Neautorizováno !

(11.40 hodin)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dalším bodem je

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík, kterého prosím, aby se ujal slova. Současně prosím o klid v jednacím sále.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, návrh zákona o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb. má tři základní cíle.

Za prvé to je posílení regulatorního rámce a v důsledku toho posílení transparentnosti výkonu auditorské profese a výkonu auditu v České republice.

Za druhé a za třetí - obojí úzce souvisí s předchozím, je to harmonizace závazků vyplývajících z členství České republiky v OECD, které dosud Česká republiky nesplnila. V menší míře se to rovněž týká určitých úprav ve vztahu k právu Evropské unie.

Dovoluji si upozornit na osm základních změn, které tento návrh obsahuje.

Za prvé. Oblast působnosti činnosti auditora se rozšiřuje na auditorské služby. Současná právní úprava totiž upravuje pouze poskytování auditu. V praxi však auditoři poskytují řadu dalších služeb, zejména se to týká služeb v oblasti daňového poradenství.

Za druhé. Jde o oblast hlášení nezákonných jevů. Návrh zákona stanoví povinnost jak na instituce, které odléhají státnímu dozoru nebo bankovnímu dohledu, tak obecně ve veřejném zájmu s cílem působit proti vzniku negativních jevů nebo alespoň na ně včas upozornit.

Za třetí. Jde o to, aby komora zřízená zákonem svá rozhodnutí činila obvyklým způsobem. Upravuje se zde povinnost postupovat v zákonem stanovených případech podle správního řádu.

Za čtvrté. Činnost dohledu, která je zabezpečována komorou auditorů, je jednou z nejdůležitějších povinností v působnosti na kvalitu činnosti auditorů, které komora má. Současný stav je pouze administrativním plněním zaměřeným jen na šetření stížností a administrativní kontrolou zabezpečovanou neauditory bez povinnosti mlčenlivosti. Návrh zákona stanoví právo auditorovi a auditorským společnostem k předložení veškerých jimi požadovaných dokladů a potřebných vysvětlení - včetně povinnosti účetní jednotky těmto požadavkům vyhovět - stanovením povinnosti vést spis, jehož součástí jsou zákonem stanovené doklady. Na rozdíl od současné právní úpravy, kdy další náležitosti spisů stanovovala komora, se sleduje, aby neplnění tohoto ustanovení bylo při výkonu dohledu komory kvalifikováno jako porušení zákona, nikoli pouze porušení profesního předpisu. Jde o další zpřísnění, které vede k většímu komfortu uživatelů auditorských služeb.

Dále jde o posílení nezávislosti auditora. Auditor a auditorské společnosti nesmějí být závislé na honorářích jednoho klienta. To je klíčové ustanovení, kde zákon zamezuje ovlivňování auditorů a auditorských společností tzv. neauditory, to je ostatními osobami, a rozšiřuje povinnost mlčenlivosti na zaměstnance, akcionáře i členy orgánů auditorské společnosti.

Dále úprava poskytování daňového poradenství ze zákona o auditu - to je podstatná změna. Auditoři podle současné právní úpravy poskytují daňové poradenství, které však současným zákonem o auditorech není definováno a jinak upraveno, a nesložili zkoušku podle zákona o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců ČR, poskytují tuto činnost pouze z titulu oprávnění ze zákona o auditorech, což ve veřejném zájmu státu není dostatečnou kvalifikací. Daňoví poradci musí složit zkoušku k poskytování služeb podle zákona o daňovém poradenství v Komoře daňových poradců ČR. Jde o zajištění veřejného zájmu při poskytování daňového poradenství stanoveného zákonem o daňovém poradenství.

Za sedmé. Komora je nově definována jako profesní organizace pouze auditorů, a nikoli asistentů auditorů. Jde o to, že postavení asistenta auditora jako osoby, která se připravuje na výkon auditorské činnosti, čili není ještě plně kvalifikovaná, je upraveno v současnosti způsobem, kdy tato osoba může ovlivňovat rozhodování komory jako takové. Podle našeho názoru toto není správné a mělo by být vyhrazeno auditorům.

Návrh zákona stanoví povinnost komoře, aby předložila Ministerstvu financí veškeré přijaté profesní předpisy, a to včetně kárného řádu. Tím se zabezpečuje dohled nad souladem profesních předpisů se zákonem.

Děkuji vám za pozornost. Doporučuji, aby tento návrh byl propuštěn do druhého čtení.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministr Mertlíkovi. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro první čtení pan poslanec Libor Ježek.

Poslanec Libor Ježek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vládní návrh zákona, sněmovní tisk 522, v podobě, kterou máte předloženu, vznikl v poměrně krátké době, a tudíž má některé dílčí nedodělky, které je ovšem velmi dobře možné odstranit ve druhém čtení. Doporučuji tento zákon do druhého čtení propustit.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu zpravodajovi Ježkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Hlásí se někdo? Nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Nezazněl ani návrh na vrácení, ani na zamítnutí. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání k projednání jednotlivým výborům.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme hlasovat o tomto jediném návrhu.

Odhlásím vás, prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat.

V hlasování pořadové číslo 50 rozhodneme o návrhu na přikázání tohoto vládního návrhu zákona k projednání rozpočtovému výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

Návrh byl přijat. Z přítomných 94 pro 91, proti nikdo.

Konstatuji, že jsme projednali bod č. 34 a tisk 522 byl přidělen k projednání rozpočtovému výboru. Děkuji zpravodaji poslanci Ježkovi.

Nyní začneme projednávat bod

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí České republiky pan Pavel Mertlík. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, návrh zákona o finanční kontrole je normou, která zavádí zcela novou instituci v historii České republiky po 1. lednu 1993, a to státní finanční kontrolu jako interní nástroj vlády k tomu, aby měla dostatečné možnosti ke kontrole rozpočtového hospodaření s prostředky, které sama prostřednictvím státního rozpočtu vynakládá.

V současné době existuje u nás taková situace, že máme Nejvyšší kontrolní úřad, který je nezávislou kontrolní institucí kontrolující hospodaření s veřejnými prostředky, avšak v rámci výkonné moci, jak je definována ústavou, neexistují odpovídající kompetence, které by zabezpečily vládě a státní správě kontrolu uvnitř sebe sama.

Požadavek na existenci efektivní finanční kontroly stejně jako na existenci efektivní kontroly v ostatních nefinančních oblastech je jedním z klíčových požadavků mimo jiné v Evropské unii, kde oblast absence finanční kontroly v České republice byla jedním z nejvíce kritizovaných bodů v poslední pravidelné zprávě. Návrh tohoto zákona je návrhem, který by měl do značné míry odstranit důvody této kritiky.

***