Neautorizováno !

(15.50 hodin)

(pokračuje Fischer)

Tento zákon se významným způsobem dotýká městské knihovny a Archivu hlavního města Prahy jako příjemců povinného výtisku periodik. Ministerstvu kultury byly v připomínkovém řízení zaslány připomínky hlavního města Prahy, v nichž byla zdůvodněna potřeba zařazení městské knihovny mezi příjemce povinného výtisku periodik a zachování tohoto práva pro Archiv hlavního města Prahy. Ministerstvo kultury České republiky však nedodrželo svůj původní příslib a předložený návrh tiskového zákona tato práva neobsahoval. Při prvním projednávání se naštěstí Poslanecká sněmovna České republiky ztotožnila se stanoviskem hlavního města Prahy alespoň v případě městské knihovny jako příjemce povinného regionálního výtisku.

Bohužel dne 13. ledna 2000 schválil Senát Parlamentu České republiky takové pozměňovací návrhy tiskového zákona, které znamenají opětovné vyřazení městské knihovny jako příjemce povinného výtisku periodik. Pro městskou knihovnu by tato právní úprava znamenala snížení počtu odebíraných titulů, a to přes možné navýšení rozpočtu knihovny, neboť by bylo třeba přijmout více pracovníků k vedení evidence velkého počtu pražských i mimopražských vydavatelů, provádění aktualizace této evidence, zajišťování nákupu periodik a jeho administrativní zpracovávání. Výsledkem by pak bylo celkové zhoršení kvality poskytovaných služeb.

Městská knihovna měla v roce 1999 přes 200 tisíc čtenářů a zrealizovala na 5,5 mil. výpůjček. Samotnou čítárnu periodik v loňském roce navštívilo 74 391 osob, to je v průměru 260 denně. 60 procent zapsaných čtenářů tvoří studenti a 20 procent mládež a studenti mladší 18 let, kteří nemohou navštěvovat jinou odbornou knihovnu. Značná část studentů navštěvujících městskou knihovnu nemá trvalé bydliště v Praze, čímž její působnost přesahuje hranice pražského regionu. Tím vším je nepochybně dáno specifické postavení městské knihovny mezi veřejnými knihovnami

Další podpůrné argumenty jsou uvedeny ve zdůvodnění připomínky, které byly zaslány Ministerstvu kultury v rámci připomínkového řízení a které zasílám v příloze tohoto dopisu." - Mohu zájemcům ukázat.

"V příloze rovněž zasílám stanovisko Ústřední knihovnické rady jako poradního orgánu ministra kultury, v němž je také navrhováno ponechání městské knihovny jako příjemce povinného výtisku periodik.

Vážený pane poslanče, vzhledem k výše uvedenému vás chci požádat, abyste se pokusil zasadit o to, aby při opětovném projednání tohoto návrhu zákona Poslanecká sněmovna České republiky zařadila městskou knihovnu mezi příjemce povinného výtisku periodik nebo alespoň setrvala na svém původním návrhu, který umožňoval městské knihovně stát se příjemcem regionálního výtisku.

Děkuji a jsem s pozdravem Jan Kasl."

Myslím, že je to pohled úplně jiné strany, ale vede ke stejnému: setrvat na zákonu tak, jak ho přijala sněmovna. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslance Fischer nám zde předvedl nový žánr jednání Poslanecké sněmovny, protože nám přečetl dopis, který jsme dostali a všichni jsme si ho přečetli.

Další bude hovořit pan poslanec Pleva. Bude zajímavé, s jakým žánrem přijde on.

Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedo, vážená vládo, milé kolegyně a kolegové, budu se snažit držet se klasického žánru Poslanecké sněmovny.

Rád bych reagoval na některé předřečníky. Trochu mě zděsilo, když pan senátor Pavlov říkal, že přijímali legislativně technické úpravy a pak věcné úpravy a vyjmenoval tři věcné úpravy. Zjistil jsem, že největší debaty, které jsme vedli na výboru o věcných návrzích, a to tak věcných, že zásadně mění filozofii tiskového zákona, Senát považuje za legislativně technické úpravy. Je to velmi zvláštní nazírání práva a byl bych rád, abychom si někdy popovídali o tom, co je to legislativně technická úprava.

Dále bych rád reagoval na pana ministra Dostála. Zde trochu nechápu peripetie, kterými se ubírá vláda, potažmo Ministerstvo kultury, protože Ministerstvo kultury a vláda byly proti pozměňovacím návrhům, které vyřazovaly zahraničního vydavatele. Musím říci, že zahraniční vydavatel byl vyřazen už ve druhém čtení ve sněmovně. Nyní, kdy je ještě okleštěna působnost tohoto zákona Senátem o tisk šířený na území České republiky, ministerstvo s tím souhlasí. Tomu nerozumím.

Co se týče některých skutečně legislativně technických připomínek, je tam jedna, která je závažná a která jde opravit ještě teď hned. Došlo totiž k faktu, že během druhého čtení zazněl návrh kolegyně Dostálové o vypuštění zahraničního vydavatele včetně zde běžného promítnutí do všech paragrafů. Je zvykem, že se toto potom zpracovává pomocí legislativy a všechny tyto změny jsou do zákona promítnuty. Zde ovšem musím říci, že sněmovní legislativa zapracovala velmi neodborně a poslala do Senátu znění, které bylo v rozporu s přijatým usnesením Poslanecké sněmovny. Zdá se mi velmi neobvyklé, aby zákon tvořila legislativa tím, že nezahrne některé odhlasované změny do tisku, který je poslán Senátu.

Nyní k některým legislativně technickým změnám v Senátu po věcné stránce. Senát vypustil například šíření tisku a zákon se vztahuje pouze na vydávání, nikoliv na šíření. Rád bych, abyste si uvědomili, co to bude znamenat. Vezměte si řetězec PNP, který si najde tiskárnu v Mnichově. Tam to vytisknou, tady to budou šířit, bude to vypadat stejně, jak to vypadá, jen se to nebude tisknout na území České republiky. V té chvíli se na to nevztahuje tiskový zákon. Vezměte si skupinu Ringier a další skupiny, které to budou tisknout třeba na Slovensku, kde budou levnější polygrafické práce. V tu chvíli se na to podle senátního znění nevztahuje tiskový zákon. K čemu jsme tiskový zákon potom přijímali?

Vezměte si všechny důsledky, které z toho mohou plynout. Jsou katastrofické.

Poslední změny jsou povinné výtisky. To byl hlavní boj a je to boj i knihoven. Musím se přiznat, že jsem s knihovníky mluvil. Bavili jsme se o tom, v čem tkví jádro tohoto sporu. Domnívám se, že tady dochází k nedorozumění.

Možná je to také tím, že nebyla úplně přesná formulace Poslanecké sněmovny. Když jsme dávali do zákona regionálně povinný výtisk, zcela jasně a ve všech rozpravách - kolegové, kteří se toho zúčastnili, jsou svědky, že mluvím pravdu - jsme si to objasňovali takto: pokud má nějaké periodikum regionální mutace, například Mladá fronta, která má regionální mutace podle všech budoucích regionů České republiky, pak nám není jasné, proč by třeba Státní vědecká knihovna v Olomouci měla dostávat jihočeskou, pražskou a další mutaci Mladé fronty. Je jasné, že jí stačí středomoravská mutace. Kde není mutace, dostane všechny výtisky.

Nyní máme signály z knihoven, že vydavatelé si toto ustanovení tiskového zákona vykládají tak, že budou dávat povinné výtisky pouze tam, kde existuje regionální mutace, kde neexistuje regionální mutace, nebudou dodávat žádný povinný výtisk. Tak to samozřejmě nebylo myšleno a všichni kolegové, jichž se dovolávám, jsou svědky.

Proto jsme se dohodli, abychom zpřesnili povinné výtisky, jichž se to týká, že navrhneme novelu. Knihovny s tím takto souhlasí. Říkají, že je jim na nic pražská mutace Mladé fronty, ale že jim jde třeba o Květy, Mladý svět apod., kde jsou souvislé řady a o které výtisky by přišly. To jsme schopni s kolegy - myslím, že to bylo napříč politickým spektrem - velmi rychle hned po odsouhlasení znění Poslanecké sněmovny zpracovat a podat jako poslanecký návrh.

***