Neautorizováno !
(15.30 hodin)
(pokračuje Recman)
Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby:
1. projednala možnosti a přijala opatření ke spořitelnímu a úvěrnímu družstevnictví s cílem zajistit stabilitu systému a výplatu pojištění vkladů,
2. urychleně zpracovala nový zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a předložila ho Poslanecké sněmovně nejpozději do konce r. 2000.
3. zařadila prověrku vybraných spořitelen a úvěrních družstev, včetně dceřiných společností, do akce "čisté ruce".
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Prosím, abyste předal návrh usnesení zpravodaji. Uděluji slovo panu kolegovi Štraitovi. Další přihlášku k tomuto bodu nemám.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych v souvislosti s projednávaným bodem o spořitelním a úvěrovém družstevnictví - krátce budu používat slovo "kampeličky" - upozornil na dosud málo vzpomínané aspekty problémů. Mimo to, že se jistě na vás i na mne obracejí střadatelé - ve hře jich není málo, již zde zaznělo kolem sta tisíc, společné vklady mají asi 11 miliard Kč. Pocházím navíc ještě z kraje, což mi dává určitý mandát, kde se František Cyril Kampelík narodil - Syřenov u Jičína a zemřel v Hradci Králové. Tato místa se mě tedy úzce dotýkají. Dnes se asi Cyril František Kampelík obrací v hrobě a má proč.
V prvé řadě chci připomenout podíl některých členů vlády, kteří jako první znejistili systém kampeliček, těch malých peněžních ústavů. Není jedno, když místopředseda vlády vyjádří pochybnosti o kampeličkách. Dovolte mi ale citovat fakta. Je jich víc, ale alespoň těch 5 markantních:
29. června 1999 - ministr financí Ivo Svoboda má podle rozhodnutí vlády připravit do poloviny příštího roku novelu zákona o kampeličkách. Vláda nehodlá ručit za závazky peněžních družstev, podle vicepremiéra Rychetského nesouhlasí s tím, aby stát nesl jakoukoliv odpovědnost.
30. června - Policie ČR ve sdělení, které bylo předáno bankám a které získal deník Právo, tvrdí, že ukládání peněz v kampeličkách je rizikové až ztrátové. Ve sdělení se uvádí, že kampeličky prohospodařily 6 - 8 miliard Kč. To se píše 30. červen loňského roku. Podle odborníků, - s nimiž Právo problematiku konzultovalo, je objektivita údajů pochybná. Policie se od sdělení distancuje.
4. červenec 1999 - v televizi Prima vystoupil vicepremiér Rychetský a ve zpravodajském deníku uvedl, že ukládat peníze do záložen je velké riziko.
15. říjen - předlohu novely zákona o družstevních záložnách sněmovna přikázala k projednání svému rozpočtovému výboru. Ministr financí Pavel Mertlík v rozpravě k předloze sněmovnu informoval, že vláda k novele zaujala negativní stanovisko.
Ukázka pátá - 10. listopad 1999 - ministr financí Pavel Mertlík odvolal ředitele Úřadu pro dohled nad záložnami Petra Procházku a na jeho post jmenoval Ivo Vrzala z Union Group. Ministerstvo financí podle slov Jany Vargové z tiskového odboru vývoj situace v družstevním peněžnictví sleduje a je připraveno účastnit se případných jednání.
Abych byl objektivní, je zde i stanovisko předsedy sněmovny a ODS Václava Klause, který považuje přijetí zákona o spořitelních a uvěrových družstev v r. 1995 za hrubou chybu. To prohlásil 14. listopadu loňského roku. To bylo za prvé. Za druhé chci připomenout "hraběcí postoj" některých našich politiků ke střadatelům, kteří strachy nespí.
Josef Dostál z Hradce Králové je jeden z mála žijících mauthausenských vězňů - na okrese Hradec Králové jsou tuším dva, v republice je jich celkem asi stovka. Dostal jako jeden z prvních 60 tisíc Kč ze Švýcarska z Fondu odškodnění a uložil je na 9 % v Českomoravské družstevní záložně v Ostravě. Panu Dostálovi je 80 let. Se svými starostmi se svěřil paní Benešové, předsedkyni Senátu ČR. Z jeho dopisu vyjímám předposlední dva odstavce:
"Jestliže náš právní řád umožňuje zřízení družstevních záložen, má jim vytvořit podmínky k jejich existenci. Vymlouvat se na nedostatky v legislativě neobstojí, protože od toho máme vládu a Parlament, aby je odstranil.". Pan Dostál dále pokračuje: "Kdo z těch navýsost spravedlivých a poctivých ústavních činitelů vyšetřil, kam se poděly stovky miliard Kč ze zkrachovaných peněžních ústavů a dříve prosperujících velkých podniků? Kdo byl pohnán k odpovědnosti? Co akce čisté ruce? Stát takové podniky oddluží z peněz řadových občanů, aby je potom na zlaté míse mohl nabídnout cizím firmám a nás, poctivé střadatele, chce připravit o úspory. Nežádám nějaké chlácholivé vysvětlení, žádám konkrétní zprávu a odpověď."
To psal paní Benešové. Odpověď dostal, kde s odvoláním na zákon 87/1995, dnes již zde citovaný, mu paní Benešová píše, že jsou tam podrobná ustanovení upravující práva občanů družstevních záložen. A kdo se snad zpočátku necítil k tomu způsobilý nebo z jiného důvodu nemohl a nechtěl se na činnosti družstevních záložen takto demokraticky podle zákona podílet, měl si patrně raději zvolit jiný způsob spoření a investování. Nazval jsem to "hraběcí rady". Možná jen nazvat tuto odpověď "Poučením" s velkým P.
Na dvou příkladech jsem ukázal, že jak vláda, tak i ústavní činitelé spoluzodpovídají za daný stav. Přístup ministra financí, jeho úvodní vystoupení jenom toto tvrzení potvrzuje. Je to postoj Pontského Piláta.
Domnívám se, že naším společným úkolem, jak už zaznělo v rozpravě přede mnou, je hledat cesty, jak občanům pomoci z této situace, do které se dostali sami ne vlastní vinou. Děkuji vám. (Potlesk).
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Ještě se do rozpravy hlásí pan poslanec Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, myslím, že jsem zcela a plně využil svůj prostor na téma "peněžního družstevnictví" v průběhu svých tří vystoupení - v průběhu projednávání novely zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelním a úvěrním družstevnictví, který jsme projednávali na půdě této sněmovny pod tiskem 244. Na úvod svého vystoupení bych uvedl náš návrh schválený třetím čtením, který byl postoupen k projednávání Senátu, kde byl pod tiskem č. 182 projednáván minulý pátek a přijat a postoupen sněmovně zpět s řadou pozměňovacích návrhů.
Myslím, že není možné zpochybnit údaje a závěry ministra financí, které zde zazněly, ale myslím si, že je ale velmi důležité doplnit je o to, že bude rozhodující kvalita zákona pro to, jak budou družstevní záložny v budoucím období vypadat. Myslím, že jen družstevníci sami a družstevní záložny ve svém podnikání a předmětu činnosti dokáží rozhodnout o tom, zda mají v počítačovém věku dalšího tisíciletí, které máme před sebou, v pojetí, v jakém byly budovány, nadále existovat. Z tohoto důvodu je důležité, aby zachovaný předmět činnosti, tak jak je nastaven v senátním návrhu, který je postoupen k projednávání naší sněmovně, byl zachován, a pokud mohu poprosit již teď, aby se sněmovna svým usnesením přiklonila k senátnímu návrhu novely zákona tak, jak ho budeme projednávat.
Dovolte ale, abych alespoň drobně doplnil údaje, které zde zazněly. Není možné oddělovat zprávu ministra financí od toho, jakým způsobem je stát odpovědný a svým způsobem i tato sněmovna za stav, který v sektoru finančního družstevnictví nastal. Tím netvrdím, že tak ministr financí učinil. Chtěl bych jenom připomenout obsah svého vystoupení.
***