(15.50 hodin.)
(pokračuje Pilip)
Byla již připravena opatření ke zmírnění vlivu výše uvedené újmy na hospodaření České národní banky, která spočívají v tom, že ČNB na krytí vzniklé ztráty s postoupením své pohledávky za NBS na stát 25,8 miliardy Kč použije především k tomuto účelu již vytvořené rezervy z předchozích oprávek ve výši 16,4 miliardy a dále provede určitou restrukturalizaci některých dalších oprávek a rezerv, které má vytvořeny na jiné účely. Finanční situace státu se tato operace bezprostředně vůbec nedotkne - říká tato pasáž a pokračuje dále - respektive na státní rozpočet bude v nejbližších příštích letech působit tím, že v jeho příjmech nebudou realizovány žádné odvody ze zisku centrální banky, s čímž se stejně ve střednědobém výhledu nepočítá. Nepřímá souvislost uvedené operace atd. se projeví v nárocích na finanční zdroje státu až od roku 2007.
Obě tyto věty nemohou platit souběžně. Buď se něco nepromítne vůbec, nebo se to promítne až od roku 2007, ale promítne se to. Čili je nutné, abychom byli informováni o tom, jaký přesný dopad této operace je.
Měli bychom také vědět, jaký přesný závazek státu vůči ČNB vznikl, jaká je dohoda mezi státem a ČNB. Kolik se vláda zavázala ČNB v budoucnu vyplatit, zda něco a z jakých zdrojů to chce platit, zvláště pokud jsme byli dnes dopoledne informováni, že vláda směřuje rychlým tempem k vyrovnanému rozpočtu během dvou nebo tří let? Částka tady popsána není. Domnívám se, že parlament má nejen právo, ale i před hlasováním povinnost ji znát a že má právo a povinnost znát záměry vlády, z jakých prostředků chce tyto nároky řešit.
Další věc, kterou je třeba otevřeně říci, je, že tato smlouva ve svých důsledcích ve vztahu k ČNB, což samozřejmě zdaleka celé není hospodaření státního rozpočtu, ale v širším slova smyslu to ovlivňuje hospodaření státu jako celku - jaká ztráta tady vznikla? Vytváří se tady dojem, jako by pohledávka, která je zoprávkovaná, byla o tyto oprávky menší. To platí momentálně účetně, ale fakticky to samozřejmě neplatí. Jinými slovy: vznikla-li nějaká pohledávka 26 mld., o níž jsme přesvědčeni, že Česká republika na ni má v zásadě nárok, ztráta, která České republice vznikne, je 26 mld., případně plus ušlé úroky bez ohledu na to, zda a v jaké míře je tato ztráta zoprávkovaná. Domnívám se, že je to cosi, co se tady musí otevřeně říci a co musí být kladeno na misku vah při konečném rozhodování této sněmovny.
Pokud jde o zprávu, mohl bych hovořit také o tom, že se tady nediskutuje dopad pozitivní stránky, tzn. dohodnutá výměna akcií Všeobecné úvěrové banky a Komerční banky. Je tady velmi problematická otázka zakalkulování ceny zlata do celkové bilance. Myslím, že to podstatné je uvedení této smlouvy do celkového kontextu. Jsem přesvědčen, že neplatí to, že je průlomovým úspěchem této vlády, že uzavřela tuto dohodu. Je podstatné říci, že takovouto dohodu, s takovýmito dopady na Českou republiku mohla uzavřít kterákoliv vláda kdykoliv předtím. To je třeba si tady otevřeně říci.
Samozřejmě pak má zaznít jiný argument ze strany vlády, to znamená, že se tato vláda domnívá, že toto odpuštění našich pohledávek vůči Slovensku stojí za česko-slovenské vztahy a středoevropské vztahy v regionu, že tyto náklady na sebe vědomě přijímá, že je doporučuje přijmout Poslanecké sněmovně. Také by nás měla přesně informovat o tom, jak chce tyto věci do budoucna řešit.
Navrhoval bych proto, aby pan ministr financí nebo pan předseda vlády ve svém dalším vystoupení k tomuto bodu - nechci tady navrhovat, aby se smlouva nepřijímala, chci, abychom o ní tady hovořili ve všech souvislostech - zodpověděl otázky, které jsem tady kladl, aby byla zvážena ještě možnost otevření dílčích doplňkových otázek při konečném projednávání a i pro projednávání ve výboru. Kolega Záruba tady hovořil o jedné, která nebyla zcela dořešena, a je zde řada nedořešených jiných otázek, např. dobudování některých částí hraničního přechodu Břeclav - Kúty. Je třeba, aby i tyto věci byly brány v úvahu při dalším projednávání tohoto bodu a abychom tento bod projednávali v jeho celku bez určité propagandy velkého diplomatického úspěchu, jak to zatím ve vztahu k veřejnosti bylo spíše prezentováno.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan poslanec Jiří Payne. Připraví se kolega Vilém Holáň.
Poslanec Jiří Payne: Pane místopředsedo, vážené sněmovno, vážená vládo, dva kolegové předřečníci upozornili na vážné problémy, které souvisí s hraničními přechody, kde jsou možná ještě některé spory, které by bylo potřeba vyřešit. Upozornili na velmi vážné problémy v obci Kasárna, která se dostala do prapodivné situace. Zároveň upozornili také na nevyváženost této smlouvy. U mezinárodních smluv, zejména bilaterálních, je velmi podstatné, že pro obě strany musí smlouva přinášet tutéž hodnotu. Je velké podezření, že v tomto případě je smlouva naprosto asymetrická.
Pokud by smlouva měla zůstat v této podobě a pokud nebude vše vysvětleno, přiznám se, že pro mne je smlouva v takovéto podobě nepřijatelná. Myslím si, že vláda je povinna vysvětlit, jaké zájmy v této věci sleduje. V důvodové zprávě to vysvětleno není, v projevu ministra to také nezaznělo. Žádám, aby vláda doplnila argumenty, co sleduje touto politikou.
Je prapodivné, že při takovéto smlouvě není přítomen ministr zahraničí. Je pravda, že nechodil ani do zahraničního výboru. Po dobu asi 3/4 roku si nevzpomínám, že by si našel čas navštívit zahraniční výbor. On se s nám nebaví. Zato jsem si všiml, že často sedává dlouhou dobu s kolegy z komunistického klubu a konzultuje s nimi zahraniční politiku. Má zřejmě své zájmy.
Myslím si, že taková věc, jako je rezignace na pohledávky české strany, je věc tak závažná, že ji nemůžeme ponechat jenom takovémuto konstatování. Tato smlouva není nesporná, ba právě naopak, tato smlouva není bezproblémová, ba právě naopak. Pokud nebudou tyto věci vyjasněny, předem deklaruji, že s takovouto smlouvou nemůžeme vyjádřit souhlas.
Nicméně v dané chvíli s vědomím toho, že bylo poukázáno na řadu problémů, které se smlouvou souvisejí, neměli bychom vést rozpravu o těchto problémech zde na plénu. Jakkoliv bych si přál, aby zástupce vlády vysvětlil, co smlouvou sledují zahraničněpoliticky, předpokládám, že ve výboru bude vláda o něco sdílnější, než je vůči české veřejnosti, o jejíž zájmy se jedná, nebo o zradu jejíchž zájmů se jedná. V této věci doufám, že se ve výboru dovíme více. Pak bude možné objektivně informovat českou veřejnost a pak se rozhodneme, jak se smlouvou naložíme.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Posledním písemně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Vilém Holáň.
Poslanec Vilém Holáň: Vážené kolegyně a kolegové, klub KDU-ČSL nebude bránit průchodu této smlouvy do projednání ve výborech a do druhého čtení. Pravděpodobně nebude bránit ani schválení této smlouvy. Smlouva navazuje na ústavní zákon 541/1992 Sb. a na celou řadu protokolů, které specifikovaly dělení. Všechny jsou přílohami smlouvy. Koncentruje se v čl. 4, který říká, že dělení majetku je tímto aktem dokončeno.
Co stojí proti sobě? Stojí proti sobě jistě ona dosti velká pohledávka 26 mld., ale proti tomu také stojí dobré vztahy nejen mezi Českou republikou a Slovenskem, ale nepochybně i ve střední Evropě.
***