Neautorizováno !

(19.50 hodin)

(pokračuje Laštůvka)

To samo o sobě je dostatečným důvodem, abychom věnovali této úmluvě jinou, nadstandardní pozornost než jindy. Já jsem si vědom toho, že ve druhém čtení máme možnost odročení této smlouvy, nicméně myslím si ze dvou důvodů, že bychom měli poněkud netradičně k této smlouvě přistoupit již nyní.

Domnívám se, že by bylo velmi vhodné, abychom synchronizovali projednávání této úmluvy s projednáváním zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, které jsme na začátku této sněmovny odložili, neboť i předkladatel hovoří, že k obnově ratifikačního procesu dochází v souvislosti s přípravou tohoto nového zákona.

Chtěl bych říct, co mě přivádí k této úvaze. Fakticky se stane to, že přistoupením k této úmluvě se účastníky řízení o posuzování vlivu na životní prostředí stanou subjekty Rakouska, SRN, Polska a Slovenska. V kontextu některých souvislostí, které pro ČR jsou významné, se domnívám, že to je akcent, kterému musíme nepochybně věnovat dostatečnou pozornost. Proto navrhuji za prvé poněkud netradičně, abychom při projednávání této úmluvy prodloužili lhůtu projednávání o 20 dnů ve výborech, a to proto, abychom dosáhli určité synchronizace s jednáním o zákoně o posuzování vlivu na životní prostředí, a za druhé navrhuji, aby se touto předlohou zabýval výbor pro evropskou integraci, a byl bych rád kdyby zvážil i hospodářský výbor, aby se této předloze věnoval.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Kohlíček.

Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych souhlasil s kolegou Laštůvkou, který správně zdůraznil, že úmluva, o které se tady hovoří, je velmi důležitá.

Pokud se podíváme podrobněji, jak vypadá uspořádání té smlouvy, tak tady je v čl. 5 např. konzultace na základě dokumentace posuzování vlivu na životní prostředí. Tady jsou dvoustranné a mnohostranné spolupráce. Je tady řada věcí deklarována, které opravdu vyžadují, aby v naší legislativě ten zákon, který jsme dnes načali, byl skutečně přijat.

Chtěl bych ale nesouhlasit s kolegou Laštůvkou v tom, že ještě v této oblasti jsme nic neudělali. Typickým příkladem je budování elektrárny Arzberg, která je již od začátku tohoto století založena na využívání sokolovského hnědého uhlí a která vždy při všech rekonstrukcích a při všech úpravách byla konzultována, a to velmi důsledně, v západočeském lázeňském trojúhelníku. Na druhé straně je zde velmi markantní nedostatek konzultací při výstavbě kombinátu v Bogatyni v Polsku.

Chtěl bych podotknout pro zajímavost těm, kteří zběžně prolistovali smlouvu, že tato smlouva obsahuje přílohu 1, kde je seznam činností, které mají být na základě této smlouvy konzultovány. Jsou zde ropné rafinérie, tepelné elektrárny, velká zařízení pro primární tavbu železných a neželezných kovů atd. Je zde obrovský rozsah činností, které bude nutno po stránce dokumentace, po stránce posuzování vlivu na životní prostředí skutečně na mnohostranném základě posuzovat, pokud tuto smlouvu přijmeme. Já tedy se přimlouvám za to, aby návrh pana poslance Laštůvky byl skutečně zuctěn a abychom tuto smlouvu velmi důkladně vnitřní zákonnou normou dříve, než ji přijmeme, zavedli do našeho řádu.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kohlíčkovi. Hlásí se snad dále někdo do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru a výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Pan poslanec Laštůvka navrhl přikázat výboru pro evropskou integraci a prosím jej, aby mi nyní dal najevo, zda návrh na projednání hospodářskému výboru byl dán jako návrh, či pouze jako podnět hospodářskému výboru. Také jako návrh. To znamená, jsou zde návrhy na čtyři výbory. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přikročíme k hlasování.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 90 a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním zahraničnímu výboru. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 90 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 103 vyslovilo 72 a nikdo nebyl proti.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 91 a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 91 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 102 vyslovilo 52 a 14 bylo proti.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 92 a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním tohoto návrhu výboru pro evropskou integraci. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 92 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 103 vyslovilo 52 a 17 proti.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 93 a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním hospodářskému výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 93 tento návrh nebyl přijat, když se z přítomných 104 pro něj vyslovilo 43 a 27 bylo proti.

Pan poslanec Laštůvka dále navrhl, aby lhůta pro projednání tohoto návrhu ve výborech byla prodloužena o 20 dní.

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 94, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 94 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 104 vyslovilo 60 a 16 bylo proti.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu, výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a výboru pro evropskou integraci. Lhůta pro jeho projednání byla prodloužena o 20 dní.

Dalším bodem je

Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr vnitra Václav Grulich, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Vážená paní předsedající, dámy a pánové Evropská úmluva o státním občanství ze dne 6. listopadu 1997, dále jen úmluva, byla otevřena k podpisu na jednání výboru ministrů Rady Evropy dne 6. listopadu 1997, jak jsem citoval. Dle internetové statistiky, která byla naposledy aktualizována ke dni 30. 11. 1999, úmluvu podepsalo 20 států.

***