Neautorizováno !

(16.40 hodin)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo vlády.

Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych vás nyní poprosit o pochopení a toleranci. Jsem dalším vylosovaným v pořadí interpelací na předsedu vlády, ale vzhledem k mému zdravotnímu handicapu jsem chtěl požádat o možnost přednesení mé interpelace z tohoto místa. Pokud nevidím zásadní námitku, která by spočívala v odstranění předsedajícího z tohoto místa, tak si dovolím tuto interpelaci přednést a prosím o spuštění časového limitu.

Vážený pane předsedo vlády, vláda přijala na svém zasedání dne 21. února nařízení vlády, kterým se provádí § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, kterým se stanoví podmínky pro zajištění stabilizace trhu s cukrem v hospodářském roce 2000 - 2001. Podstata nařízení zjednodušeně spočívá v tom, že mezi osm výrobců cukru byl de facto rozdělen domácí trh s touto komoditou. Těmto osmi jmenovitě uvedeným výrobcům je navíc nařízením stanoveno, kolik cukru mohou uvést do oběhu na domácím trhu. Jinými slovy, nikdo jiný než těchto osm jmenovitě uvedených výrobců nemůže v tuzemsku vyrobený cukr prodávat a i těch osm šťastných má stanovený limit. Dovolte mi následující otázky:

Jste si vědom toho, že ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. nezakládá právo státu či vlády vydávat podzákonné normy a jejich prostřednictvím ukládat práva nebo povinnosti?

Za druhé, jste si vědom, že uvedené nařízení vlády je v rozporu s Ústavou České republiky, jmenovitě s článkem 26 Listiny základních práv a svobod, jež zaručuje mimo jiné každému právo podnikat, přičemž omezení může být stanoveno pouze zákonem?

A otázka třetí: Vezme na sebe vláda odpovědnost za všechny důsledky vyplývající z tohoto nařízení, např. v případě podaných žalob a rozsudků soudu na náhradu škody a ušlých zisků?

Děkuji vám za zodpovězení těchto tří otázek.

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane místopředsedo, děkuji vám, že na rozdíl od svého předchůdce jste svoji interpelaci formulovat tak, že na ni lze odpovědět se znalostí toho, na co se ptáte. Proto mám možnost odpovědět na všechny vaše tři otázky.

Chtěl bych v odpovědi na otázku č. 1 - § 2 odst. 1 zákona 252/1997 Sb., o zemědělství - konstatovat, že výslovné zmocnění k vydání nařízení vlády sice tento paragraf a tento odstavec vskutku neobsahuje, ale že vláda může v souladu s ustanovením článku 78 ústavy vydat k provedení zákona a v jeho mezích nařízení i bez zvláštního zmocnění k jeho vydání. Věřím, že jako přesvědčený liberál kombinovaný s konzervativcem i vy zastáváte princip, že co není zakázáno, je dovoleno, a pokud není v citovaném paragrafu explicitně uveden zákaz vládního nařízení a v jiném paragrafu, dokonce právní normy vyšší síly, což je ústava, v tomto článku 78 je vláda k něčemu podobnému zmocněna, a že jako liberálo-konzervativec, či konzervativo-liberál, nebudete proti tomuto postupu protestovat.

Za druhé jsem ochoten sebekriticky připustit, že původní návrh nařízení vlády, rozeslaný do meziresortního připomínkového řízení, mohl vzbuzovat námitky, a já teď nechci hodnotit, zda oprávněné, nebo neoprávněné, že je v rozporu s ústavou. Tím odpovídám na vaši otázku č. 2.

Chtěl bych vám ovšem sdělit, že možná - z vaší interpelace to zcela jasně nevyplývalo - vycházíte právě z tohoto původního návrhu, a nikoliv z jeho definitivního znění, které bylo zcela zásadně přepracováno právě na základě vyhodnocení došlých připomínek včetně té vaší, a to nejen ve spolupráci s odborem vládní legislativy Úřadu vlády, ale také ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. A teprve tuto verzi schválila na svém zasedání vláda 21. února t. r. Čili není samozřejmě vaší vinou, pane poslanče, jestliže - protože od té doby uplynulo asi pět dní - ještě tuto verzi ještě neznáte a reagujete na verzi předchozí. Ale víte, že se říká, když do Parlamentu vejde kůň, vystoupí z něj velbloud, protože Parlament návrh jakéhokoliv zákona podstatně přepracuje. A mohu vás ujistit, že podobně vláda zachází i s návrhy vládních nařízení, to znamená, když nějaké ministerstvo projde šrotovacím mlýnkem na maso legislativní rady, tak také vládní nařízení vypadá podstatně jinak, než to vláda navrhla.

Nejsložitější otázkou je otázka odpovědnosti vlády za žaloby. Tak samozřejmě, pane poslanče a pane místopředsedo, každá vláda odpovídá za žaloby, to přece víte dobře sám. Víte, že nyní musíme řešit některé žaloby, které jsou na nás podávány a které vznikly v hluboké a hluboké minulosti, a je to jistá právní kontinuita, jisté právní následnictví, a nepochybuji o tom, že totéž může potkat i nás samotné. Koneckonců, právo podat žaloby není v podstatě omezeno.

Nicméně aby to vládní nařízení bylo svým způsobem efektivní a aby se minimalizovalo riziko žalob, s tím, že toto riziko samozřejmě nikdy nebude nulové, dovolte mi, abych v závěrečné části, tj. v odpovědi na vaši třetí otázku uvedl několik faktů, které - jak naivně doufám - budou možná zajímat i ostatní poslance, a to nejenom ty, kteří se zabývají cukerní problematikou.

Takže chtěl bych říci , že v pozičním dokumentu je uveden závazek České republiky vůči Evropské unii a tento závazek - nepochybuji o tom, že je to všem známo, ale dovolte mi, abych vám oživil paměť - obsahuje tvrzení, že budeme dodržovat celkovou kvótu pro výrobu cukru ve výši 505 000 t ročně. My omezujeme výrobce cukru stanovením tuzemských kvót cukru pro tzv. strategické vývozce cukru, abychom dostáli tomuto pozičnímu dokumentu a tomuto závazku vůči Evropské unii, ale na druhé straně jim za to nabízíme různé kompenzační formy státní pomoci, čímž mám na mysli poskytování odborného poradenství, průzkum trhu s cukrem, zajišťování vývozních možností, pomoc při zajišťování výkupu cukru apod.

Dovolte, abych vás dále informoval, že jedna z těch změn, ke které došlo v definitivní verzi vládního nařízení, spočívá v tom, že je umožněno i dalším výrobcům cukru, kteří nejsou tzv. strategičtí výrobci, požádat Ministerstvo zemědělství o přidělení tzv. zvláštní individuální kvóty, a na základě této kvóty jim bude umožněno uvádět stanovené množství cukru do oběhu a vyvážet za stejných podmínek, jako mají tzv. strategičtí výrobci cukru, a to včetně kompenzačních forem státní pomoci.

A nyní, protože jste právník, pane místopředsedo, mi dovolte, abych vám prozradil, protože toto asi nebudeme utajovat, čím bychom se bránili, kdyby na nás někdo tu žalobu přece jenom podal. Za prvé bychom se bránili tím, že jenom provádíme transpozici tímto vládním nařízením, transpozici závazků č. 69 a 70 Evropské dohody o přidružení, prostřednictvím zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.

***