Neautorizováno !

(11.10 hodin)

(pokračuje Benda)

To znamená, že tento problém se nevyřeší prodloužením registrační lhůty na 60 dní a jen všem spolkům jejich dosavadní činnost ztížíme.

Navrhuji tento návrh zákona zamítnout, protože si myslím, že dosavadní zákon postačuje, že tento návrh zákona nepřináší myšlenkově nic nového, nic, co by se mělo řešit. Pokud takový návrh neprojde, navrhuji vrátit k přepracování alespoň ty body, na které jsem v rozpravě poukázal, a opravit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Bendovi. Nyní vystoupí zpravodaj pan kolega Cyril Svoboda, poté pan kolega Miloslav Kučera starší. Prosím.

Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, já si dovolím reagovat na svého předřečníka. Kromě toho, že je logický rozpor v tom, co říká, že nepřináší nic nového, a zároveň říká, že se věci zhoršují, takže aspoň to by měly přinést nového, že věci zhoršují. Ale já si to nemyslím.

Za prvé principiálně otázka lhůt je otázka, která může být diskutována. To snad není kánonická věc, jestli je lhůta šedesátidenní, třicetidenní, o tom může sněmovna svobodně rozhodnout, stejně tak o některých jiných technických detailech.

To, co je podstatné, je, že tento zákon sice zpřísňuje administrativní režim, na druhé straně respektuje, že stát žádným způsobem nezasahuje do svobodného konání spolků, to znamená, že spolek může svobodně vzniknout, může si stanovit své stanovy, může si určit předmět své činnosti a do toho stát žádným způsobem nezasahuje.

Na druhé straně přece není chyba, obzvláště v digitálním světě, ve kterém jsme, vést rejstříky a podobné jiné instrumenty, aby byl pořádek v tom, abychom měli přehled, který spolek existuje, jaké má stanovy, protože si myslím, že pro veřejný zájem je toto naprosto v pořádku. Jestli se kladou větší nároky na spolky, aby vykazovaly své hospodářské výsledky, aby zpracovávaly výroční zprávy, podle mne to je také v pořádku, protože se to váže na dotace, které dostávají z veřejných prostředků, nebo na spolky, které podnikají. A přece smyslem spolků není zakládat spolky za účelem podnikání. Za tímto účelem máme zakládat obchodní společnosti podle obchodního zákoníku nebo jiné právnické osoby. Spolky z podstaty věci nejsou zakládány za účelem podnikání. Ale jestliže spolek podniká, podle mne je také v pořádku, aby podal jednou za rok výroční zprávu.

Já netvrdím, že tento zákon je dokonalý, myslím, že zde budou pozměňovací návrhy, ale tento zákon není tak špatný, aby nemohl být postoupen do dalšího čtení, to znamená, že já stále trvám na svém původním návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu zpravodaji Cyrilu Svobodovi. Nyní chce ještě vystoupit ministr vnitra České republiky pan Václav Grulich, potom pan kolega Miloslav Kučera starší.

Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, byl jsem přesvědčen, zřejmě mylně, že tato předloha právní normy je víceméně apolitická, že rozhodně nemůže být pojímána jako záležitost některé politické strany. Označit to za socialistickou normu pokládám při snaze o maximální slušnost za silně přehnané tvrzení.

Jestliže pan poslanec Benda uvádí, že některým věcem nerozumí, a z toho důvodu navrhuje vrátit nebo zamítnout tento návrh zákona, měl by zvažovat, jestli to neporozumění vychází z předmětného návrhu, nebo jestli nevychází z jeho vlastního subjektu, protože samozřejmě takové tvrzení se objevuje vícekrát a chce to určitou sebereflexi.

O některých věcných problémech se zmínil pan zpravodaj. Jestliže tady je třeba vytýkáno poslancem Bendou, že je naprosto nadbytečné vytknout v zákoně, co zejména tvoří příjmy spolku, a přitom odmítá provádění roční uzávěrky, která zůstává ve spolku, ale je veřejně přístupnou listinou - pokud bychom vypustili tato dvě opatření, tak samozřejmě dosáhneme toho, že v mnoha spolcích začnou velice brzy finanční ekonomické problémy, protože jestliže spolek může přijímat dary, dotace, vybírá členské příspěvky atd., jak je to vytčeno v příslušném paragrafu, je to celá škála příjmů, která, když nebude muset být určitým způsobem vykazována a veřejně přístupná, tedy být pod kontrolou svých členů a veřejnosti, samozřejmě nebudu připomínat tunelování dokonce i bank, kde jsme předpokládali, že je jakýsi pořádek, dohled, organizace a kontrola, ve spolcích, kde se sdružují občané velice nahodile, by pochopitelně nejen mohlo dojít, já jsem přesvědčen, že by došlo ke ztrátě finančních prostředků, k soudním jednáním, zatěžováním soudů. Tam, kde zákon může předejít takovýmto záležitostem, je povinností zákonodárce skutečně předcházet. Máme úkol nejen represivní, máme úkol preventivní. A toto je myslím, i když z celkového hlediska ekonomických záležitostí státu drobnost, je to jedna z drobností, které posléze vyvolávají velkou společenskou kritiku. A samozřejmě dochází k poškození některých lidí, jednotlivců.

Jestliže je kritizováno, že spolek má být registrován do 60 dnů, je na rozhodnutí této sněmovny, jestli chce lhůtu zkrátit. To je taková drobnost, jak už zdůraznil pan zpravodaj, která lze pochopitelně upravit.

Já bych řekl asi tolik, co vedlo naše legislativce k této záležitosti. Spolky mohou vzniknout při celkem minimálním počtu členů a mohou vzniknout někdy nerozvážně, urychleně a nahodile. Podají si žádost o registraci a může se stát, že spolek, který takto vznikl po nějaké dohodě, která nebyla příliš uvážená, se nám velice rychle rozpadne. Když registrujeme spolky velice rychle, tak to máme registrováno - a máme to i u politických stran a politických sdružení. Máme potom v registraci velkou spoustu spolků, z nichž se velká část vůbec vlastně nevytvořila, nikdo se neobtěžuje registraci zrušit, a jsou tedy vedeny, ale de facto neexistují.

Šedesát dnů je jakási ochranná garanční lhůta, aby skutečně spolek měl jistotou, že bude existovat, že to myslí jeho členové vážně a že nedojde právě k tomu případu, který jsem uvedl. Pokud sněmovna dojde k názoru, že tato jakási garanční lhůta je skutečně dlouhá, nic nebrání tomu, a je to v její pravomoci, aby rozhodla o zkrácení této lhůty. V tom já nic kardinálního nevidím.

Poslední poznámka. Výtka, že tento návrh zákona má více paragrafů, než měl ten starý, nevyhovující, který ještě vycházel skutečně z minulého režimu. Právě proto, že tato norma se snaží všestranně respektovat Listinu práv a svobod, kde, jak víte, je zakotven i případný soudní přezkum rozhodnutí Ministerstva vnitra ve všech těchto případech, právě proto je tato norma delší, protože ve svém základě je demokratičtější a respektuje všestranněji právo občana. O Listině práv a svobod tady byla řeč.

Proto doporučuji sněmovně, aby rozhodla o postoupení tohoto návrhu do druhého čtení. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru vnitra České republiky panu Václavu Grulichovi.

Nyní v rozpravě vystoupí pan kolega Miloslav Kučera starší, připraví se pan poslanec Marek Benda.

Poslanec Miloslav Kučera st.: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, já jsem se též domníval, že tento návrh zákona je zákonem typicky apolitickým a že nebude o něm třeba rozsáhlé diskuse, protože většina z nás si uvědomuje, jak je důležitá v občanské společnosti činnost spolková.

Přiznám se, že mě trochu zamrazilo, když při svém vystoupení kolega Marek Benda nazval tento zákon zákonem socialistickým. Já jsem přece jen na rozdíl od kolegy Bendy trošičku pamětník a vím, jak socialismus se spolky zacházel, vím, jaký byl názor socialismu na spolky, jak je dusil, jak je rdousil. Nemyslím si, že by to byl případ tohoto zákona. Já jsem se naopak těšil, že tento zákon plně umožní spolkům, dobrým spolkům, jejich činnost rozvinout a podpořit.

***