Neautorizováno !

(14.50 hodin)

(pokračuje Klaus)

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 549. Návrh uvede pan ministr Miroslav Grégr. Prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v souvislosti s projednáváním novely patentového zákona jsem Poslanecké sněmovně přislíbil, že v krátké době přezkoumáme i další předpisy týkající se ochrany průmyslového vlastnictví a předložíme v tomto směru příslušné legislativní návrhy. Dnes mám příležitost tak učinit v případě průmyslových vzorů.

Průmyslové nebo jinak řečeno vkusové vzory, tj. designy, tvoří druhý pilíř průmyslových práv. Vnější úprava výrobků patří mezi klasické předměty nehmotných statků vzniklých jedinečnou tvůrčí činností. Výsledky průmyslového výtvarnictví byly u nás veřejnoprávně chráněny již od roku 1918. Současně platná úprava pochází z počátku devadesátých let a jejím cílem bylo odstranit monopol státu na výlučné využívání těchto řešení. Ochrana výsledků průmyslového výtvarnictví prodělala za uplynulých deset let neuvěřitelný vývoj, což je mimochodem příznačné pro všechny předměty průmyslového vlastnictví. V současné době je ročně zapisováno do státního rejstříku téměř tisíc nových průmyslových vzorů. Z toho třetina patří zahraničním přihlašovatelům. V rámci Evropských společenství se doposud nepodařilo vytvořit jednotnou úpravu, jako je tomu např. u ochranné známky společenství, nicméně příslušný komunitární předpis, který sbližuje národní zákony na ochranu průmyslových vzorů, byl již před dvěma lety přijat.

Předložený návrh zákona si klade za cíl implementovat směrnici Evropského parlamentu do naší národní legislativy. Jeho hlavním účelem je harmonizovat legální pojem průmyslového vzoru, zdůraznit jeho estetickou povahu jako díla individuálního a vymezit podmínky jeho zápisné způsobilosti ve státním rejstříku. To vše je velmi důležité, protože na jednotném vnitřním trhu EU, ale i u nás, se s výrobky, které jsou předmětem vzorové ochrany, čile obchoduje. Dnes se tyto výsledky tvůrčí činnosti chovají na trhu jako jiné zboží. Naším úkolem je vytvořit pro zboží tohoto druhu příznivé právní prostředí a přitom účinně chránit práva jejich původců.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám, abyste předložený vládní návrh zákona o ochraně průmyslových vzorů v prvním čtení propustili k dalšímu projednávání. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Oznamuji, že pan poslanec Ouzký má náhradní kartu č. 9. Prosím pana poslance Teplíka jako zpravodaje.

Poslanec Tomáš Teplík: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, projednávání, respektive zpravodajská zpráva k tomuto bodu bude o poznání kratší než u velmi složitého a zásadního bodu předchozího.

Jak již předeslal pan předkladatel, pan ministr Grégr, tato předmětná právní úprava, nebo respektive její návrh, navazuje na novelu patentového zákona, o které jsme zde jednali před několika minutami. V krátkosti bych opět jenom zdůraznil, že to je návrh, který je velmi potřebný, který vychází vstříc stávajícím trendům, který zjednodušuje dosavadní úpravy a který si myslím, že obecně je potřebný. Proto bych doporučil závěrem své krátké zpravodajské zprávy přikázat tento návrh k projednání výboru hospodářskému.

Předseda PSP Václav Klaus: Ano, otevírám obecnou rozpravu. Opět pan poslanec Vymětal.

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Pane předsedo, dámy a pánové, možná, že si vzpomenete na moje vystoupení v prvním čtení, když jsme zde projednávali novelu zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví. Tehdy jsem říkal, že předložená novela, která novelizuje čtyři zákony, že je neúplná, že je v té době už neaktuální. Tehdy jsem upozorňoval, pan ministr také potvrdil potom, že se připravuje na Úřadu průmyslového vlastnictví jednání o přípravě zákona o průmyslových vzorech, ten máme teďka na stole, a že se nedomnívám, že takovýmto způsobem by se měly tak významné oblasti řešit ve sněmovně.

Já bych řekl v této záležitosti, že v současné době předložený návrh zákona o ochraně průmyslových vzorů je ta forma, o které si myslím, že tak by měla probíhat. A na místě byla kritika toho, aby jednou nám vláda předkládala systémem guláše novely různých zákonů, dokonce neuzavřené novely a vzápětí nám předkládá novelu téhož zákona zase v jiné oblasti, prostě jako kousek masa. Já bych si velice přál, kdyby vláda postupovala v těchto otázkách systémově, principiálně, byl bych rád, kdyby nám předkládala ty jednotlivé kousky masa, a nikoliv aby nám předkládala guláše.

Rád bych řekl k věcné problematice, že není třeba, abychom nějak měli připomínky k obsahu, protože ten je v naprostém pořádku. Takže sám doporučuji, aby tato novela a návrh zákona prošel do druhého čtení a byl přikázán výborům k projednání. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, rozpravu končím.

Nezazněl žádný návrh na vrácení či zamítnutí. Budeme se zabývat pouze návrhy na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor a spolu s ním i pan poslanec Teplík navrhl přikázat návrh k projednání hospodářskému výboru. Má ještě někdo jiný nějaký návrh?

Já vás odhlásím a prosím abyste se zaregistrovali a abychom zahájili hlasování o přikázání hospodářskému výboru k projednání tohoto návrhu zákona.

Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 67 z přítomných 104 poslanců 89 hlasovalo pro, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. Děkuji.

Tím jsme projednali v prvním čtení bod číslo 30. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi a tím se dostáváme - propouštím pana ministra Grégra - k bodu 40, kterým je

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík. Prosím, pane místopředsedo,

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, novela zákona o ČNB je první významnou novelou tohoto zákona. Jejím smyslem je harmonizace tohoto zákona s příslušnými předpisy EU, zejména pak s ustanoveními o Evropské centrální bance a s nimi souvisejícími ustanoveními. Návrh zákona v zásadě obsahuje především tři základní principy. Je to nové stanovení hlavního cíle centrální banky a s ním související povinnosti obecné podpory hospodářské politiky státu za předpokladu, že je plněn základní cíl centrální banky, kterým je nově definována péče o stabilitu cen, dále zde jsou nové instituty posilující, ale zároveň lépe definující nezávislost centrální banky, ale také její odpovědnost vůči hospodářské politice.

***