(17.40 hodin)
Poslanec Zdeněk Koudelka: Využiji toho, že hovořím, a sám podávám tento pozměňovací návrh. V § 90 odst. 7 by první věta zněla: "Nebyl-li podán návrh podle odstavce 2 nebo sněmovna takový návrh neschválila anebo nevyslovila souhlas návrhem zákona podle odst. 6, může se sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne."
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní má slovo písemně přihlášený pan poslanec Dalibor Matulka, připraví se pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážená paní předsedající, vážení členové, vlády, kolegyně a kolegové, mám hned několik pozměňovacích návrhů, které bych trochu blíže vysvětlil.
Nejprve vás poprosím, paní předsedající, kdybyste mohla požádat ty kolegy a kolegyně, kteří chtějí vykládat, aby vykládali venku. Mě to ruší.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím o klid v jednacím sále.
Poslanec Dalibor Matulka: Děkuji za snahu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, víc z tohoto místa pro vás nemohu udělat.
Poslanec Dalibor Matulka: Ano, já jsem vám poděkoval za snahu. Ta byla roztomilá.
Možná si vzpomenete na průběh prvého čtení této předlohy, kdy jsem vystoupil k původní předloze s poněkud kritickým vystoupením a poukázal jsem na to, že tak jak byl návrh novely zákona o jednacím řádu pojat, neřeší téměř nic, že pokud by byl schválen v té podobě, v jaké byl předložen, asi bychom se v této sněmovně neustále handrkovali o tom, jestli návrh zákona je nebo není v nějaké souvislosti s právem Evropských společenství, ba dokonce by od samotných navrhovatelů mohlo tu a tam docházet podle mého názoru ke zneužívání práva Evropských společenství prostě tím, že by třeba chtěli navrhnout zcela nový trestní zákon, dali by tam jednu větu, kterou by zdůvodňovali tím, že to provádí právo Evropského společenství do našeho právního řádu, pak by to dejme tomu i sám navrhovatel ve druhém čtení v rámci pozměňovacího návrhu stáhl, ale jednoduchého řízení by takto mohl dosáhnout.
Původní předloha skutečně přijatelná podle mého názoru není a nemůže být, a proto jsem i já osobně věnoval tomuto tisku trochu více hlubšího zamyšlení. Jak už to u nás bývá, každá dobrá myšlenka si zaslouží spravedlivého potrestání, a přesně to se stalo mně.
Nabyl jsem dojmu, že nemá smyslu usilovat o to, aby se zjednodušil proces přijímání zákonů pouze pro případy, kdy se jedná o harmonizaci našeho práva s právem Evropských společenství, ale že je zřejmě zapotřebí trošku pootevřít dveře k obecnějšímu zjednodušení legislativního procesu. Proto jsem vyslovil určitou myšlenku o tom, zda by nebylo možné připustit schválení návrhu zákona, případně ratifikovat mezinárodní smlouvu obecně již v prvém čtení jako zcela výjimečný případ pro případy, kdy půjde o jednoduchou, zcela konsensuální předlohu, takovou, jako byl třeba minulý bod, kde pan ministr Grégr zaznamenal při schvalování návrhu zákona skvělé skóre, a je jenom škoda, že legislativní lhůty byly takto dlouhé.
Stalo se však to, že v ústavně právním výboru se dohodli poslanci ODS a poslanci ČSSD zcela koaličním způsobem na tom, co se objevilo potom v usnesení ústavně právního výboru, a máme to předloženo jako pozměňovací návrh ústavně právního výboru. Navíc sněmovna vzala toto usnesení jako základ k projednávání, což mě mrzí, protože k tomu budu muset nyní předkládat své pozměňovací návrhy. Začnu je tedy předkládat.
Navrhuji tedy, aby z usnesení ústavně právního výboru byl vypuštěn bod 1 a nahrazen novým bodem 1, který by zněl, resp. novými body podle mého návrhu 1 - 4.
1. V § 63 odst. 1 se doplňuje nový bod 1 (dosavadní body 1 až 7 se označují jako body 2 až 8), který zní:
Bod 1. Návrh na vyslovení souhlasu s návrhem zákona nebo s ratifikací mezinárodní smlouvy.
Písm. a): Návrh může podat poslanec v obecné rozpravě při prvém čtení návrhu zákona (§ 96 odst. 2) nebo při prvém čtení mezinárodní smlouvy navrhované k ratifikaci (§ 108 odst. 2).
Písm. b): Návrh nelze projednat, jde-li o prvé čtení návrhu ústavního zákona, zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvy podle článku 10 ústavy.
Písm. c): Návrh nelze projednat, vznese-li proti němu námitku alespoň jeden poslanecký klub nebo alespoň 10 poslanců.
Písm. d): Návrh nelze projednat na schůzi, o jejímž svolání nebyli poslanci vyrozuměni ve lhůtě podle § 51 odst. 6.
Bod 2. V § 72 odst. 1 se doplňuje nový bod 1 (dosavadní body 1 až 7 se označují body 2 až 8), který zní:
1. Návrh na vyslovení souhlasu s návrhem zákona nebo s ratifikací mezinárodní smlouvy.
Bod 3. To je novum, já se o něm ještě zmíním, ale v pořadí paragrafů je to potřeba zařadit na toto místo.
Do § 86 odst. 4 se doplňuje další věta, která zní: "Je-li podání návrhu zákona odůvodněno potřebou přizpůsobení některému z předpisů Evropských společenství, je navrhovatel povinen k návrhu zákona připojit český překlad tohoto předpisu ES."
Bod 4. V § 90 odst. 2 prvá věta zní: "O návrhu zákona se koná obecná rozprava, po níž sněmovna může vyslovit s návrhem zákona souhlas nebo se může usnést, že jej vrátí navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítá."
To jsou mé pozměňovací návrhy, k nimž ale ještě předložím variantu.
Pokud by tento pozměňovací návrhy vyjádřený v bodu 1 až 4 nebyl přijat, pak předkládám zcela stejný pozměňovací návrh jenom s tím rozdílem, že v navrhovaném bodu 1 v písm. c) místo textu "jeden poslanecký klub nebo alespoň 10 poslanců" navrhuji "dva poslanecké kluby nebo alespoň 20 poslanců". Pokud by ani takový návrh nebyl přijat, pak tedy mám pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu ústavně právního výboru, vyjádřený v bodě 1 znění ústavně právního výboru, a to v navrhovaném odstavci 3 § 90 nahradit č. 50 číslem 20, 50 poslanců nahradit 20 poslanci.
Nyní ještě vysvětlím, jaký navrhuji rozdíl. Začnu tím, co navrhuji zcela nově, co zatím nebylo projednáváno v ústavně právním výboru, a to je ta záležitost, že bych velmi stál o to, jestliže se kterýkoliv navrhovatel dovolává práva ES a zmiňuje potřebu přijetí nové právní úpravy právem Evropských společenství, odkazuje na některé z předpisů ES, aby nám je také v českém překladu poskytl, a ne tak, jak se stalo v nyní předložené novele občanského zákoníku, kde se vláda v důvodové zprávě odvolává hned na tři směrnice Evropských společenství, aniž by nám je přeložila do češtiny. Domnívám se, že je možno to tímhle odstranit.
Hlavní rozdíl vidím ve dvou věcech. V prvé řadě ústavně právní výbor oproti mému návrhu navrhuje, aby právo, aby se zákon či mezinárodní smlouva meritorně odhlasovaly již v prvém čtení, toto právo navrhnout to svěřuje navrhovateli samotnému. Já toto právo chci svěřit poslanci ve sněmovně. Proč si myslím, že je to správnější. Co se stane, když právo bude mít navrhovatel? Stane se to, čeho jsme v televizi mnohdy svědky.
***