.

Zcela nově jsou v předkládaném návrhu řešeny především otázky umožnění používání dvou jmen, umožnění užívání příjmení žen v nepřechýlené podobě, to znamená bez koncovky -ová. Navrhovaný zákon umožňuje na rozdíl od předchozí právní úpravy zápis dvou jmen do matriční knihy. Zápis druhého jména se umožní i zpětně, a to formou prohlášení před matriční úřadem. Příjmení žen se do matriční knihy zapíší a ve výpisu uvedou v souladu s pravidly české mluvnice, to je s odpovídající koncovkou. Na žádost nositelky příjmení, ukládá-li to mezinárodní smlouva, však bude moci matriční úřad v matričním zápise a na matričním dokladu uvést i její příjmení bez koncovky. V úředním styku budou ženy oprávněny a povinny používat příjmení, které bude uvedeno v jejich matričním dokladu.

Novou právní úpravou se usnadňuje situace i osvojitelům, kteří si přejí, aby osvojenec měl jiné jméno než to, které je zapsáno v matrice. Podle nového zákona budou moci osvojitelé zvolit osvojenci jiné jméno či jména formou prohlášení před kterýmkoliv matričním úřadem, a nikoli jako dosud formou správního řízení vedeného matričním úřadem v místě jejich pobytu.

Navrhovaným zákonem zůstane zachován charakter matrik jako základní státní evidence o narození, uzavření manželství a úmrtí fyzických osob na území ČR a narození, uzavření manželství a úmrtí státních občanů České republiky, k nimž došlo v cizině.

V závěru tohoto úvodního slova pouze uvádím, že pro vedení matrik nejsou v rámci Evropské unie stanovena jednotná pravidla. Právní úprava vedení matrik je ponechána plně v pravomoci národních orgánů jednotlivých zemí. Zákonem je výkon agendy vedení matrik a užívání jména a příjmení, která je výkonem státní správy, svěřen obcím, tedy samosprávě, plně v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy. Podle jejího článku 4 odst. 1 základy pravomoci a odpovědnosti místních orgánů jsou dány ústavou nebo zákonem.

Dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, jsem přesvědčen, že tato víceméně technická zpřesňující norma najde odezvu a vaše pochopení a že návrh zákona může být postoupen po případné rozpravě do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi Grulichovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Petr Bendl.

Poslanec Petr Bendl: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, drahý pane ministře Dostále, vládní návrh zákona o matrikách, jménu a příjmení patří mezi zákonné normy, jejichž obsah nemůže minout žádného občana ČR, normy, jejíž věcné řešení plynoucí z potřeby evidence obyvatel má kořeny již v 18. století. Zákon upravuje evidenci, narození, uzavření manželství, úmrtí osob fyzických na území ČR i narození, uzavření manželství a úmrtí občanů ČR v zahraničí. Řeší kompetence a povinnosti matričního úřadu, způsob zápisu do matričních knih.

Novela upravuje některá ustanovení zákona o rodině, a to konkrétně v § 4 týkajícím se občanského sňatku, kde napravuje stávající stav tím, že prohlášení o uzavření manželství lze učinit i před starostou nebo zástupcem starosty obce patřící do správního obvodu daného matričního úřadu, která není matričním úřadem, a to za přítomnosti zaměstnance obce splňujícího podmínky dané tímto zákonem.

Nově je také upravován odst. 3 § 4b, kde mezi orgány, před kterými lze provést náboženský obřad, je zařazena také státem registrovaná náboženská společnost a v § 9 je stanoven obsah písemné plné moci pro případ, že je ten, který vstupuje do manželství, někým zastupován.

Zákon o matrikách řeší v hlavě II jména a příjmení, základní a odedávna přirozený identifikátor člověka. Volba jména, případně dvou jmen, která zákon připouští, je regulována zákonem, a to tak, že nelze do matriční knihy zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Mám pochybnosti o této pravomoci matričního úřadu, i když je mi jasné, že předkladatel chce zamezit možnosti komolení jména, případným bizarním podobám jmen, která si umíme v míře fantazie každému z nás vlastní představit.

Obráceně se domnívám, že není možné, aby se rodina, která chce dát své dceři jméno např. Esmeralda, uvedu-li mediálně známý případ z nedávné doby, dočkala od matriky zamítavého stanoviska. Možná by stálo za úvahu hledat cestu, jak trochu uvolnit svobodu rodičů rozhodnout o jménu syna či dcery. Předložený návrh znění zákona dává dle mého přesvědčení příliš velký prostor vůli či nevůli matrikáře, který zápis provádí.

Řešení a úprava příjmení bude podle mého názoru zajímat především krásnější polovinu lidstva, i když mám za to, že by mělo k jisté korekci dojít ve prospěch nositele příjmení. Zákon totiž připouští používání příjmení neodpovídajícího pravidlům českého pravopisu. Mám tím na mysli, kdy se žena provdá na příslušníka jiného státu a chce používat stejného příjmení jako on. Toto je zcela jistě pozitivum tohoto zákona, ovšem toto pravidlo platí jedině v případě, že má ČR mezinárodní smlouvu, která toto upravuje. Škoda, že alespoň v důvodové zprávě se předkladatel nezmiňuje, o které státy se k dnešnímu dni jedná. Živě si umím představit, jak občané budou hledat v mezinárodních smlouvách, zda zrovna na ně se tato možnost vztahuje či nikoliv. Povinnost matričního úřadu zjednodušit hledání ať už ve znění zákona, či prováděcí vyhlášky by zde dle mého názoru byla na místě.

Požádal bych z tohoto místa prostřednictvím paní přesedající pana ministra, aby si nachystal pro projednání této normy ve výboru odpověď na otázku, zda je opravdu nutné vázat tuto záležitost na existenci mezinárodní smlouvy.

Také jsem toho názoru, že by většina žen přivítala možnost používat jako druhé příjmení rodné, nejen to předchozí, jak to upravuje vládní návrh zákona.

Zvláštní kapitolou je změna příjmení.

***