(14.10 hodin)
(pokračuje Cyril Svoboda)
Není-li tomu tak, získáváme opačný efekt. I když fáze před soudním řízením trvá dlouho, byla jistota, že řada úkonů je provedena profesionálně procesně čistě a v korektní podobě za přítomnosti obhájce a dalších osob, jak to trestní řád předpokládá. Jestliže bychom teď činy dělali formálně a na soud by se čekalo několik měsíců, v některých případech komplikovaných kauz možná řadu let, je problém, zda všechny důkazy je po dlouhé době možno provést před soudcem, zda si svědci budou ještě pamatovat to co před rokem nebo půlrokem, zda budou všichni stále ochotni opakovat, že viděli to, co viděli, že slyšeli a vnímali, když to nebude zachyceno v procesní formě na počátečním stadiu. Staré pravidlo říká, že nejlépe je chytit pachatele hned po činu, protože po činu mluví pravdu. Jakmile se posouvá čas, který běží od výslechu pachatele, případně od jeho dopadení, fabrikují se různé verze a výpovědi a věc se jen komplikuje.
Má otázka je: Je česká justice na to připravena? Je na to připravena materiálně, osobnostně a vůlí a nehrozí to, že se řízení prodlouží alespoň v počáteční fázi? Dosáhneme žádaného výsledku?
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Slovo má pan poslanec Hojdar, připraví se místopředseda vlády Pavel Rychetský.
Poslanec Josef Hojdar: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, nebývá zde příliš častým zvykem, že by tady někdo četl osobní dopisy. Mám bohužel tu smůlu nebo štěstí, že jedna z mých dcer je trestní soudkyní u okresního soudu. Z vůle otcovské jsem ji vyštval na seminář, který byl pořádán v této sněmovně. Protože jsme neměli možnost spolu mluvit, napsala mi svůj názor na celý tento problém. Protože jsem zde slyšel mnoho odborných názorů a zejména mnoho dotazů na to, zda jsme nebo nejsme připraveni po stránce odborné, to znamená soudců, a zejména můj předchůdce u tohoto stupínku pan kolega Svoboda se na to oficiálně zeptal, dovoluji si zde přečíst část dopisu, který mi byl poslán.
"Že jsi na semináři nebyl, není pro tebe vůbec žádná škoda, protože se tam lidé, kteří tomu rozumí, hádali o tom, zda zákon ano, nebo ne. Obě strany měly část pravdy, přičemž se neshodli ani lidé ze stejného oboru, např. dva státní zástupci měli úplně odlišný názor. Jediný, kdo zákon přijímá bez výhrad, byli advokáti.
Myslím, že zákon se musí pustit do druhého čtení, protože je nezbytně nutný. Pokud tam argumentovali tím, že je nezbytné udělat celkovou rekodifikaci, tedy zákon teď odmítnout a pracovat na rekodifikaci, nedej se tím zmást. Na rekodifikaci se dělá deset let, a pokud vím, zatím se rekodifikační komise nedostala přes základní koncepci. Nedokáží se shodnout na ničem. Pokud se teď zákon odloží s tím, že se udělá rekodifikace, je to to nejhorší řešení, protože stávající stav už je neúnosný, nemoderní a nepružný a odložení zákona by bylo alibismem. Víme, že bychom se rekodifikace nedočkali. Vždycky se najde dost dobrých důvodů, proč je novela špatná, protože něco nejde. Musíme hledat cesty, jak udělat něco, aby to šlo, a ne to odmítat šmahem.
Trestní řízení, ač to nevypadá zvenčí, je neuvěřitelně přizpůsobivé a lidé jsou většinou schopní. Je nutné je jen přitlačit k tomu, aby skutečně něco dělali, což zvlášť u státních zástupců bude ze začátku činit trochu problémy. Ale budou si muset zvyknout. Nedej na argumenty oponentů, přestože zní logicky a věcně. Současný stav trestního řízení už má jen Rusko. Jsme dostatečně vzdělaní, přizpůsobiví a učenliví a určitě to zvládneme, pokud budeme mít dostatek v materiálním zázemí. Pusťte, prosím, zákon do druhého čtení."
Přečetl jsem vám názor člověka, který pracuje každý den v tomto oboru a má s tím co do činění. Netroufám si posuzovat, zda je zákon špatný nebo dobrý, není to můj obor. Cítil jsem ale nutnost vám tento dopis přečíst.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Hojdarovi. Slovo má pan místopředseda Rychetský, připraví se pan poslanec Zuna.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážená paní předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, na jednu stranu je velmi povzbudivé, doufám že pro většinu z přítomných, že se po dlouhé době v této komoře Parlamentu vede věcná rozprava o návrhu právní normy, která skutečně nemá v žádném směru ideologickou dimenzi. Přitom jde o návrh právní normy s nesmírně hlubokým dopadem na fungování základní elementární funkce státu, tj. zajistit občanům v zemi základní bezpečí, prostředí, ve kterém ten, kdo je bude okrádat nebo zabíjet, bude odhalen a potrestán.
Paní zpravodajka hovořila o tom, že předloženou novelou se má opustit kontinentální systém trestního procesu, jehož kořeny spadají až do období antického Řecka a Říma. Dovolím si ji trochu opravit. Skutečné kořeny kontinentálního trestního procesu, který mimochodem už na evropském kontinentu v této podobě zůstal jen v postkomunistických zemích, jsou v inkvizičním procesu. Náš trestní proces nese velmi hluboké stopy inkvizičních procesů, pro které bylo typické - byl to jeho základní rys - že jeden a týž člověk byl vyšetřovatelem, prokurátorem i soudcem. To je základní princip inkvizičního procesu. Tento inkviziční proces se v naší zemi modifikoval do té podoby, že se tato trojjediná role rozdělila mezi tři instituce: policii, prokuraturu a soud, leč - myslím, že o tom není pochyb - skutečnost je taková, že soud je jen ozdobou na trestním procesu.
***