Neautorizováno !

(16.30 hodin)

(pokračuje M. Zeman)

Jsem pouze bývalý prognostik, pane poslanče Kühnle, nejsem věštec a nevěděl jsem, že se mě budete ptát na prověření Národním bezpečnostním úřadem nebo na další záležitosti. Doufám také, že neuniklo pozornosti zejména severomoravských poslanců, a to bez rozdílu politických stran, že vítkovický podnik sice zaměstnává 12 000 osob, ale že z hlediska návaznosti subdodavatelských firem by zastavení jeho produkce znamenalo ztrátu přibližně 40 000 pracovních míst, což by v ostravském regionu, již dnes postiženém 15% nezaměstnaností, vedlo k výrazným a pochopitelným sociálním konfliktům. To tedy za prvé.

Za druhé platí totéž, co jsem před chvílí řekl v odpovědi na interpelaci pana poslance Kováčika. To znamená, že vláda při své pomoci Vítkovicím nemůže opakovat chyby minulých vlád, včetně vlády, kterou tak zdatně dokonce ve dvou vládách a ve dvou stranách reprezentoval pan poslanec Kühnl, tzn. nemůže dál lít peníze do černých děr, ale že musí zvolit netradiční, ale se zahraničními zkušenostmi kompatibilní způsob řešení, který bude i předjímat možnost spočívající v tom, že některý z drobných věřitelů na Vítkovice vyhlásí konkurs a soud mu vyhoví. A právě toto, pane poslanče, je důvodem, proč konkrétní způsob řešení pomoci těmto firmám není zveřejňován na internetových stránkách vlády, neboť i vy zajisté - jak alespoň doufám - pochopíte, že jsou-li akcie nějakého podniku kotovány na burze, případně na jiné formě kapitálového trhu, a jestliže konkrétní zveřejnění parametrů vládní pomocí může nepochybně ovlivnit cenu těchto akcií, a jestliže - jak pevně doufám, že i vy a nepochybuji, že i všichni ostatní poslanci - máme zájem na tom, aby tato pomoc byla maximálně úsporná a aby nesahala hluboko do kapes daňových poplatníků, tak nevykřičíme na každém nádraží, jakou konkrétní technologii této pomoci zvolíte.

Dovolte mi, abych vám to, jak říkal Vlasta Burian, při vašem vzdělání přiblížil jedním konkrétním příkladem. Vláda přijala obdobné utajované usnesení, které se týkalo energetických společností, protože chtěla dokoupit 2 až 3 % majoritního podílu v těchto společnostech, nikoliv proto, že by je chtěla zestátnit, ale naopak proto, že je chtěla privatizovat. A jak jistě dobře víte, majoritní balík, tedy většinový balík se prodává za cenu, která zdaleka není zanedbatelná. "Díky" jistému úniku informací, k němuž tehdy na začátku vládní existence došlo, ceny těchto akcií začaly na trhu výrazně stoupat a v důsledku toho je vláda nakoupila dráže, než by mohla, kdyby k úniku informací nedošlo.

Něco podobného, aniž bych zacházel do podrobností, se týká i operací v souvislosti s pomocí Vítkovicím. Už vůbec nemluvím o tom, že když vláda poprvé poskytla veřejně deklarovanou pomoc Vítkovicím, tak některé komerční banky si odsály z této pomoci částku připomínající Shylockovu libru masa a jenom menší část dorazila k účelu, k němuž byla původně určena, tzn. k obnovení životaschopné výroby.

Takže milý pane poslanče, pokud budete od té lásky a položíte mi písemnou interpelaci, kde opravdu uvedete, na co se vlastně chcete zeptat, včetně údajů, kde si musím vyžádat podklady od Národního bezpečnostního úřadu, velice rád vám rovněž písemně odpovím. Chtěl bych vás pouze poprosit, abychom se zde nepředváděli bez ohledu na to, zda máme nebo nemáme sjezd. A když chceme něco vědět, tak abychom se zeptali tak, abychom měli naději na odpověď, která vychází ze znalosti vaší skutečné otázky. Chtěl bych věřit, že i vy jednou pochopíte, že daleko důležitější než to, zda vláda nějaké usnesení považuje za důvěrné nebo ne, je v tomto světě vzdor psychologii senátora Žantovského daleko podstatnější, zda lidé dostanou nebo nedostanou práci, zda za tuto práci budou pobírat slušnou mzdu, zda jeden z nejvýznamnějších podniků na severní Moravě bude mít odbyt na zahraničních trzích a najde svého zahraničního partnera. Toto jsou důležité otázky.

Nicméně dovolte mi už poslední větou na závěr citovat svého oblíbeného autora prof. Parkinsona, který v knize zvané Zákony profesora Parkinsona říká tuto moudrou větu: "O poskytnutí investice ve výši několika milionů liber se příliš nediskutuje, protože této investici nikdo nerozumí. O vybudování přístřešku na jízdní kola se diskutuje dvě hodiny, protože každý má dojem, že k tomu má co říci."

Přál bych vám, pane poslanče Kühnle, abyste od přístřešku na jízdní kola, což je problém utajovaných skutečností a prověření managementu Vítkovic NBÚ, mimochodem váš - řekněme - souputník pan Pasternak již naštěstí ve Vítkovicích není. Byla to právě vaše bývalá strana, pane poslanče, která ho tam nominovala. Nevím, jestli jste ho tenkrát prověřovali. V každém případě přál bych vám, abyste přešel od přístřešku na jízdní kola k důležitějším věcem. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo vlády. Pan poslanec má možnost položit doplňující dotaz.

Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, pane předsedo vlády, děkuji za čestné přiznání, že neznáte odpověď ani na jednu jedinou z položených otázek. Akceptuji, že jste šest z nich úplně zapomněl a pouze na jednu odpověděl čestně, že nevíte. Ale podotýkám, že vztah mezi parlamentem a výkonnou mocí je vztahem kontroly veřejných financí. Na tom začaly všechny parlamenty a je naprosto vyloučeno, aby vláda tajila rozhodnutí o veřejných financích z jiných důvodů než přesně vymezených zákonem.

Vážený pane předsedo vlády, neznáte-li odpověď alespoň na tuto jednu jedinou otázku, proč vlastně vláda toto usnesení utajila, nevíte, co děláte.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má předseda vlády.

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane poslanče Kühnle, na některé z vašich šesti otázek, zejména na tu základní, proč vláda toto usnesení nezveřejnila, jsem vám odpověděl. A možná že jsem v této odpovědi poněkud přecenil vaši chápavost. Prosím, abyste mi to prominul. Na některé z těchto otázek (Poslanec Kühnl vykřikuje z lavice.) jsem vám naopak neodpověděl, protože jsem vám - já se omlouvám vám za přecenění vaší chápavosti a omluva není urážkou. (Poslanec Kühnl opouští jednací sál.) Nicméně na některé z těchto otázek jsem nemohl odpovědět, protože jsem je dostal nyní, a proto jsem pana poslance Kühnla, který kupodivu odešel, vyzval, aby dal písemnou interpelaci. Já si vyžádám podklady a velice rád na to odpovím.

Závěrem mi dovolte upřímné přání, protože Unii svobody přeji vše nejlepší, přeji i panu poslanci Kühnlovi, aby byl na sjezdu zvolen jejím předsedou. Jak vidíte, jsem přátelství samo.

***