(16.20 hodin)
(pokračuje Exner)
Podrobnosti včetně rozsahu oprávnění podle § 23a a maximálního rozsahu pokut, které smí uložit pověřená fyzická osoba podle § 24, stanoví vláda nařízením."
K tomuto pozměňovacímu návrhu se současně váže potřeba do § 28a doplnit nový odstavec 1, který zní: "(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 23 odst. 7." Dosavadní text § 28a se označí jako odstavec 2.
Proti návrhu, který byl přednesen v hospodářském výboru, jsem doplnil výslovné omezení možnosti působnosti těchto osob tak, aby nemohly překročit působnost, která je stanovena v zákoně, a tím byla odstraněna námitka možné protiústavnosti stanovení práv a povinností mimo zákon.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém stanovisku k tomuto pozměňovacímu návrhu také namítalo, že z procesního hlediska odporuje zákonu o státní kontrole a hmotně právně není v souladu se živnostenským zákonem. Možností, aby vláda stanovila podrobnosti svým nařízením, je tento problém odstraněn, neboť při tom je možné splnit všechny požadavky jak zákona o státní kontrole, tak živnostenského zákona.
Za druhé navrhuji, aby do článku I. téhož § 23 byl doplněn nový odst. 8., který zní: "(8) Každý se může obrátit na orgány dozoru podle odst. 1 až 6 se žádostí o zastupování jejich oprávněných zájmů stanovených tímto zákonem v konkrétních případech vůči prodávajícím. Prokázané nezbytné náklady zastupování hradí
a) v případě závady na straně prodávajícího prodávající,
b) v ostatních případech žadatel o zastupování.
Orgán dozoru má právo zastupování odmítnout, nemá-li vůči němu žadatel uhrazenu splatnou pohledávku. Podrobnosti stanoví vláda nařízením."
Součástí tohoto pozměňovacího návrhu je zmocnění k § 28a na základě nového odstavce, který zní: "(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 23 odst. 8." Dosavadní text § 28a se označí jako odst. 2.
V případě, že by byl přijat předchozí pozměňovací návrh, je třeba do odst. 1 § 28a doplnit dále také odst. 8.
Navrhuji pro tento pozměňovací návrh do čl. II doplnit účinnost až od 1. 1. 2001.
Krátké zdůvodnění. Kupující, zákazník, spotřebitel se u nás v současné době velmi těžko dovolává svých práv vyplývajících ze zákonů. Je obvyklé v celé řadě zemí, že stát umožňuje spotřebitelům, aby se svého práva domohli s pomocí státních orgánů. Například ve 39 státech USA je součástí úřadu, který je ekvivalentní našemu státnímu zastupitelství, tzv. advokát spotřebitelů, který přebírá povinnosti za spotřebitele a hájí jejich práva ve vyčleněných případech.
Vzhledem k situaci, která u nás existuje, se domnívám, že je naprosto oprávněné přistoupit také k tomu, aby u nás byla práva spotřebitelů s pomocí státních orgánů lépe ochráněna.
Návrh je předložen tak, aby nevznikly požadavky na státní rozpočet. Tento navržený postup by navíc zvýšil prestiž dozorových orgánů.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Ptám se, zda se dále někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu.
Vzhledem k tomu, že nepadl žádný návrh, o kterém bychom nyní hlasovali, končím druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem je
13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
na ochranu průmyslového vlastnictví
/sněmovní tisk 357/ - druhé čtení
Návrh odůvodní ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, nerad bych opakoval důvody, které vedly vládu k předložení této osnovy a které jsem uvedl při projednávání návrhu v prvním čtení a ve výborech Poslanecké sněmovny. Myslím, že všichni si uvědomujeme význam ochrany průmyslového vlastnictví pro bezpečný pohyb zboží. Jednu věc bych však přece jen chtěl zdůraznit. Nemůžeme mít na globálních trzích jiné zákony na ochranu průmyslového vlastnictví, než je obvyklé ve světě vůbec a v Evropské unii zvláště. Velmi pozorně sledujeme tento vývoj, protože základ průmyslově právní ochrany je dán nikoliv jen vnitrostátním právem, ale především mezinárodními smlouvami.
Mám za to, že Poslanecká sněmovna a její orgány vnímají tuto skutečnost shodně jako vláda. Chtěl bych v této souvislosti poděkovat za péči, kterou sněmovna dosavadnímu projednávání osnovy věnovala. Zvláště musím poděkovat výboru pro evropskou integraci a hospodářskému výboru jako výboru garančnímu, který projednával osnovu zákona se zvláštním zaujetím na požadavky našeho průmyslu a obchodu. Myslím, že řada podnětů, které z dosavadního projednávání zákona vzešly, přispěje ke zdokonalení návrhu.
Aniž bych chtěl jakkoliv předjímat výsledky dalšího projednávání, rád bych se již předem vyjádřil k nejvážnějšímu problému, který by mohl být přednesen a který zazněl i na semináři. Jde o to, zda zákonem máme výslovně připustit porušování patentu v případě tzv. klinických zkoušek a testů patentovaných léčiv. Vládní návrh shodně jako země Evropské unie na tuto výzvu odpovídají záporně a ponechávají rozhodnutí o této subtilní otázce soudu. Prosím, aby se Poslanecká sněmovna k tomuto záměru přiklonila a dala tak jasný signál, že Česká republika sleduje stejný záměr jako země, do jejichž společenství chce suverénně vstoupit. Já bych případně ještě po vyslechnutí zpravodajské zprávy na tuto záležitost reagoval.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji vám za pozornost. Věřím v pozitivní ohodnocení této novely.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Tomáš Teplík.
Poslanec Tomáš Teplík: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, hospodářský výbor projednal předmětnou předlohu zákona a přijal k ní usnesení č. 157 dne 13. ledna t. r. Do tohoto usnesení přijal za své tři pozměňovací návrhy a v tomto znění doporučil Poslanecké sněmovně předmětnou předlohu vládního návrhu přijmout.
Hospodářský výbor při projednávání a následně ke schválení tohoto usnesení vedlo několik důvodů. První z důvodů je ten, o kterém mluvil pan ministr ohledně buď soudní praxe, nebo přímo zákonného zakotvení ustanovení možnosti používání originálních léčiv při klinických experimentech. Ano, souhlasím s námitkou pana ministra, že státy Evropské unie toto ve svých právních normách nemají. Ponechávají to na rozhodování soudní praxe, nicméně rozhodnutí této soudní praxe je z 95 % totožné se záměrem předloženého pozměňovacího návrhu hospodářského výboru.
***