Neautorizováno !

(11.00 hodin)

(pokračuje Benda)

To si myslím, že je hrubě nesprávné. Navíc jsou tam některá další omezení, kterým nerozumím: proč smí být jen pět navrhovatelů spolku? Co je toto za podmínku? Nevím, co taková podmínka chce vyjádřit, jestli vadilo více navrhovatelů. Nepochybně u některých spolků je to na škodu, když nemůže být více než pět navrhovatelů.

Druhý problém, který vidím, je § 10 - Svaz spolků, naprosto zbytečné ustanovení, které není k ničemu zapotřebí. Nevím, jestli si ho nějaké svazy spolků přály do tohoto návrhu zákona, ale jinak neříká nic jiného, než říká dosavadní zákon. Je naprosto zbytečné a podle mého názoru jenom matoucí. Dosavadní zákon říká, že členy spolku mohou být i právnické osoby. Pak není problém založit svaz spolku a ten dokonce bude muset mít stejnou registraci jako spolek podle zákona. Naprosto nerozumím, proč se tam tato věc zařazuje.

Hlava IV. zvláštním způsobem zařazuje zásady hospodaření, které doposud ve spolkovém zákoně nebyly. Příkladmý výčet příjmů, což mi připadá zase absurdita, která opět vůbec nic neřeší a je jenom odškrtnutou čárečkou, že někdo něco napsal. Buď řekneme, že chceme vědět, a říci přímo, jaké příjmy smí spolek mít, anebo je to soukromoprávní subjekt, který může mít veškeré příjmy, které si vymyslí, a je naprosto zbytečné vypočítávat příkladmo, které příjmy může mít. Naprosto zbytečné ustanovení, které opět proti stávajícímu textu nic nepřináší a jenom to zhoršuje.

Totéž se týká zejména § 15, povinnosti předkládat výroční zprávu spolku, která se chce po každém spolku, kterému byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územních samosprávných celků nebo podniká nebo vykonává jinou výdělečnou činnost. Každý takový spolek musí vypracovat výroční zprávu. Zase ustanovení, kterému já naprosto nerozumím. Podnikat nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost. Jestliže se bojíme toho, že některé spolky podnikají nad rámec toho, co by mělo být ve spolkovém zákoně, musíme to ošetřit jinak, ale toto je jenom otravování každého spolku tím, že bude muset vypracovávat výroční zprávu. Totéž se samozřejmě týká dotací ze státního rozpočtu, případně z rozpočtu vyšších územních celků. Místo toho, aby si příslušné rozpočtové místo, které takovou dotaci poskytuje, stanovilo podmínku, kterou si samozřejmě stanovit může, že chce vědět něco o hospodaření subjektu, který po něm chce dotaci, tak k tomu se taková místa nedonutí a do zákona se bude dávat, že každý společek, pidispolek na malé obci, kterému obec přispěje 200 korun na ples, musí zpracovávat výroční zprávu. V mnoha případech si myslím, že taková výroční zpráva přijde na víc peněz, než kolik je poskytnutá dotace. Připadá mi to zase naprosto zbytečné a naprosto poškozující činnost spolků, jejich svobodu a volnost. Myslím, že jestli jsme něco od začátku opravdu chtěli, tak aspoň ve spolkové činnosti ponechat volné a svobodné pole působení a neregulovat.

Poslední významnější poznámky ke spolkům jako takovým je otázka hlavy IV. -zahraničních spolků. Nerozumím opět ustanovení, proč je vkládáno, že pobočky zahraničních spolků nemohou na území České republiky nabývat do vlastnictví nemovitosti. Nepochybně nabývání nemovitostí v některých případech plyne z jiných zákonů, ale proč bychom zrovna pobočkám zahraničních spolků toto chtěli zakázat. Navíc si vůbec nejsem jist, jak je to u některých velkých celosvětových spolků, jako jsou Červený kříž, Červený půlměsíc a podobné věci. Proč tam bychom měli zakázat nabývání nemovitostí, není mi jasné.

Nová věc, kterou zákon chce zavádět, je rejstřík spolků, hlava VII., která by snad byla zajímavá nebo mohla být v jistém smyslu zajímavá, protože by tam člověk dokázal získat nové údaje o spolku a mohl z takového rejstříku čerpat, i když já si nejsem jist, zda je nutné vést rejstřík spolků. Stejně jako vedeme rejstřík nadací a obchodní rejstřík, tak proč musíme u každého společku vést rejstřík, si nejsem jist, ale bez podmínky ministerstva, že jakoukoliv nahlášenou změnu, která neodporuje zákonu, zapíše do určitého času do tohoto rejstříku, vytváříme nové nebezpečí obchodního rejstříku se všemi problémy, které doposud obsahuje a které jsou snad dnes řešeny novelou občanského soudního řádu a povinností zapisovat do určité lhůty. Tady ty lhůty nejsou a já se obávám, že tím vyvoláme daleko větší zmatek, protože budeme tvrdit, že rejstřík spolků je v podstatě listinným důkazem, že se z něj dá vycházet, že se na něj dá odvolávat. Přesto není vůbec jasné a v žádnou chvíli nebude jasné, do jak dlouho musí být provedeny změny, které spolek jako takový rejstříku nahlásí. Domnívám se, že zákon je velmi nešťastný, opravdu nepřináší téměř nic nového a nezaznělo tady v rozpravě ani slovo o tom, co by takový zákon kromě přesnější úpravy rušení měl přinést nového. Odvolávky na to, že podle nového spolkového zákona se dokážeme snadněji vypořádat s projevy rasismu nebo náboženské nebo národnostní nebo jiné intolerance, jsou podle mne mylné, protože mnohá sdružení z fašizující strany vůbec nejsou registrována, mnohá sdružení z levicové nebo komunistické strany vůbec nejsou postihována za své názory.

***