Neautorizováno !

(9.30 hodin)

(pokračuje Beneš)

Já bych byl velmi rád, kdyby platilo, že institut trvalého pobytu je vztahem mezi občanem a státem. Bylo-li by tomu tak, myslím si, že by nic nebránilo tomu, abychom nevázali udělení souhlasu k trvalému pobytu na souhlas vlastníka. Pan dr. Křeček zde hovořil o rozhodnutích soudu a já jsem rád, že takováto rozhodnutí soudu existují. Je mi ale velmi líto, že existují i rozhodnutí soudu jiná, rozhodnutí soudu, která na základě jiných zákonů tento vztah posouvají na vztah nikoliv mezi občanem a státem, ale na vztah mezi občanem a majitelem, vlastníkem objektu, a proto si myslím, že bychom toto měli mít na paměti.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji kolegovi Benešovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikoliv. Všeobecnou rozpravu uzavírám. Nyní budeme hlasovat o procedurálním návrhu, kterým byl návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do doby, než k předmětné otázce, kterou specifikoval kolega Křeček, zaujme stanovisko ústavně právní výbor. To je v souladu s jednacím řádem, toto sněmovna učinit může.

V hlasování pořadové číslo 45 rozhodneme o tomto procedurálním návrhu pana kolegy Křečka.

Hlasování zahajuji. Kdo s návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Návrh byl přijat. Z přítomných 157 pro 101, proti 49.

Tím je tento bod přerušen. Na této schůzi se ke druhému čtení vrátíme v okamžiku, kdy ústavně právní výbor projedná předmětnou otázku. Požádal bych předsedkyni ústavně právního výboru Jitku Kupčovou, aby příliš neotáleli a pokud možno ještě v průběhu tohoto týdne ústavně právní výbor stanovisko zaujal.

S faktickou poznámkou se hlásí pan ministr Grulich.

Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Pane předsedající, přesto bych chtěl slyšet od paní poslankyně Kupčové, předsedkyně ústavně právního výboru, dokdy je ústavně právní výbor schopen toto vyjádření poskytnout, abychom stihli ještě třetí čtení v rámci této schůze.

Poslankyně Jitka Kupčová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, je nepochybné, že já v tomto okamžiku nemohu sdělit přesný termín, dokdy ústavně právní výbor je schopen projednat tuto záležitost, o kterou byl požádán. Já v dnešní polední přestávce svolám ústavně právní výbor a domluvíme se na termínu projednání a na tom, zda se ústavně právní výbor bude chtít tímto problémem zabývat. Předpokládám, že do konce tohoto týdne, nejpozději do úterý příštího týdne bychom to mohli projednat.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Chtěl bych vás, paní předsedkyně, upozornit, že moc na výběr nemáte, protože sněmovna vám to uložit může, což právě učinila. To, co jsme ponechali na vaší vůli, je pouze termín, ale i  termín vám můžeme uložit, takže bych doporučoval, abyste se dohodli na co nejbližším termínu a dali sněmovně vědět.

Děkuji ministru vnitra Václavu Grulichovi i zpravodaji panu poslanci Petru Bendlovi. Konstatuji, že bod 12 je přerušen.

Přecházíme k bodu, který je premiérový pro ministra zdravotnictví České republiky, to je

Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr zdravotnictví ČR pan Bohumil Fišer. Prosím, pane ministře, řečniště je v tuto chvíli vaše, přistupte k němu. (Ministr přistupuje k mikrofonu.) Prosím o chvíli strpení. (V sále je velký hluk.) Kolegyně a kolegové, prosím o to, aby ti z vás, kteří v tuto chvíli si potřebují něco hlasitě vyřizovat, aby tak šli činit mimo tuto jednací síň. Prosím o to velice důrazně, protože si myslím, že bychom měli prokázat elementární slušnost vůči člověku, který bude poprvé mluvit v tomto jednacím sále.

Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, byl již vládou v lednu 1999 zaslán k dalšímu projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, kde prošel prvním i druhým čtením a oproti všem předpokladům nebyl schválen ve třetím čtení, avšak nikoliv z důvodu nesouhlasu s jeho obsahem, ale z toho důvodu, že v průběhu druhého čtení byl přijat mimo jiné i pozměňovací návrh, kterým se formou přímé novely prodlužovala účinnost zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

Před novým předložením k projednání Poslanecké sněmovně byl návrh zákona upraven podle pozměňovacích návrhů uplatněných v průběhu druhého čtení, které získaly podporu pléna Poslanecké sněmovny v závěru druhého čtení.

Vzhledem k tomu, že jde o opakované projednávání zákona, k němuž se vedla velmi široká diskuse, nepovažuji za nutné v úvodním slovu detailně rozebírat věcný obsah celého vládního návrhu a odkazuji na důvodovou zprávu k vládnímu návrhu zákona, kde jsou veškeré navržené změny podrobně zdůvodněny.

Tak jak je podrobně v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona uvedeno, byla do něho začleněna řada nových ustanovení sledující zvýšení míry slučitelnosti s předpisy Evropského společenství. Jedná se zejména o tyto oblasti úpravy:

- stanovení výjimek z registrace s možností použití neregistrovaných léčivých přípravků a podrobnější úprava v oblasti léčivých přípravků,

- zařazení zařízení transfuzní služby mezi výrobce, a tak mj. zajistit sledování nežádoucích účinků léčiv i v této oblasti,

- klinické hodnocení humánních léčiv,

- definice a hlášení nežádoucích účinků léčiv,

- změny registrace léčivých přípravků,

- způsob výdeje léčivých přípravků,

- správná výrobní praxe.

Obdobně je návrhem předkládaného zákona reagováno i  na směrnice Evropského společenství v oblasti veterinárních léčiv.

V návaznosti na zákonnou úpravu budou průběžně promítnuty citované změny i do prováděcích právních předpisů vydaných k tomuto zákonu.

Jedinou oblastí, která není zcela zohledněna z pohledu právní úpravy ES, jsou vazby České republiky na struktury Evropského společenství a  napojení na zahraniční mechanismy regulace léčiv. Dosažení plné slučitelnosti i v této oblasti bude možné až se vstupem České republiky do Evropské unie.

Tyto odchylky se však nevztahují k technickým aspektům předpisů Evropského společenství, které již jsou v podstatných prvcích součástí právních předpisů ČR nebo jsou obsaženy v předkládaném vládním návrhu zákona. Pokusem o vytvoření základní vazby na struktury Evropské unie je ustanovení bodu č. 66, ve kterém je upraveno nové znění § 25 odst. 2 předkládaného návrhu, který umožňuje příslušným institucím akceptovat rozhodnutí učiněná zahraničními úřady. Rovněž tak je v řadě případů doslovné implementace předpisů ES dosaženo nikoliv formou právních předpisů, ale pokyny vydávanými příslušnými kompetentními úřady.

Předkládaný vládní návrh zákona byl již projednán ve výboru pro evropskou integraci a  ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. V uvedených výborech bylo přijato několik pozměňovacích návrhů, se kterými lze z pohledu předkladatele v převážné většině vyslovit souhlas. Jediným pozměňovacím návrhem, se kterým se zcela neztotožňujeme, je pozměňovací návrh výboru pro evropskou integraci, kterým se navrhuje vydávat obecně závazným předpisem Český farmaceutický kodex, jako součást Českého lékopisu, a to z následujících důvodů.

Český lékopis byl již vydán samostatně jako obecně závazný právní předpis vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 1/1998 Sb. a včetně jeho doplňků pro rok 1999 obsahově naplnil celé zmocňovací ustanovení, to je stanovil v úplnosti požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv.

***